Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2972/2020

22 Cdo 2972/2020-45

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce I. D., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Miladou Kačerovou, advokátkou se sídlem v Kladně, Kleinerova 1504, proti žalovanému D. D., narozenému XY, bytem XY, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. února 2020, č. j. -16, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Podle věty první , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 části první – dále jen „ “), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 21. 11. 2019, č. j. -2, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) a po právní moci tohoto usnesení věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 10 jako soudu místně příslušnému (výrok II).

K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 6. 2. 2020, č. j. -16, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Otázkou, na jejímž řešení závisí napadené rozhodnutí, je, zda je třeba předmět řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kterým jsou nemovitosti v obvodech různých soudů, rozdělit a přikázat zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitostí nalézajících se v obvodu jiného soudu podle k řízení před soudem, v jehož obvodu se nemovitosti nacházejí, či zda má soud postupovat ve smyslu a jednat o nemovitostech nacházejících se v obvodech různých soudů v jednom řízení před kterýmkoliv soudem místně příslušným. Navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu změnil tak, že Obvodní soud pro Prahu 5 svou místní nepříslušnost nevyslovuje a věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 10 jako soudu místně příslušnému nebude, a aby dovolateli přiznal náhradu nákladů řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

V daném případě žalobce požadoval zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem u Obvodního soudu pro Prahu 5, přičemž část těchto nemovitých věcí se nachází v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5 a část v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10. Obvodní soud pro Prahu 5 nejprve vyloučil nárok na zrušení a vypořádání nemovitých věcí nacházejících se v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10 k samostatnému řízení a následně ve vyloučeném řízení vyslovil v usnesení ze dne 21. 11. 2019, č. j. -2, svoji místní nepříslušnost. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 6. 2. 2020, č. j. -16, a věc byla postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 10.

Podle je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

Podle namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v , je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písmene a).

Podle soud, který je příslušný k řízení o určité věci, je příslušný i k řízení o věcech s ní spojených a o vzájemných návrzích žalovaného, s výjimkou věcí uvedených v .

Výlučná místní příslušnost v případech vypočtených v má vždy přednost před příslušností obecnou nebo na výběr danou, použití některé ze dvou posledně uvedených je v takovém případě vyloučeno. Judikatura konstantně uvádí, že soud je podle polohy nemovitosti (forum rei sitae) výlučně příslušným tehdy, týká-li se řízení práv k těmto nemovitostem, tj. práva vlastnického, spoluvlastnického, práva držby, práva z věcného břemene a práva nájemního, a to výhradně jde-li v řízení o existenci takového práva, jeho trvání a zánik, nikoliv pouze o práva a povinnosti z toho plynoucí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 15/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. – dostupné stejně jako další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz).

S ohledem na uvedenou judikaturu platí, že řízení o žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci představuje věc týkající se vlastnického práva k nemovitosti, pro niž je založena výlučná místní příslušnost. Jako výchozí pravidlo tudíž platí, že každý jednotlivý nárok na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku má být projednán soudem, v jehož obvodu se dotčená nemovitá věc nachází. Ustanovení přitom na výlučnou příslušnost podle s ohledem na nedopadá (srovnej Novotný, Z. In: Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 67). Tento závěr je v judikatuře dovolacího soudu sdílen ustáleně a bez jakýchkoliv pochybností (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2019, sp. zn. , ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. , nebo ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. ; proti tomuto rozhodnutí byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 9. 1. 2019, sp. zn. , dostupným na nalus.usoud.cz).

Soustředění veškerých sporů u jednoho ze soudů řešících některý z návrhů žalobce by tak bylo možno docílit toliko eventuálním využitím institutu delegace vhodné ve smyslu Dovolací soud ovšem tímto nijak nepředjímá, zda jsou pro takový postup v poměrech projednávané věci splněny všechny předpoklady (k podmínkám delegace vhodné v případech existence výlučné místní příslušnosti ve smyslu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. , ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , nebo ze dne 23. 3. 2017, sp. zn. ).

Dovolací soud neshledal dovolaní přípustným, neboť soudy postupovaly v souladu s nastíněnými závěry judikatury Nejvyššího soudu. Vzhledem k tomu, že u výlučné místní příslušnosti nepřipadá v úvahu aplikace pravidla uvedeného v , postupoval Obvodní soud pro Prahu 5 v souladu s judikaturou, vyslovil-li ve vztahu k nároku žalobce na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nacházejícím se v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10 svou místní nepříslušnost a tomuto soudu věc v daném rozsahu také postoupil.

Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalobce přípustným, podle je odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť řízení není doposud skončeno [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 10. 2020

Mgr. Michal Králík Ph.D. předseda senátu