Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 89/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci žalobců a) Moravskoslezsképrůmyslové obchodní kanceláře, s.r.o., se sídlem Ostrava – Svinov, Krůčkova 751, identifikační číslo organizace 60320737 a b)BUDERMAN – Ent, spol. s.r.o., se sídlem Ostrava – Svinov, Krůčkova 751, identifikační číslo organizace 19011342, oba právně zastoupeni JUDr. Petrem Vrchlabským, advokátem se sídlem Moravská Ostrava, Havlíčkovo nábřeží 38, proti žalovanému OSTROJ a.s., se sídlem Opava, Těšínská 1586/66, identifikační číslo organizace 45193681, právně zastoupen JUDr. Michalem Kačmaříkem, advokátem v advokátní kanceláři Kačmařík & Korta, se sídlem Moravská Ostrava, Poštovní 39/2, o zaplacení částky 7,712.935,- Kč s příslušenstvím, ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Dne 10. října 2010 byla ke Krajskému soudu v Ostravě podána žaloba na zaplacení 7,712.935,- Kč s příslušenstvím. Krajský soud v Ostravě předložil spis Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti ve smyslu Vrchní soud v Praze dne 16. prosince 2010, č.j. – 51, rozhodl, že věc má být postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze v souladu s ustanovením a a ustanovením

Dne 17. ledna 2013 podala žalovaná návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti s tím, že všichni účastníci mají sídlo a právní zastoupení v Ostravě, případní svědci mají bydliště v obvodu tohoto soudu a současně by byla naplněna podmínka hospodárnosti a efektivnosti. Žalovaná dále uvádí, že vhodné delegaci nebrání ani usnesení Vrchního soudu v Praze, č.j. – 51, neboť to řešilo pouze, a podle žalovaného nesprávně, zákonnou pravomoc a příslušnost. Delegace tak nebude k tíži žádného z účastníků.

K tomuto návrhu se vyjádřil jednatel a) žalobkyně, kdy uvedl, že pro žalující je rozhodující nikoli místo soudu, ale jeho odbornost a nestrannost. Současně se vyjádřil právní zástupce obou žalobců, kdy uvedl, že věcně a místně je příslušný Městský soud v Praze, jak vyplývá z usnesení Vrchního soudu v Praze, č.j. – 51, jelikož se jedná o příslušnost výlučnou, je vyloučeno, aby nadřízený soud rozhodl bez dalšího o přikázání věci jinému soudu, který je na základě pravomocného rozhodnutí jako věcně příslušný určen.

Městský soud v Praze předložil podle ustanovení Nejvyššímu soudu.

Důvody vhodnosti podle mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do ústavně zaručené zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu. O takový případ se v dané věci ale nejedná, když okolnosti případu nejsou natolik zásadní, aby v ní bylo bez dalšího možnost spatřovat důvod k přikázání věci z důvodu vhodnosti. Vzdálenost Městského soudu v Praze, když všichni účastníci řízení a jejich právní zástupci mají sídlo v Ostravě, stejně jako fakt, že by se takto ušetřily náklady a čas účastníků, nejsou věcí výjimečnou ale spíše běžnou a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodňovat přikázání věci jinému soudu. Stejně tak i případné svědky je třeba možno vyslechnout prostřednictvím dožádaného soudu.

Z obsahu spisu je zřejmé, že se žalovaná snaží dosáhnout „nápravy“ podle jejího názoru nesprávného usnesení Vrchního soudu v Praze, ze dne 16. prosince 2010, č.j. – 51, jímž byla vyřešena otázka místní a věcné příslušnosti. Tomuto cíli však institut delegace vhodné sloužit nemůže (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. . Komentář, 1. díl, 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 49 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. ).

Nadto se v dané věci jedná o řízení ve věci práva průmyslového vlastnictví (know-how), kdy je dána výlučná místní příslušnost Městského soudu v Praze v souladu s ustanovením , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je ve věcech průmyslového vlastnictví a ochrany práv k odrůdám jako soud prvního stupně věcně a místně příslušný Městský soud v Praze a s ustanovením , b) , o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2012, sp. zn. ).

Ačkoli je delegace vhodná podle ustanovení možná i v případě výlučné příslušnosti, je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že okolnosti nejsou natolik výjimečné, aby ospravedlňovaly přikázání věci a s přihlédnutím k názoru žalobců, ze kterého vyplývá, že s navrhovanou delegací nesouhlasí, tak Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení tomuto soudu nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. září 2013

JUDr. Lubomír P t á č e k, PhD.

předseda senátu