Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 901/2017-125

28 Cdo 901/2017-125

U S N E S E N Í

Římskokatolické farnosti Dražice

,

IČO:

659 42 302, se sídlem v Táboře, Klokoty, Staroklokotská 1, zastoupené JUDr. Miroslavem Houškou, advokátem se sídlem v Praze 1, V Jámě 699/1, za účasti

České republiky – Státního pozemkového úřadu

,

IČO: 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a,

o nahrazení rozhodnutí správního orgánu

,

vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. října 2016, č. j. -106, takto:

I. Dovolání se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :(dle )

Dovoláním napadeným rozsudkem odvolacího soudu, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, byl změněn rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 27. srpna 2015, č. j. -63, tak, že se zamítá žaloba na vydání pozemků v katastrálním území D. u T.

Odvolací soud (stejně tak jako správní orgán – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Jihočeský kraj, v rozhodnutí ze dne 27. 3. 2015, č. j. 332928/2013/R1546/RR6765, napadeném žalobou dle části páté , , ve znění pozdějších předpisů; dále jen „ “) dospěl k závěru, že vydání označených zemědělských nemovitostí žalobkyni, církevní právnické osobě, brání překážka dle , o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, ve znění nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. , publikovaného pod č. 177/2013 Sb. (dále jen „ “), v situaci, kdy – dle učiněných skutkových zjištění – jde o pozemky, na nichž má být dle schváleného územního plánu obce D. vybudována veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury – místní komunikace, pro niž by bylo lze práva k pozemkům vyvlastnit a pro jejíž zřízení dle závěru odvolacího soudu nepostačí zřízení věcného břemene.

Žalobkyní podané dovolání Nejvyšší soud odmítl (dle ustanovení věty první , , ve znění účinném do 29. 9. 2017; k tomu srov. bod 2. čl. II. části první ), neboť dovoláním označené právní otázky, na jejichž vyřešení závisí napadené rozhodnutí, jímž bylo skončeno odvolací řízení, vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit, a dovolání tak není přípustné (k hlediskům přípustnosti dovolání srov. ).

K dovoláním vymezeným otázkám hmotného práva, jež se týkají výkladu a aplikace „výlukového“ ustanovení , sluší se z aktuální rozhodovací praxe dovolacího soudu odkázat zejména na závěry vyslovené Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. (k nimž se Nejvyšší soud následně přihlásil např. i v usnesení ze dne 24. 10. 2017, sp. zn. ), dle nichž překážkou pro vydání nemovitosti ve smyslu tohoto ustanovení je veřejný zájem na vybudování veřejně prospěšných staveb dopravní a technické infrastruktury, pro nějž by bylo lze nemovitosti vyvlastnit [viz např. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů], vyjádřený ve schválené územně plánovací dokumentaci; rozhodujícím hlediskem pro posouzení, kdy je ve smyslu interpretovaného „výlukového“ ustanovení zákona nutné právo k části pozemku vyvlastnit (formou odnětí vlastnického práva) a kdy postačí zřízení věcného břemene, je okolnost, zda by církevní právnická osoba k této části pozemku, dotčené takovou stavbou, mohla po jejím vydání realizovat své vlastnické právo či nikoliv (k tomu přiměřeně srov. i nálezy Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2014, sp. zn. , či ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. ). Právě u staveb pozemních komunikací (jako staveb dopravní infrastruktury; stavebního zákona) dochází v naprosté většině případů po jejich uskutečnění ke znemožnění užívání pozemků k původnímu účelu (a přitom i ke změně druhu pozemku), kdy i případnému restituentu pozemků zůstalo by prakticky pouze tzv. holé vlastnictví (byl-li by podstatně omezen v právu věc užívat a požívat její plody a byla-li by i jeho držba permanentně rušena).

Přijatá interpretace – opírající se i o výše zmíněnou aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soudu k institutu překážek ve vydání nemovitosti – není v rozporu ani se závěry, jež Ústavní soud dříve vyslovil i v dovolatelkou odkazovaném nálezu ze dne 14. 7. 2004, sp. zn. , a v němž předpokládá interpretaci restitučních předpisů směřující k maximálnímu naplnění účelu restituce, současně však respektující proporcionalitu mezi omezením restitučního nároku na vydání původních pozemků a prosazením konkrétního veřejného zájmu, zde tedy na vybudování veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury dle schválené územně plánovací dokumentace – územního plánu obce (viz § 2 odst. 1 písm. n/ stavebního zákona) a kdy k aplikaci „výlukového“ ustanovení § 8 odst. 1 písm. f/ zákona není třeba konkretizace veřejně prospěšné stavby v územním rozhodnutí. K argumentaci interpretačním pravidlem

ex favore restitutionis

(srov. též ) sluší se dodat, že jeho aplikace v konkrétních případech nemůže vést soudy k tomu, aby vybočily ze zákonného rámce majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (k tomu srov. např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. ; či usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. , bod 29. jeho odůvodnění). Ačkoliv s nevydáním konkrétního majetku oprávněným osobám (např. právě pro zákonnou překážku působící ve prospěch veřejného zájmu) bezprostředně nestanoví povinnost k náhradnímu plnění, dostává se církvím i za takto nevydaný majetek finanční náhrady koncipované jako paušální (srov. zákona), jež – kromě vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi – nepopiratelně plní právě i funkci restituční (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. ).

Ačkoliv v dovolání uvádí, že je podává proti všem výrokům rozsudku odvolacího soudu, vůči výrokům rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (jež zřejmě napadá toliko jako výroky akcesorické) dovolatelka žádnou dovolací argumentaci – natož tu, jež by se vázala k obligatorním náležitostem dovolání (srov. ) – nevznáší (nehledě na to, že těmito výroky rozsudku bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši nedosahující zákonem stanoveného peněžitého limitu přípustnosti dovolání; srov. ).

Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení – v situaci, kdy dovolání bylo odmítnuto – odůvodněno být nemusí ( věty druhé ).

Odkazovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná i na webových stránkách Nejvyššího soudu (

www.nsoud.cz

), rozhodnutí Ústavního soudu na

http://nalus.usoud.cz

.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. listopadu 2017

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu