Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3416/2020

-652

USNESENÍ

a) A. J.

, narozený XY, bytem XY,

b) V. Ch.

, narozená XY, bytem XY, oba zastoupeni Mgr. Tomášem Hrstkou, advokátem se sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice, proti žalovanému:

J. D.

, narozený dne XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Zdeňkou Fibichovou, advokátkou se sídlem Bartolomějská 90, 530 02 Pardubice, o uložení povinnosti odstranit vady stavby, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 15. 1. 2020, č. j. -586, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů dovolacího řízení 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokátky Mgr. Zdeňky Fibichové.

Odůvodnění:

Původní žalobkyně se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost odstranit vady stavby. Tvrdila, že žalovaný při rekonstrukci svého domu č. p. XY bez povolení zvýšil podlahy v prvním nadzemním podlaží nad úroveň chodníku, a to cca o 40 cm. Po provedení těchto stavebních úprav se na štítové zdi nacházející se v průjezdu domu č. p. XY ve vlastnictví původní žalobkyně, který přímo sousedí se zdí domu č. p. XY, začala projevovat vlhkost a následně plíseň.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne ze dne 15. 1. 2020, č. j. -586, připustil změnu žaloby následujícího znění: „Žalobkyně se po žalovaném domáhá uložení povinnosti podříznout stávající zdivo a provést izolaci proti zemní vlhkosti ve štítové zdi stavby budovy č. p. XY, která je součástí pozemku vedeném jako parcela č. XY v k. ú. XY, část obce a obec XY, mezující se štítovou zdí stavby budovy č. p. XY, jež je součástí pozemku vedeném jako parcela č. XY v k. ú. XY, část obce a obec XY, a dále uložení povinnosti provést opravu štítové zdi stavby budovy č. p. XY, jež je součástí pozemku vedeném jako parcela č. XY v k. ú. XY, část obce a obec XY, mezující se štítovou zdí stavby budovy č. p. XY, jež je součástí pozemku vedeném jako parcela č. XY v k. ú. XY, část obce a obec XY, poškozené vlhkostí a plísní, a to vše do 90 dnů od právní moci rozsudku.“ (výrok I), změnil rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 2. 7. 2019, č. j. -549, tak, že se žaloba ve změněném znění zamítá (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů celého řízení (výroky III až V). Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se i s jeho posouzením právním. Mezi účastníky bylo nesporné, že původní žalobkyně vlastnila rodinný dům č. p. XY a žalovaný rodinný dům č. p. XY na adrese XY. Za účelem prokázání příčinné souvislosti mezi tvrzeným protiprávním jednáním žalovaného a vlhnutím zdi provedl soud k důkazu znalecké posudky znalce Ing. Zdeňka Teufla č. 2/57/10 ze dne 18. 8. 2010 předložený žalobkyní, jenž ale neobsahoval doložku podle , soudem ustanoveného znalce Ing. Zdeňka Šmejkala č. 684-06/2014 ze dne 10. 6. 2014 včetně jeho dodatků a revizním znaleckým posudkem rovněž soudem ustanoveného znalce Ing. Marka Novotného, Ph.D., č. 30/2017 ze dne 20. 9. 2017. Protože si závěry Ing. Šmejkala a Ing. Novotného odporovaly, soud prvního stupně oba znalce vyslechl a přistoupil i k jejich konfrontaci, při které oba znalci setrvali na svých závěrech. Nakonec se přiklonil k závěru obsaženému v revizním znaleckém posudku Ing. Novotného, který vyloučil příčinnou souvislost mezi provedením rekonstrukce podlahy v budově č. p. XY a výskytem vlhkosti v mezující zdi. Závěr o neprokázání příčinné souvislosti učinily soudy i v kontextu dalších skutkových zjištění – oba domy jsou starší než 100 let, nacházejí se za hranicí své životnosti, jsou bez izolace proti zemní vlhkosti, nadměrná vlhkost předmětné zdi se začala projevovat až po mnoha letech od provedení stavebních úprav a pochybnosti o jejich vlivu na zvýšení vlhkosti zdi vyslovili i pracovníci Městského úřadu v XY. Původní žalobkyni se dále nepodařilo prokázat ani její tvrzení, že zeď byla před provedením stavebních úprav na domě žalovaného suchá. Po právní stránce posoudily soudy věc podle , , a protože původní žalobkyně neprokázala příčinnou souvislost mezi tvrzeným jednáním žalovaného a vznikem škody, žalobu zamítly.

Rozsudek odvolacího soudu v rozsahu výroků II a III napadla původní žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na řešení dvou otázek procesního práva, a to konkrétně: a) může se soud při zjištění zásadního rozporu mezi závěry znalců přiklonit k jednomu z nich na základě výslechu a konfrontace daných znalců, aniž by rozpor v závěrech fakticky odstranil; a b) kdy jsou splněny předpoklady pro vypracování revizního znaleckého posudku, obzvláště pak za situace, kdy je soudu jako listinný důkaz předložen posudek znalce vypracovaný mimo rámec soudního řízení, jejž soud nehodlá zohlednit; přičemž při řešení těchto otázek se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a částečně je ve druhé otázce obsažena též podotázka procesního práva dosavadní rozhodovací praxí dovolacího soudu neřešená. Jako dovolací důvod dovolatelka uvádí nesprávné právní posouzení věci. Soud podle ní nepostupoval správně při odstraňování rozporů mezi znaleckými posudky Ing. Šmejkala a Ing. Novotného. Dovolatelka cituje judikaturu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , , , ) a dovozuje z ní, že měl nechat oba znalecké posudky přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí, když rozpor mezi nimi ani po slyšení obou znalců neodstranil. Soudy tak na základě vlastní úvahy rozhodly, který ze znaleckých posudků považují za „správný“, aniž by k tomu měly dostatečné odborné znalosti, což jim nepřísluší. Dále dovolatelka namítá, že nebyly naplněny judikaturou dovozené předpoklady pro vypracování revizního znaleckého posudku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , , a další). Soud navíc opomenul znalecký posudek Ing. Teufla. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, případně aby zrušil i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil k dalšímu řízení jemu.

Žalovaný ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za správné. Navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto nebo zamítnuto a byla mu přiznána náhrada nákladů řízení.

Protože původní žalobkyně v průběhu dovolacího řízení zemřela, rozhodl Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 26. 6. 2020, č. j. -641, že se bude dále v řízení pokračovat s žalobcem a) a žalobkyní b). Rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 7. 2020.

Nejvyšší soud posoudil dovolání podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022, (dále jen „“), a jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení ( ), zastoupenými advokátem ve smyslu , shledal, že dovolání žalobců není přípustné.

Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (, ), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle , od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (např. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. ). Soud však nemůže nahradit odborné závěry znalce vlastním názorem.

Nejvyšší soud již dříve ve svých rozhodnutích vysvětlil, že v případě rozporu mezi dvěma znaleckými posudky lze rozhodnout o přezkoumání těchto posudků dalším znalcem, příp. znaleckým ústavem, ovšem jen v případě, že soud sám tento rozpor po slyšení obou znalců neodstraní (usnesení sp. zn. ), respektive že přezkoumání závěrů znaleckého posudku dalším posudkem jiného znalce, vědeckéhou nebo jiné instituce (tzv. revizní znalecké zkoumání) je namístě tehdy, jestliže znaleckým dokazováním nebyly objasněny všechny skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci, k nimž je třeba odborných znalostí, popř. jestliže soud má k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce a pro tyto rozpory, které se nepodařilo v řízení odstranit, nemohou být tyto znalecké posudky podkladem pro rozhodnutí (rozsudek sp. zn. ). V rozsudcích ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. , a ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. , pak Nejvyšší soud dodal, že má-li soud při rozhodování k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce, musí je zhodnotit v tom smyslu, který z nich a z jakých důvodů vezme za podklad svého rozhodnutí a z jakých důvodů nevychází ze závěru druhého znaleckého posudku; pro tuto úvahu je třeba vyslechnout oba znalce. Jestliže by ani takto nebylo možné odstranit rozpory v závěrech znaleckých posudků, je třeba dát tyto závěry přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí.

Z výše uvedeného vyplývá, že soudy postupovaly správně a otázku formulovanou pod písmenem a) vyřešily v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Po zjištění rozporů mezi znaleckými posudky Ing. Šmejkala a Ing. Novotného soud oba znalce vyslechl a přistoupil k jejich vzájemné konfrontaci. Ve svém rozhodnutí následně srozumitelně vysvětlil, proč se přiklonil k argumentaci znalce Ing. Novotného. Ten podle soudu přesvědčivě popsal fyzikální zákonitosti vzlínání vlhkosti a dospěl k jednoznačnému závěru, že provedení izolace domu žalovaného č. p. XY by naopak mělo negativní vliv na zatížení zdi domu č. p. XY vlhkostí, neboť by nahromaděná vlhkost pod domem č. p. XY hledala cestu „úniku“, kterou by nalezla v neodizolovaném domě č. p. XY. Přitom názor soudu o tom, který ze znaleckých posudků je přesvědčivější, není názorem právním, nýbrž skutkovým (jde o hodnocení důkazů; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2018, sp. zn. ). Dovolací soud je proto tímto zjištěním v dovolacím řízení vázán (srov. ). Navíc jak přiléhavě uvedl odvolací soud, závěr o absenci příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vlhnutím zdi nevyplýval pouze ze znaleckého posudku Ing. Novotného, ale rovněž z dalších skutkových zjištění učiněných soudem a reprodukovaných výše. Pokud tedy odvolací soud po skončení dokazování přestal mít pochybnosti o správnosti posudku Ing. Novotného a přiklonil se k jeho závěru o absenci příčinné souvislosti, postupoval v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Nic na tom nemohou změnit subjektivní pochybnosti dovolatelů, které pro výsledné posouzení věci nejsou podstatné.

Druhá dovolateli formulovaná otázka [otázka b)] týkající se splnění podmínek pro vypracování revizního znaleckého posudku není způsobilá založit přípustnost dovolání podle Tato námitka nepředstavuje totiž žádnou právní otázku, na které by bylo napadené rozhodnutí založeno, ale jde o námitku vady řízení, k níž však lze podle v dovolacím řízení přihlédnout pouze tehdy, je-li dovolání přípustné, což není tento případ. Proto se dovolací soud nezabýval se ani dalšími dovolateli namítanými vadami řízení.

Dovolání směřující proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není přípustné vzhledem k ustanovení

Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání podle jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , Žalovaný má právo na náhradu nákladů, které sestávají z odměny advokáta ve výši 1 500 Kč podle , , bodu 4, a za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání), a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle a , celkem tedy 1 800 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon (exekuci).

V Brně dne 28. 6. 2022

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu