Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1456/2016

28 Cdo 1456/2016

U S N E S E N Í

coby organizační složky státu;

IČO: 002 15 708, se sídlem v Ústí nad Labem, Národního odboje 1274), zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO: 697 97 111, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42 (územní pracoviště Ústí nad Labem, Mírové náměstí 3129/36), proti žalovanému

JUDr. M. K.,

zastoupenému Mgr. Zuzanou Nedomlelovou, advokátkou se sídlem v Liberci, Vysoká 149/9,

o zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím,

vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, ze dne 4. února 2016, č. j. -129, takto:

I. Dovolání

se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění ( ):

Shora označeným rozsudkem Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 5. června 2014, č. j. -91, jímž tento soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 100.000,- Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I); současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení , věty první, , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť dovolání neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ) a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání konkrétně vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části); k vymezení přípustnosti dovolání srov. zejm. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; z rozhodovací praxe Ústavního soudu např. usnesení ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. (jímž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ), usnesení ze dne 12. února 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 24. června 2014, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 30. června 2015, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 8. března 2016, sp. zn. (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).

Příslušná pasáž dovolání, kterou dovolatel toliko citoval text ustanovení – ve světle výše uvedeného – zjevně není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání, přičemž požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatel nedostál ani v jiných částech dovolání (posuzovaném potud z obsahového hlediska).

K důvodům dovolání sluší se pak připomenout, že jediným způsobilým dovolacím důvodem (v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. 1. 2013) je nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (srov. ). Jemu z dovolací argumentace žalovaného nelze podřadit námitky, jež uplatňuje vůči postupu odvolacího soudu v řízení a které vystihují zmatečnosti či jiné vady řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí; k nim dovolací soud přihlíží jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. věty druhé ).

Zmatečností vadu řízení pak bezezbytku vystihují i ony námitky dovolatele zpochybňující nepodjatost soudců, kteří věc projednávali a rozhodovali v odvolacím řízení (srov. ), a proto ani tyto námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2005, sp. zn. ). K účinné ochraně práv účastníků těmito vadami postižených slouží jiný mimořádný opravný prostředek, totiž žaloba pro zmatečnost (srov. a násl. ).

V dané souvislosti – nad rámec řečeného – sluší se však z rozhodovací praxe dovolacího soudu zmínit i usnesení velkého senátu občanského a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. (uveřejněné pod č. 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), jímž byl formulován a odůvodněn závěr, že „soudci soudu, jenž jedná za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou bez dalšího (jen proto, že u takového soudu působí) vyloučeni z projednávání a rozhodnutí příslušné věci“.

Ze všech shora vyložených důvodů proto Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věty první ), dovolání odmítl ( věty první ).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. věty druhé ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. srpna 2016

Mgr. Petr Kraus předseda senátu