Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2924/2018

28 Cdo 2924/2018-331

USNESENÍ

K. Š.

,

P., zastoupené JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, proti žalované

České republice – Státnímu pozemkovému úřadu

,

se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby: 01312774, zastoupené JUDr. Martinem Páskem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1284/37, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. května 2018, č. j. -248, t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. května 2018, č. j. -248, a usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 1. března 2018, č. j. -212,

se zrušují

a věc

se

vrací

Okresnímu soudu v Domažlicích k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Domažlicích usnesením ze dne 1. 3. 2018, č. j. -212, rozhodl, že „námitka místní nepříslušnosti Okresního soudu v Domažlicích vznesená v podání žalované ze dne 27. 2. 2018, doručeném Okresnímu soudu v Domažlicích téhož dne, je nedůvodná.“ Soud prvního stupně vyšel na základě obsahu spisu ze zjištění, že žalobkyně se v řízení domáhala nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu náhradních pozemků ve smyslu , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, přičemž pouze některé z nárokovaných pozemků se nacházejí v obvodu působnosti Okresního soudu v Domažlicích. Žalovaná na výzvu soudu prvního stupně, aby se vyjádřila k připojené žalobě, reagovala předložením odvolání, následně doplněným podáním doručeným soudu dne 5. 12. 2017. Okresní soud uzavřel, že žalovaná námitku místní nepříslušnosti v odvolání nevznášela, tudíž ji s ohledem na , , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “), neuplatnila včas, jestliže ji vznáší v samostatném podání učiněném dne 27. 2. 2018, a proto tuto námitku shledal nedůvodnou.

Krajský soud v Plzni k odvolání žalované usnesením ze dne 11. 5. 2018, č. j. -248, usnesení soudu prvního stupně potvrdil s odůvodněním, že žalovaná neuplatnila námitku místní nepříslušnosti při prvním úkonu, který jí příslušel, neboť vyjádření ve věci samé žalovaná podala dne 8. 12. 2017 a námitku místní nepříslušnosti vznesla až dne 27. 2. 2018. Odvolací soud také upozornil na skutečnost, že již v rámci rozhodování o předběžných opatřeních v této věci neshledal námitku místní nepříslušnosti důvodnou, z čehož vyvodil příslušnost Okresního soudu v Domažlicích jak k nařízení předběžného opatření, tak i k rozhodnutí ve věci samé, tedy o žalobě na nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu náhradních pozemků, které jsou v žalobním petitu blíže specifikovány a nacházejí se v obvodu působnosti různých okresních soudů. Byť měla být námitka místní nepříslušnosti soudem prvního stupně podle , části věty za středníkem, zamítnuta, přistoupil odvolací soud k potvrzení prvoinstančního rozhodnutí, jelikož nesprávná formulace výroku napadeného usnesení nemá vliv na věcnou správnost samotného rozhodnutí.

Proti usnesení odvolacího soudu brojí žalovaná dovoláním, považujíc je za přípustné ve smyslu ustanovení , neboť rozhodnutí spočívá na otázce procesního práva, jež dosud nebyla v judikatuře dovolacího soudu vyřešena, a to na posouzení včasnosti námitky místní nepříslušnosti soudu, která je vznášena účastníkem řízení opakovaně, aniž by o ní soud rozhodl výrokem rozhodnutí. Nesouhlasí s posouzením námitky místní nepříslušnosti uplatněné dne 27. 2. 2018 izolovaně bez souvislosti s předchozími obsahově totožnými výhradami vytýkanými počínaje doplněním odvolání dne 5. 12. 2017. Má za to, že se jedná o jediný úkon, byť obsažený ve více písemných podáních, čemuž odpovídá i skutečnost, že o námitce místní nepříslušnosti rozhodl soud prvního stupně poprvé až ve výroku usnesení ze dne 1. 3. 2018, č. j. -212. Jinými slovy řečeno, žalovaná dovozuje, že podání ze dne 27. 2. 2018 bylo pouze opakováním již dříve včasně uplatněné jediné námitky místní nepříslušnosti soudu. Na podporu svých tvrzení poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. (označené rozhodnutí, stejně jako dále citovaná rozhodnutí dovolacího soudu, jsou přístupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu

http://www.nsoud.cz

), podle něhož má být každý jednotlivý nárok na vydání pozemku projednán soudem, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nachází. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu, jakož i usnesení soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve svém obsáhlém vyjádření navrhla odmítnutí, případně zamítnutí, podaného dovolání, neboť žalovaná vznesla námitku místní nepříslušnosti Okresního soudu v Domažlicích opožděně, jelikož ji neuplatnila současně s prvním úkonem, který jí v řízení příslušel. Upozorňuje, že o výhradě žalované bylo řádně rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 1. 2018, č. j. -169, a to tak, že námitka místní nepříslušnosti není důvodná. Domnívá se, že se v nyní projednávané věci jedná o řízení o vypořádání vztahů mezi účastníky řízení určitým způsobem ve smyslu , a tudíž není možné dělit jednotlivé nároky toliko s poukazem na různé místní příslušnosti ve vztahu k jednotlivým žalobkyní nárokovaným pozemkům. Vznesenou námitku považuje za neopodstatněnou i s ohledem na smysl a účel restitučních zákonů a na zásadu procesní ekonomie.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) postupoval v řízení a o dovolání rozhodl podle ve znění účinném od 30. 9. 2017, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 11. 5. 2018 (srovnej čl. II, bod 2. a contr. ). Po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, že bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( , věta první, ), že byl uplatněn dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ( ) a že je splněna i podmínka povinného zastoupení dovolatelky advokátem ( ), zabýval se tím, zda je dovolání žalované přípustné ( ).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání žalované je přípustné, neboť se odvolací soud při posuzování procesní otázky námitky místní příslušnosti soudu a její včasnosti odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Podle místní příslušnost zkoumá soud před tím, než začne jednat o věci samé. Rozhodl-li soud o věci samé bez jednání, zkoumá místní příslušnost jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz. Později ji zkoumá jen k námitce účastníka, je-li uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší (odstavec 1). Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek předloží Nejvyššímu soudu (odstavec 2). Namítne-li účastník řízení včas a důvodně nedostatek místní příslušnosti, postupuje soud obdobně podle odstavců 2 a 3; jinak námitku usnesením zamítne (odstavec 4).

Z ustanovení vyplývá, že o uplatněné námitce nedostatku místní příslušnosti musí soud vždy rozhodnout; nebyla-li uplatněna včas nebo je-li nedůvodná, rozhodne tak, že ji zamítne. Jestliže tedy byla taková námitka uplatněna a soud prvního stupně pokračoval v řízení, aniž o takové námitce rozhodl (a aniž se takové rozhodnutí stalo pravomocným), zatížil řízení vadou, k níž odvolací soud přihlíží jen tehdy, jestliže mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (a jen jestliže za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava). Jestliže přes včas a důvodně vznesenou námitku věc projednal a rozhodl o ní místně nepříslušný soud, popřípadě jestliže nemeritorní rozhodnutí vydal místně nepříslušný soud, jde vždy o vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srovnej Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, 473 s.). Je tomu tak proto, že vydal-li rozhodnutí soud, který není k řízení místně příslušný (nestal se místně příslušným ani konvalidací nedostatku místní příslušnosti v důsledku uplatnění zákonem stanovené koncentrace řízení), pak byli účastníci řízení odňati svému zákonnému soudci (rozvrhem práce určenému soudci věcně a místně příslušného soudu) a došlo tedy k porušení ústavního principu zakotveného v článku 38 odst. 1 d.

Rozhodl-li soud ve věci samé, aniž rozhodl o včasné a důvodné námitce nedostatku místní příslušnosti, pak rozhodl místně nepříslušný soud; je-li námitka nedostatku místní příslušnosti podána včas, může soud svou místní příslušnost zkoumat i poté, co začal jednat ve věci samé nebo co ve věci samé rozhodl bez jednání, a ke zhojení nedostatku místní nepříslušnosti tedy nedošlo. Jestliže vydal soud, u něhož bylo zahájeno řízení, aniž byl místně příslušný, rozhodnutí toliko procesní povahy a učinil-li tak dříve, než začal jednat ve věci samé, pak jde v každém případě o rozhodnutí vydané místně nepříslušným soudem, bez zřetele na to, zda účastník promeškal příležitost uplatnit námitku nedostatku místní příslušnosti; soud totiž stále ještě může zkoumat svou místní příslušnost z vlastní iniciativy a ke zhojení nedostatku místní příslušnosti dosud nedošlo (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. ).

Podle ustálené judikatury řízení o žalobě na nahrazení souhlasu s převodem pozemku představuje věc týkající se vlastnického práva k nemovitosti, pro niž je ustanovením založena výlučná místní příslušnost (srovnej např. dovolatelkou vzpomínané usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. , a dále v něm citovaná usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2017, sp. zn. ). Jako výchozí pravidlo tudíž platí, že každý jednotlivý nárok na vydání pozemku má být projednán soudem, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nachází. Ustanovení přitom na výlučnou příslušnost podle nedopadá (srovnej Novotný, Z. In: Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 67). Soustředění veškerých sporů u jednoho ze soudů řešících některý z návrhů žalobkyně by tak bylo možno docílit toliko eventuálním využitím institutu delegace vhodné ve smyslu Dovolací soud ovšem tímto nijak nepředjímá, zda jsou pro takový postup v poměrech projednávané věci všechny předpoklady splněny (ke striktním podmínkám delegace vhodné v případech existence výlučné místní příslušnosti ve smyslu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2017, sp. zn. ).

V nyní projednávané věci Okresní soud v Domažlicích rozhodoval ve vztahu k pozemkům náležejícím do obvodu působnosti nejen Okresního soudu v Domažlicích, ale též do působnosti jiných okresních soudů. Žalovaná přitom vytýkala částečnou místní nepříslušnost Okresního soudu v Domažlicích mimo jiné jak v odvolání ze dne 5. 12. 2017, tak i ve vyjádření ve věci samé ze dne 8. 12. 2017, nikoli až v samostatném podání ze dne 27. 2. 2018. Uplatnila ji tedy již v rámci svého prvního úkonu ve věci, na což soud prvního stupně a ani odvolací soud výrokem rozhodnutí nijak nereagovaly. Sluší se doplnit, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci o všech nárocích uplatněných žalobou se Okresní soud v Domažlicích se zřetelem ke shora uvedenému nestal ani v důsledku rozhodnutí o předběžném opatření, neboť se jedná o rozhodnutí procesní povahy.

Vzhledem k tomu, že právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací soud shledal, že ve věci nejsou splněny předpoklady pro změnu rozhodnutí odvolacího soudu podle , podle a 2 je zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí též pro usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil Okresnímu soudu v Domažlicích k dalšímu řízení ( věta druhá ).

V dalším řízení je soud prvního stupně vázán vysloveným právním názorem dovolacího soudu ( věta první ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. 10. 2018

Mgr. Zdeněk Sajdl

předseda senátu