Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 ICdo 160/2018-140

MSPH 89 INS XY177 ICm XY27 ICdo 160/2018-140

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v insolvenční věci dlužníka R. Ch., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Janem Langmeierem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Na Bělidle 997/15, PSČ 150 00, o rozvrhu zpeněženého majetku mezi věřitele, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o žalobě pro zmatečnost podané dlužníkem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 6. 2016, č. j. , 2 VSPH XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 177 ICm XY, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 6. 2018, č. j. 177 ICm XY, 103 VSPH XY ( ), takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[2] K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. 6. 2018, č. j. 177 ICm XY, 103 VSPH XY ( ), potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “), jako nepřípustné proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dlužník podal žalobu pro zmatečnost jednak z důvodu podle , s tvrzením, že bylo rozhodnuto v jeho neprospěch v důsledku trestného činu soudce, jednak podle , namítaje, že mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

[5] Odvolací soud předně uvedl, že žaloba pro zmatečnost není podle přípustná, neboť žalobou napadené rozhodnutí není rozhodnutím, kterým se řízení končí. Tento závěr dovolatel nenapadá a dovolacímu přezkumu jej neotevírá. Dovolání tak nemůže být podle přípustné k řešení otázky, zda byl tento zmatečnostní důvod dán.

[6] K důvodu zmatečnosti podle se z ustálené judikatury Nejvyššího soudu podává, že o zmatečnost ve smyslu citovaného ustanovení jde jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoli při vlastním rozhodování soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 49/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , ze dne 10. 12. 2015, sen. zn. , či ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. ).

[7] Podle dovolatele byl uvedený zmatečnostní důvod naplněn tím, že mu byl v průběhu insolvenčního řízení zabaven osobní počítač se všemi informacemi k jeho dluhům, pročež se nemohl bez své viny kvalifikovaně vyjádřit k jednotlivým přihláškám při přezkumném řízení a rovněž neměl přístup k internetu pro účely nahlížení do insolvenčního rejstříku; dále odvolacímu soudu vytýká, že rozhodl bez nařízení jednání a neumožnil mu nahlédnout do spisu.

[8] Odvolací soud k otázce zabavení osobního počítače insolvenčním správcem uvedl, že nejde o postup, který by činil odvolací soud v rámci své rozhodovací činnosti o odvolání dlužníka, které vyústilo ve vydání napadeného rozhodnutí, a již proto o odnětí možnosti jednat před soudem nejde. Ani tento závěr dovolatel v dovolání nenapadá a dovolacímu přezkumu jej neotevírá. Uvedený závěr je přitom zjevně v souladu se shora citovanou judikaturou, neboť postup insolvenčního správce není postupem soudu.

[9] Poukaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. , je zcela nepřiléhavý, neboť v projednávané věci nejde o vyjádření se k návrhu na procesní nástupnictví ( ).

[10] Odpověď na otázku, zda odvolací soud v řízení předcházejícím vydání rozhodnutí napadeného žalobou pro zmatečnost pochybil, když dovolateli neumožnil nahlédnout do spisu a rozhodl bez nařízení jednání, se podává přímo z dikce odpovídající právní úpravy.

[11] Podle § 215j odst. 1 instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, má-li v průběhu insolvenčního řízení rozhodovat nadřízený soud, vyhotoví soud prvního stupně předkládací zprávu, kterou elektronicky zašle nadřízenému soudu. Věc je nadřízenému soudu předložena dnem, kdy nadřízený soud obdržel předkládací zprávu. Listinný spis se nepředkládá.

[12] Z uvedeného je zřejmé, že odvolací soud nemohl vyhovět žádostem dovolatele o nahlédnutí do spisu, neboť u sebe spis neměl. Nic přitom nebránilo dovolateli nahlédnout do elektronického spisu prostřednictvím insolvenčního rejstříku.

[13] Z ve spojení s a a násl. , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), se pak podává, že o odvolání proti rozvrhovému usnesení rozhoduje odvolací soud bez nařízení jednání.

[14] Pouhé zopakování zcela jasného a žádné výkladové obtíže nepřinášejícího znění právního předpisu Nejvyšším soudem nelze přitom považovat za řešení otázky hmotného nebo procesního práva, na němž závisí napadené rozhodnutí ve smyslu

[15] A konečně je zjevné, že odvolací soud postupem v souladu s citovanými ustanoveními nemohl porušit právo dovolatele na spravedlivý proces zakotvené v d a dovolatel se mýlí, usuzuje-li opačně (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2008, sp. zn. ).

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. 2. 2019

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu