Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3607/2013

22 Cdo 3607/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce Vysočanské inkasní družstvo, identifikační číslo osoby 24156311, se sídlem v Praze 9, U Vysočanského pivovaru 701/3, zastoupeného JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 30, (původní žalobkyně CREDITEX HOLDING a. s., se sídlem v Praze 9, Vysočany, U Vinohradského pivovaru 701/3) proti žalovanému UNIMEX-INVEST, s. r. o., identifikační číslo osoby25872117, se sídlem v Ostravě-Porubě, Svojsíkova 2/1596,zastoupené Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Moravská Ostrava, Husova 2/1285, o zaplacení částky 14.240.822,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. října 2012, č. j. -589, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě (dále „soud prvního stupně“) rozhodoval o návrhu žalobkyně CREDITEX HOLDING a. s. (původně označené dřívějším obchodním jménem Omega Retail, a. s.), která se jako (bývalá) nájemkyně nebytových prostor v obchodním domě Luna v Písku domáhala po žalované, na kterou po vydražení nemovitosti přešla práva a povinnosti pronajímatele, peněžního plnění ze vztahů vzniklých v souvislosti s uvedeným nájmem.

Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 11. ledna 2010, č. j. -155, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 30. září 2010, č. j. -273, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 29. května 2012, č. j. -528, rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Původní žalobkyně CREDITEX HOLDING a. s. podáním došlým soudu dne 16. července 2012 navrhla, aby do řízení na její místo vstoupilo Vysočanské inkasní družstvo se sídlem v Praze, Vysočany, U Vysočanského pivovaru 701/3, se kterým uzavřela 26. června 2012 smlouvu o postoupení pohledávek, jejichž zaplacení se domáhá v tomto řízení. Spolu s kopií této smlouvy (bez dodatku o výši úplaty, na který v odstavci III. odkazuje) předložila i souhlas družstva se vstupem do řízení.

Odvolací soud pak usnesením ze dne 30. října 2012, č. j. -587, rozhodl, že vyhovuje návrhu původní žalobkyně, aby uvedené družstvo vstoupilo do řízení na její místo. Dovodil, že žalobkyně doložila postoupení pohledávek vůči žalovanému, které jsou předmětem tohoto řízení, uvedenému družstvu, a to vyslovilo se vstupem do řízení souhlas. Tím měl odvolací soud podmínky pro vydání usnesení podle ustanovení (dále jen „ “) za splněné, a proto návrhu žalobkyně vyhověl.

Proti tomuto usnesení podala žalovaná dovolání. Jeho přípustnost opírá o , , ve znění před novelou provedenou (dále „ “). Podle jejího názoru „lze s jistou prohlásit, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou“. Původní žalobkyně CREDITEX HOLDING a. s. je společnost se základním kapitálem 1.084.550.000,- Kč, zatímco žalobce má základní kapitál 50.000,- Kč, z výkazu zisku vyplývá, že nemá žádný majetek a výsledek jeho hospodaření za rok 2011 byl minus 6.000,- Kč. Podle notářského zápisu z 23. 8. 2011 jsou jeho členy dvě obchodní společnosti – Vinohradská správcovská s. r. o. a CREDIT GROUP s. r. o. Žalobce byl založen necelý měsíc poté, co Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl rozsudkem ze dne 28. 7. 2011. Ten byl vázán právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v rozsudku ze 14. 12. 2010, sp. zn. , že ze smlouvy o věcném břemeni vyplývá návaznost na smlouvu nájemní, že smlouva o věcném břemeni byla uzavřena později než smlouva nájemní, vedle sebe nemohou existovat a došlo tak k privativní novaci, kdy původní nájemní vztah zanikl. Žalovaná připomíná, že náklady v řízení vzniklé jen před soudem prvního stupně činí 300.000,- Kč, to znamená, že vzhledem k dosavadnímu průběhu řízení před soudy dalších stupňů může jít o částku 4x vyšší. Rozhodnutím odvolacího soudu bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, neboť její možná pohledávka na náhradu nákladů řízení se vůči žalobci stala nedobytnou. Nadto podle soudy v občanském soudním řízení dbají na to, aby nedocházelo k porušování práv a povinností fyzických a právnických osob a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto osob. Poukazuje také na to, že sídlo žalobce i původní žalobkyně je totožné, členem žalobce je Vinohradská správcovská s. r. o., jejímž společníkem je právní zástupce žalobce JUDr. Petr Hromek, a druhým členem družstva žalobce je CREDIT GROUP s. r. o., jehož jednatelem je rovněž JUDr. Petr Hromek. Navrhla, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení.

Žalobce ve vyjádření k dovolání uvedl, že odvolací soud rozhodl správně podle Za nevýznamnou považuje námitku, že měl zkoumat otázku, zda bude případně schopen uhradit náklady řízení. Poukazuje na to, že pohledávka je majetkem věřitele, který je oprávněn ji kdykoliv i bez souhlasu dlužníka převést na třetí osobu. Z nevyplývají pro věřitele žádná omezení. Majetkové poměry účastníků řízení, jejich sídlo, osoby jejich členů nebo statutárních orgánů nemají žádnou právní relevanci z hlediska rozhodování soudu o věci samé ani o právním nástupnictví. Žalobce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 30. 10. 2012, projednal a rozhodl dovolací soud o dovolání podle ve znění účinném do 31. 12. 2012.

Po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v oprávněnou osobou (účastnicí řízení) při splnění podmínek povinného zastoupení ( , 4 ), Nejvyšší soud dovodil, že dovolání v této věci je přípustné podle (k tomu viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sp. zn. , uveřejněné pod č. 97/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání je důvodné.

Podle má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje (odstavec 2 věta první).

Podle v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto osob.

Nejvyšší soud vyložil v usnesení ze dne 27. října 2011, sp. zn. , uveřejněném pod č. 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že nelze vyloučit, že soud ve výjimečných případech zamítne návrhu podle (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení , přičemž takový postup je namístě například tehdy, je-li možno dovodit podle toho, co v řízení vyšlo najevo, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. V ústavní rovině přijal (mimo jiné s odkazem na citované R 46/2012) obdobný závěr Ústavní soud, jenž zdůraznil v nálezu ze dne 9. února 2012, sp. zn. , in www.usoud.cz, že obecné soudy nemohou přistupovat k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle formalisticky, ale musí také posoudit skutečnost, zda nejde pouze o účelové zneužití procesní úpravy zejména s ohledem na ustanovení (zda nedošlo k účelovému postoupení pohledávky za účelem zneužití procesní úpravy).

Odvolací soud se v projednávané věci nezabýval otázkou, zda návrh žalobkyně, podaný podle , není zneužitím práva ve smyslu ustanovení Měl tak vzhledem k popsané procesní situaci, v níž byl návrh podán a která takové zvážení rozhodně vyžadovala, učinit z úřední povinnosti. Není zcela standardní a vyžaduje si pozornost při rozhodování o návrhu podle ustanovení o. s. ř, dojde-li k postoupení pohledávky, která je předmětem dlouhotrvajícího a poměrně složitého soudního sporu.

Žalovaná žádné námitky proti procesnímu nástupnictví neuplatnila, neboť jí návrh podaný podle nebyl doručen. Jestliže však soud rozhoduje o písemném návrhu žalobce na realizaci procesního nástupnictví podle , aniž by návrh doručil žalované straně a umožnil se jí se k návrhu vyjádřit, porušuje povinnost zajistit účastníkům stejnou možnost k uplatnění jejich práv ( ).

Protože se odvolací soud nezabýval posouzením návrhu původní žalobkyně též z pohledu ustanovení , je právní posouzení, na němž spočívá jeho dovoláním napadené procesní rozhodnutí, neúplné a tudíž nesprávné.

Dovolací důvod stanovený v , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, jenž byl dovolatelem podle obsahového vymezení dovolacích námitek uplatněn, je – stejně jako dovolací důvod uvedený v - tedy dán.

Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu podle části věty za středníkem zrušil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( část věty před středníkem ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. ledna 2014

JUDr. Jiří S p á č i l, CSc.

předseda senátu