Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1783/2017

32 Cdo 1783/2017-318

USNESENÍ

Siemens, s. r. o.

Power-Energo s. r. o.

, se sídlem v Praze 9, Pod Pekárnami 245/10, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 27456986, zastoupené Mgr. Jakubem Antošem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Jindřicha Plachty 3163/28, o zaplacení částky 1 713 937,33 Kč s příslušenstvím oproti vydání věci, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 2016, č. j. -218, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a k době, kdy bylo řízení zahájeno, se pro ně uplatní - v souladu s bodem 2 článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a v souladu s bodem 2 článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále též jen „ “).

Dovolání žalované, které může být přípustné jen podle , Nejvyšší soud přípustným neshledal.

Dovolatelka spatřuje přípustnost dovolání v několika otázkách procesního práva, podle jejího mínění v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nevyřešených.

Přípustnost dovolání nemohou založit otázky, zda „je z hlediska zachování spravedlivého procesu možné, aby soud nevyhověl žádosti právního zástupce účastníka o odročení jednání, ačkoli je tato zcela důvodná, a to čistě na základě subjektivní argumentace o procesní ekonomii soudního řízení, čímž znemožní řádné uplatnění práv účastníka v řízení,“ a zda „je to samé možné ohledně žádosti účastníka řízení, který chce a má právo osobně se účastnit provádění dokazování, když jeho osobní účast je v konkrétním případě zcela nutná pro správná skutková zjištění soudu“.

Procesní pochybení, jímž soud znemožnil účastníku realizovat při jednání procesní práva, která mu dává , je v dlouhodobě ustálené judikatuře posuzováno jako postup, jímž byla účastníku odňata možnost jednat před soudem (srov. např. již důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 49/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. , a ze dne 17. 12. 2012, sp. zn. ).

Námitka, že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, byla způsobilým dovolacím důvodem toliko podle ve znění před novelou provedenou s účinností od 1. 1. 2001 V řízení, jež probíhá podle ve znění této novely, je k nápravě vady spočívající v tom, že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, určena žaloba pro zmatečnost podle (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Dovolací soud může sice přihlédnout ke zmatečnostním vadám řízení uvedeným v ustanovení , a b) a , avšak pouze za podmínky, že je dovolání přípustné (srov. , větu druhou, ). Přípustnost dovolání zmatečnostní vada podle procesních pravidel účinných od 1. 1. 2001 založit nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit č. 6, ročník 2006, pod číslem 82).

Tyto závěry se plně uplatní též v režimu ve znění účinném od 1. 1. 2013 [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sen. zn. , a ze dne 5. 2. 2014, sen. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 40/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (usnesení jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu)].

Na řešení poslední z předložených otázek, „zda soud má účastníka i po provedení důkazu dle poučit o neunesení důkazního břemene a dát mu příležitost navrhnout doplnění dokazování, a pokud tak neučiní, zda může své rozhodnutí založit právě v zásadě pouze na důkazu provedeném dle , byť tento obsahuje neurčité, nejasné pravděpodobnostní a sporné závěry“, napadené rozhodnutí nezávisí a není tak splněno jedno z kritérií přípustnosti dovolání stanovených v Odvolací soud takovou otázku neřešil a neměl důvod řešit, neboť rozhodnutí soudu prvního stupně, které podrobil odvolacímu přezkumu, nespočívá na závěru o neunesení důkazního břemene, nýbrž na základě zjištěného skutkového stavu věci (srov. k tomu např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. , a ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. , a judikaturu v nich citovanou).

Nad rámec uvedeného je vhodné dodat, že rozhodnutí soudu prvního stupně, založené po stránce skutkové především na znaleckém posudku Českého vysokého učení technického v Praze, Fakulty elektrotechnické, nemohlo být pro dovolatelku překvapivé.

Za překvapivé (nepředvídatelné) je v ustálené rozhodovací praxi soudů považováno takové rozhodnutí, jež z pohledu předcházejícího řízení originálním způsobem posuzuje rozhodovanou věc a jehož přijetím je účastník řízení zbaven možnosti skutkově a právně argumentovat (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 6. 2001, sp. zn. , a ze dne 11. 6. 2007, sp. zn. , dostupná na webových stránkách Ústavního soudu, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2007, sp. zn. , ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. , a ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. ). Názor soudu o tom, který ze znaleckých posudků je přesvědčivější, není oproti mínění dovolatelky názorem právním, nýbrž skutkovým (jde o hodnocení důkazů). Soud prvního stupně nepřijal v souzené věci originální řešení, jímž by bdělé účastníky střežící svá práva („vigilantibus iura skripta sunt“) mohl vzhledem k dosavadnímu průběhu řízení zaskočit. Neučinil totiž nic jiného, než že shledal prokázaným tvrzení žalobkyně, s nímž byla dovolatelka seznámena a jehož pravdivost v rámci své procesní obrany popírala. Účastník nemůže být zaskočen (překvapen) samotnou skutečností, že se soud v procesu zjišťování skutkového stavu věci přikloní na základě hodnocení provedených důkazů ke skutkové variantě odpovídající tvrzením protistrany (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2014, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. 9. 2018

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu