Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5692/2016-261

33 Cdo 5692/2016-261

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobkyně Z. H., zastoupené Mgr. Davidem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 135/68, jako právní nástupkyně původní žalobkyně A. Š., zemřelé dne 25. 12. 2015, proti žalované N. P. (dříve N. P.), zastoupené Mgr. Petrou Hrubou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Španělská 742/6, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 26. července 2016, č. j. -204, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Pelhřimově rozsudkem ze dne 29. září 2015, č. j. -141, určil, že původní žalobkyně A. Š. (právní předchůdkyně žalobkyně) je vlastníkem „nemovitých věcí označených jako pozemek p. č. st. 27/1, jehož součástí je dům č. p. 18 na p. č. st. 27/1 (v části obce J.), pozemek p. č. st. 27/2, jehož součástí je dům č. p. 31 na p. č. st. 27/2 (v části obce J.), pozemek p. č. 15 s dalšími součástmi a příslušenstvím, dosud zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov na LV č. 794 pro obec 548081 J. a katastrálního území 661040 J. u H.“, a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 26. června 2016, č. j. -204, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že A. Š., posledně bytem J., zemřelá dne 25. 12. 2015, byla ke dni svého úmrtí vlastnicí nemovitých věcí označených jako pozemek p. č. st. 27/1, jehož součástí je dům č. p. 18 na p. č. st. 27/1 (v části obce J.), pozemek p. č. st. 27/2, jehož součástí je dům č. p. 31 na p. č. st. 27/2 (v části obce J.), a pozemek p. č. 15 s dalšími součástmi a příslušenstvím, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrálního pracoviště Pelhřimov na LV č. 794 pro obec 548081 J. a katastrální území 661040 J. u H., a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výroky II. a III).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které není podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přípustné.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Stejně tak spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. ).

Předmětné dovolání shora uvedený postulát nesplňuje, neboť žalovaná jeho přípustnost zdůvodnila pouhou parafrází ustanovení , konkrétně namítla, že„napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a dále otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena“, aniž specifikovala, jakou právní otázku, resp. jaké právní otázky má přitom na mysli, případně od kterého (kterých) rozhodnutí dovolacího soudu se odvolací soud podle jejího názoru při svém rozhodování odchýlil. V čem žalovaná spatřuje splnění předpokladů přípustnosti svého dovolání nelze dovodit ani z jeho obsahu; dovolací argumentace totiž významově neodpovídá žádnému ze čtyř kritérií uvedených v a její podstatou je zpochybnění skutkových zjištění (konkrétně zjištění, že A. Š. v době uzavření darovací smlouvy trpěla těžkou demencí, smlouvu uzavřela v duševní poruše, která ji k tomuto právnímu úkonu činila neschopnou), z nichž soudy obou stupňů při právním posouzení věci vycházely. Skutkový základ sporu nelze v dovolacím řízení zpochybnit a nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario). Domáhá-li se dovolatelka aplikace ustanovení , (dále jen „ “), sluší se poukázat na závěry, které přijal Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 4/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; dovodil, že ustanovení , nelze vykládat tak, že by způsobovalo (umožňovalo) pravou zpětnou účinnost ustanovení až 14 na dříve (do 31. 12. 2013) vzniklé právní vztahy (poměry).

Absence řádného údaje o tom, v čem podle dovolatelky spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. správného vymezení přípustnosti ve smyslu ), zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit. Dovolací soud proto dovolání podle věty první odmítl.

O návrhu na odklad právní moci napadeného rozhodnutí ( ), který neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. ledna 2017

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu