Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 89/2017

KSOS 36 INS XY

36 ICm XY

-237

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce M. Š., narozeného XY, bytem ve XY, zastoupeného Mgr. Ing. Pavlem Lvem, advokátem, se sídlem ve Valašském Meziříčí, Poláškova 737/2, PSČ 757 01, proti žalovaným 1/ M. P., narozenému XY, bytem ve XY, zastoupenému Mgr. Martinem Ludvíkem, advokátem, se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Palackého 2205, PSČ 756 61, a 2/ O. F., narozenému XY, bytem ve XY, zastoupenému Mgr. et Mgr. Radimem Dostalem, advokátem, se sídlem ve Valašském Meziříčí, Náměstí 71/11, PSČ 757 01, o zaplacení částky 5.600.000 Kč, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 36 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci žalobce, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. dubna 2015, č. j. 36 ICm XY, a proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. října 2016, č. j. 36 ICm XY, 11 VSOL XY ( XY), takto:I. Řízení „o dovolání“ proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. dubna 2015, č. j. 36 ICm XY, se zastavuje.II. Dovoláníproti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. října 2016, č. j. 36 ICm XY, 11 VSOL XY ( XY), se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 23. dubna 2015, č. j. 36 ICm XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu, aby žalovaným (M. P. a O. F.) byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci (M. Š.) částku 5.600.000 Kč (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (body II. a III. výroku).

K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v zamítavém výroku ve věci samé (první výrok), změnil jej ve výrocích o nákladech řízení (druhý a třetí výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (čtvrtý a pátý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu a výslovně i proti rozsudku insolvenčního soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje argumentem, že napadená rozhodnutí mají ve věci samé po právní stránce zásadní význam (v řešení otázky náhrady škody vzniklé v insolvenčním řízení jednáním znalce, který ohodnocuje nemovitost dlužníka a jednáním insolvenčního správce).

V části, ve které směřuje proti rozsudku insolvenčního soudu, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalobce podle věty před středníkem a věty první , (dále jen „ “), zastavil, jelikož dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podat nelze (není dána funkční příslušnost soudu k projednání takového dovolání). Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. listopadu 2011, sen. zn. (rozhodnutí jsou – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže – dostupná i na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle , Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení věty první , neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části.

K vymezení přípustnosti dovolání srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. a ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , ze dne 24. června 2014, sp. zn. , ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. , ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. a ze dne 3. února 2016, sp. zn. (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).

Výše uvedenému požadavku přitom dovolatel v projednávané věci nedostál.

Z hlediska způsobilosti založit přípustnost dovolání je právně bezvýznamné tvrzení, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání ve smyslu není od 1. ledna 2013 budována na kritériu „zásadní právní významnosti“ napadeného rozhodnutí. Srov. shodně např. shora zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. .

Namítá-li dovolatel, že řízení je postiženou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, protože ve věci rozhodoval věcně nepříslušný soud, pak pomíjí, že k takové vadě může dovolací soud přihlédnout pouze u přípustného dovolání (srov. věta druhá ). Navíc nelze přehlédnout, že rozhodne-li vrchní soud postupem podle o věcné příslušnosti (jako v této věci), nemůže být otázka věcné příslušnosti znovu úspěšně nastolena (srov. a dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2000, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 22/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 69/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sp. zn. ).

Přípustnost dovolání podle konečně není způsobilá založit ani pouhá kritika právního posouzení věci odvolacím soudem. Srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. srpna 2017, sp. zn. . Navíc nelze přehlédnout, že dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatel neunesl důkazní břemeno, je závěrem skutkovým, nikoli právním. Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2011, sp. zn. . Nesprávná skutková zjištění však s účinností od 1. ledna 2013 nejsou způsobilým dovolacím důvodem (srov. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta poslední ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. listopadu 2017

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu