Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4494/2018

-107

USNESENÍ

V. P.

,

narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, proti žalované

České republice – Státnímu pozemkovému úřadu

,

se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby: 01312774, o vydání náhradních pozemků, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. července 2018, č. j. -79, t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. července 2018, č. j. -79,

se mění

tak, že

se potvrzuje

usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 7. června 2018, č. j. -50.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Domažlicích usnesením ze dne 7. 6. 2018, č. j. -50, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl o postoupení věci místně příslušným soudům, a to Okresnímu soudu v Liberci, Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou, Okresnímu soudu v České Lípě, Okresnímu soudu v Děčíně, Okresnímu soudu v Semilech, Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci a Okresnímu soudu v Českém Krumlově, ve vztahu k pozemkům ve výroku blíže specifikovaným – dále „předmětné pozemky“ (výrok II.). Vázán právním názorem krajského soudu vysloveným v rozhodnutí o odvolání proti usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 22. 3. 2018, jímž bylo žalované zakázáno disponovat mimo jiné s předmětnými pozemky, uvedl, že každý jednotlivý nárok na vydání pozemku musí být projednán soudem, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nachází. Vzhledem k tomu, že je ve věci založena výlučná místní příslušnost podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále „“), vyslovil na základě námitky vznesené žalovanou svoji místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci v rozsahu pozemků nespadajících do obvodu působnosti Okresního soudu v Domažlicích místně příslušným soudům.

Krajský soud v Plzni k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 18. 7. 2018, č. j. -79, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se námitka místní nepříslušnosti vznesená žalovanou zamítá. Odvolací soud dovodil, že se v dané věci jedná o řízení o určitém způsobu vypořádání vztahů mezi účastníky podle ustanovení , pročež se zřetelem k rozsudkům Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn. (označená rozhodnutí, stejně jako dále citovaná rozhodnutí dovolacího soudu, jsou přístupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu

http://www.nsoud.cz

), jakož i nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. , jenž je přístupný na internetových stránkách Ústavního soudu

http://nalus.usoud.cz

, dospěl k závěru, že uplatněný nárok nelze rozdělit na více samostatných nároků a u každého z nich zkoumat místní příslušnost zvlášť. Uzavřel, že žalobkyně zvolila hospodárný a šetrný postup k uspokojení restitučních nároků, jež mají nepochybně přednost před nároky třetích osob.

Proti usnesení odvolacího soudu brojí žalovaná dovoláním, považujíc je za přípustné ve smyslu ustanovení , neboť rozhodnutí spočívá na otázce procesního práva, jež dosud nebyla v judikatuře dovolacího soudu vyřešena, případně byla-li již vyřešena, má být posouzena jinak. Domnívá se, že u žalob podávaných z titulu nahrazení projevu vůle o převodu náhradních pozemků je nutno respektovat zákonnou místní příslušnost soudu podle Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu o tom, že by si sám žalobce bez jakéhokoli pravidla určoval, který místně příslušný soud bude o věci rozhodovat. S poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. , upozorňuje, že v nyní projednávané kauze nevyvstaly žádné mimořádné skutečnosti odůvodňující změnu místní příslušnosti. Podotýká, že uvedená delegace se automaticky nepojí s hospodárnějším a rychlejším projednáním věci, přičemž se táže, kdo a na základě čeho by byl oprávněn místní příslušnost bez dalšího měnit. S ohledem na vylíčené navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se k podanému dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) postupoval v řízení a o dovolání rozhodl podle ve znění účinném od 30. 9. 2017, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 18. 7. 2018 (srovnej čl. II, bod 2. ). Po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, že bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (, věta první, ), že byl uplatněn dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ( ) a že je splněna i podmínka povinného zastoupení dovolatelky advokátem [ ], zabýval se tím, zda je dovolání žalované přípustné ( ).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání žalované je přípustné, neboť odvolací soud se při řešení otázky procesního práva spočívající v posouzení důvodnosti námitky místní příslušnosti soudu, týká-li se řízení práv k nemovitým věcem, jež se nacházejí v obvodu působnosti různých věcně příslušných soudů prvního stupně, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Podle ustanovení místní příslušnost zkoumá soud před tím, než začne jednat o věci samé. Rozhodl-li soud o věci samé bez jednání, zkoumá místní příslušnost jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz. Později ji zkoumá jen k námitce účastníka, je-li uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší (odstavec 1). Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek předloží Nejvyššímu soudu (odstavec 2). Namítne-li účastník řízení včas a důvodně nedostatek místní příslušnosti, postupuje soud obdobně podle odstavců 2 a 3; jinak námitku usnesením zamítne (odstavec 4).

Z ustanovení vyplývá, že o uplatněné námitce nedostatku místní příslušnosti musí soud vždy rozhodnout; nebyla-li uplatněna včas nebo je-li nedůvodná, rozhodne tak, že ji zamítne. Jestliže přes včas a důvodně vznesenou námitku věc projednal a rozhodl o ní místně nepříslušný soud, popřípadě jestliže nemeritorní rozhodnutí vydal místně nepříslušný soud, jde vždy o vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srovnej Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, 473 s.). Je tomu tak proto, že vydal-li rozhodnutí soud, který není k řízení místně příslušný (nestal se místně příslušným ani konvalidací nedostatku místní příslušnosti v důsledku uplatnění zákonem stanovené koncentrace řízení), pak byli účastníci řízení odňati svému zákonnému soudci (rozvrhem práce určenému soudci věcně a místně příslušného soudu) a došlo tedy k porušení ústavního principu zakotveného v článku 38 odst. 1d (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. ).

Podle ustálené judikatury dovolacího soudu řízení o žalobě na nahrazení souhlasu s převodem pozemku představuje věc týkající se vlastnického práva k nemovitosti, pro niž je ustanovením založena výlučná místní příslušnost (srovnej např. dovolatelkou odkazované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. , a dále v něm citovaná usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. , ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. , ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. , a ze dne 20. 11. 2017, sp. zn. ). Jako výchozí pravidlo tudíž platí, že každý jednotlivý nárok na vydání pozemku má být projednán soudem, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nachází. Ustanovení přitom na výlučnou příslušnost podle ustanovení s ohledem na ustanovení nedopadá (srovnej Novotný, Z. In: Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 67). Soustředění veškerých sporů u jednoho ze soudů řešících některý z návrhů žalobců by tak bylo možno docílit toliko eventuálním využitím institutu delegace vhodné ve smyslu Dovolací soud ovšem tímto nijak nepředjímá, zda jsou pro takový postup v poměrech projednávané věci všechny předpoklady splněny (ke striktním podmínkám delegace vhodné v případech existence výlučné místní příslušnosti ve smyslu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. , ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , nebo ze dne 23. 3. 2017, sp. zn. ).

V nyní posuzovaném usnesení odvolací soud považoval Okresní soud v Domažlicích za místně příslušný jak ve vztahu k požadovanému pozemku v obvodu řečeného soudu, tak ve vztahu k nárokovaným pozemkům nacházejícím se v obvodu působnosti Okresního soudu v Liberci, Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, Okresního soudu v České Lípě, Okresního soudu v Děčíně, Okresního soudu v Semilech, Okresního soudu v Jindřichově Hradci a Okresního soudu v Českém Krumlově, čímž rozhodl v rozporu se současnou shora uvedenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Přikázání věci jinému soudu není v obdobných případech sice vyloučeno, nicméně je třeba se vypořádat s důvody zákonné úpravy výlučné příslušnosti.

Protože odvolací soud rozhodl nesprávně a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, dovolací soud podle usnesení usnesení odvolacího soudu změnil způsobem vyplývajícím z výrokové části tohoto usnesení.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); o nákladech řízení, včetně nákladů dovolacího řízení, bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ( věta první, a , část věty před středníkem, ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. 1. 2019

JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.

předseda senátu