Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1018/2019

23 Cdo 1018/2019-277

USNESENÍ

SEPARA – EKO, spol. s r.o.

MASADA, a. s.,

se sídlem v Brně, Ponava, Sportovní 586/2c, PSČ 602 00, IČO 26234661, zastoupené Mgr. Vítězslavem Jírou, advokátem se sídlem v Brně, Rooseveltova 564/6, o zaplacení částky 286 320 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. listopadu 2018, č. j. -245, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá.

II. Žalovaná

je

povinna

zaplatit žalobkyni částku 11 810 Kč na náhradě nákladů dovolacího řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Stručné odůvodnění: ( )

Krajský soud v Brně jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 13. února 2018, č. j. -201, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni v záhlaví uvedenou částku s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 27. listopadu 2018, č. j. -245, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná včasně podaným dovoláním, které ovšem není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatelka spatřovala splnění předpokladů přípustnosti dovoláním v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a která je v rozhodování dovolacího soudu posuzována rozdílně. Z uvedeného vyplývá, že dovolatelka jednoznačně neformulovala jednoznačně důvody přípustnosti dovolání, neboť uvedla alternativně dvě kritéria upravená v (rozdílné rozhodování právní otázky v judikatuře dovolacího soudu a zároveň odchýlení se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu). Takové vymezení přípustnosti dovolání se navzájem vylučuje, a proto není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení

Z povahy věci vyplývá, že v konkrétním případě může být splněno vždy pouze jedno ze zákonem stanovených kritérií přípustnosti dovolání - splnění jednoho kritéria přípustnosti dovolání vylučuje, aby současně pro řešení téže otázky bylo naplněno kritérium jiné (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2014, sp. zn.

, ústavní stížnost proti němu Ústavní soud usnesením ze dne 30. června 2015, sp. zn. , odmítl, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2016, sp. zn. ).

Dovolací soud dále podotýká, že veškerá argumentace dovolatelky mířila proti skutkovému stavu zjištěného soudem prvního stupně, s nímž se odvolací soud ztotožnil, či byla založena na vlastních skutkových tvrzeních dovolatelky – oproti skutkovým zjištěním dovolatelka vycházela z toho, že v řízení nebyla prokázána pravost a správnost y (smlouvy o reklamě ze dne 3. srpna 2007). K tomu dovolací soud připomíná, že je vázán skutkovým stavem tak, jak jej zjistil soud prvního stupně, a nenáleží mu přezkum napadeného rozhodnutí po stránce skutkové, nýbrž pouze po stránce právní, což vyplývá přímo z , podle něhož je jediným dovolacím důvodem nesprávné právní posouzení věci. K námitkám dovolatelky, které založila na vlastních skutkových tvrzeních, dovolací soud uvádí, že zpochybnění právního hodnocení věci, které vychází z jiného skutkového stavu, než z toho, který byl zjištěn v předchozím řízení a který byl podkladem pro napadené rozhodnutí, není způsobilým dovolacím důvodem. K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Ze stejného důvodu nezaloží přípustnost dovolání ani námitka nesprávného hodnocení důkazů, neboť samotné hodnocení důkazů (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (k tomu viz opět usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. ).

Jestliže dovolatelka dále namítala, že se odvolací soud dostatečně nevypořádal s jejími námitkami uvedenými v odvolání, jedná se o námitku vady řízení, která ovšem není způsobilá založit přípustnost dovolání, neboť dovolací soud přihlíží podle k vadám řízení pouze tehdy, je-li dovolání přípustné.

Z výše uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně není přípustné, neboť alternativně uplatnila dva dovolací důvody, které se vzájemně vylučují; veškerá její argumentace směřovala proti skutkovému stavu zjištěnému v předchozím řízení či byla postavena na vlastních (neprokázaných) skutkových tvrzeních dovolatelky. Ani dovolatelčiny námitky vad řízení pak nezaloží přípustnost dovolání (viz výše). Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se podle neodůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 4. 2019

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu