Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2266/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně BNP Paribas Personal Finance,se sídlem v Paříži, 1 boulevard Haussmann, Francouzská republika, registrační číslo 542097902, podnikající na území České republiky prostřednictvím BNP Paribas Personal Finance SA, odštěpného závodu, se sídlem v Praze 5, Karla Engliše 3208/5, identifikační číslo osoby 03814742, zastoupené Mgr. Michaelou Fuchsovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Voršilská 130/10, proti žalovaným 1) L. K., a 2) M. K., oběma zastoupeným Mgr. Davidem Cagašem, advokátem se sídlem v Ostravě - Slezské Ostravě, Jaklovecká 1249/18, o zaplacení částky 149 511 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2015, č. j. -107, takto:Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

K odvolání žalovaných Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném výroku II.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání s odkazem na ustanovení (dále jen „“), majíce za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, popřípadě se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo je tato otázka dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Navrhují, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k novému rozhodnutí.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z ustanovení vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovolatelé se mýlí, tvrdí-li, že otázka, v jakém rozsahu a z jakých hledisek má soud při rozhodování o žádosti účastníka o ustanovení zástupce přezkoumávat zákonný předpoklad, a to že ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně zájmů účastníka, nebyla dosud dovolacím soudem řešena. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. (jež je veřejnosti k dispozici, stejně jako ostatní níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách), dovodil, že při rozhodování o ustanovení zástupce podle je třeba přihlédnout ke složitosti věci a k osobě žadatele o ustanovení zástupce. K tomuto závěru se Nejvyšší soud přihlásil i v dalších rozhodnutích, v nichž se zřetelem k zákonné podmínce, že ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně zájmů účastníka, posuzoval vždy konkrétní okolnosti projednávané věci a osobu žadatele (srov. např. usnesení ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. , a usnesení ze dne 24. 2. 2016, sp. zn. , a obdobně i usnesení ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. ). Jde proto již o ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a odvolací soud se při rozhodování o žádosti dovolatelů o ustanovení zástupce od této judikatury neodchýlil, když uzavřel, že předmětem řízení je peněžitá pohledávka vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž žádná mimořádná složitost věci, ať již skutková či právní, se z obsahu spisu nejeví a nebyla ani tvrzena. Současně zdůraznil, že z obsahu podaných odvolání v části týkající se věci samé je zcela zjevné, že jak žalovaný 1), tak i žalovaná 2) jsou schopni svá práva sami náležitě hájit.

Dovolatelé alternativně vymezují přípustnost dovolání tak, že se odvolací soud při řešení téže otázky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo že tato otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Takové vymezení přípustnosti dovolání se však navzájem vylučuje, a proto není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení Z povahy věci vyplývá, že v konkrétním případě může být splněno vždy pouze jedno ze zákonem stanovených kritérií přípustnosti dovolání - splnění jednoho kritéria přípustnosti dovolání vylučuje, aby současně pro řešení téže otázky bylo naplněno kritérium jiné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. , ústavní stížnost proti němu Ústavní soud usnesením ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. , odmítl). Pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že dovolatelé ani neuvedli, od které rozhodovací praxe se měl odvolací soud odchýlit, ani ve kterých rozhodnutích měla být tato otázka dovolacím soudem rozhodnuta rozdílně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , a ze dne 28. 11. 2013, sen. zn. ).

Nejvyšší soud proto dovolání proti usnesení odvolacího soudu odmítl podle ustanovení pro nepřípustnost.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, protože nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 6. 2016

JUDr. Hana Gajdziokovápředsedkyně senátu