Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1014/2018

-248

USNESENÍ

ve věci žalobkyně

KARETA s. r. o.

,

se sídlem v Bruntále, Krnovská 1877/51, identifikační číslo osoby 62360213, zastoupené JUDr. Pavlem Jařabáčem, advokátem se sídlem v Ostravě, Puchmajerova 489/7, proti žalované

KAPPI CZ, s. r. o.

,

se sídlem v Ostravě, Teslova 1129/2b, identifikační číslo osoby 25891821, zastoupené Mgr. Jiřím Mikundou, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova 244/18, o zaplacení částky 763.219,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 6. 2017, č. j. -210, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.440 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího právního zástupce.

O d ů v o d n ě n í :(dle )

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 16. 9. 2016, č. j. -159, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 660.271,50 Kč s příslušenstvím zde uvedeným (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. a III. výroku).

K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 29. 6. 2017, č. j. -210, rozhodl, že rozsudek soudu prvního stupně se v části odstavce I. výroku, a to ohledně částky 209.874,50 Kč, zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje (první bod výroku), ve zbývající části odstavce I. výroku odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (druhý bod výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (třetí a čtvrtý bod výroku).

Proti druhému, třetímu a čtvrtému bodu výroku rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též jen „dovolatel“) dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , (dále jen „“), neboť napadené rozhodnutí z části závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud řešena nebyla, a z části na právní otázce, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Dovolatel uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ( ).

Žalobkyně se k dovolání vyjádřila v tom smyslu, že dovolání nepovažuje za přípustné.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je včasně podané oprávněnou osobou zastoupenou advokátem. Zkoumal dále, zda splňuje náležitosti předepsané v

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

Protože dovolání může být podle ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Podle musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Požadavek, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ; k tomu srov. též stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. ).

Tomuto požadavku přitom dovolatel nedostál, neboť s přípustností dovolání se vypořádává pouze tvrzením, že napadené rozhodnutí z části závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud řešena nebyla, a z části na právní otázce, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Dovolatel nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu o tom, že neučinil oznámení o vadách bez zbytečného odkladu poté, co vady mohly být zjištěny, a o tom, že vytknutí vad žalovanou nebylo dostatečně určité. Ani zde však nijak nevymezuje přípustnost dovolání. K takto namítanému nesprávnému právnímu posouzení věci odvolacím soudem dovolací soud uvádí, že pouhý argument, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání. Jiný výklad by vedl k absurdnímu (textu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. , jež obstálo i v ústavní rovině – ústavní stížnost proti tomuto usnesení Ústavní soud usnesením ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. , odmítl). S ohledem na povahu činnosti dovolacího soudu jakožto sjednotitele judikatury je třeba otázku přípustnosti dovolání omezit na případy právních otázek uvedených v a pouhá polemika s právním posouzením věci odvolacím soudem nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2017, sp. zn. , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2017, sp. zn. ).

Dovolatel řádným způsobem nevymezuje právní otázku způsobilou založit přípustnost dovolání ani v souvislosti s tvrzením, že soud prvého stupně dospěl ke skutkovým závěrům, které žádná ze stran netvrdila, ani nevyplývají z provedených důkazů, a s tvrzením, že soud prvého stupně dále v rámci „svého aktivismu“ zásadním způsobem porušil pravidlo rovného přístupu ke stranám sporu. V této části dovolání, ve které je namítán nesprávný postup odvolacího soudu (resp. soudu prvního stupně), není dovolání přípustné, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než jaký je uveden v ustanovení Otázkami navozenými dovolatelem se dovolací soud samostatně nemohl zabývat, neboť se týkají vad řízení, ke kterým by dovolací soud za určitých podmínek mohl přihlédnout pouze v případě přípustného dovolání ( ). Samotná tvrzená vada řízení však přípustnost dovolání podle založit nemůže. Namítá-li tak dovolatel zásah do ústavně zaručených práv (rovný přístup ke stranám sporu), nelze než uvést, že ve svém dovolání takový zásah pouze konstatuje a nikterak neuvádí, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání v intencích (viz bod. 58 stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. ).

Námitkami dovolatele do skutkových zjištění odvolacího soudu se dovolací soud nezabýval, neboť správnost skutkového stavu věci zjištěného v řízení před soudy nižších stupňů totiž v dovolacím řízení v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je ustanovením vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ).

Dovolání, které neobsahuje vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty ( věta první, ). Protože tak dovolatel neučinil a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, dovolací soud dovolání odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. 4. 2018

JUDr. Pavel H o r á k , Ph.D.

předseda senátu