Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 754/2016

21 Cdo 754/2016

U S N E S E N Í

PhDr. H. P.

Národnímu památkovému u,

státní příspěvkové organizaci se sídlem v Praze 1, Valdštejnské náměstí č. 162/3, IČO 75032333, zastoupenému JUDr. Petrem Wünschem, advokátem se sídlem v Praze 2, Italská č. 753/27, o náhradu platu, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. srpna 2015 č.j. -1318, takto:

Usnesení krajského soudu a usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. června 2015 č.j. -1305

se zrušují

a věc

se vrací

Okresnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 29.6.2010 domáhá, aby jí žalovaný jako její zaměstnavatel zaplatil za období od května 2008 do dubna 2010 na "náhradě ušlého platu" 727.983,- Kč, když rozsudkem Krajského soudu Ostravě ze dne 8.4.2010 sp. zn. bylo určeno, že je neplatná výpověď z pracovního poměru, kterou žalovaný dal žalobkyni dne 27.5.2007. Žalobkyně dále požaduje zaplacení 100.000,- Kč na náhradě škody, která jí měla vzniknout tím, že jí žalovaný znemožnil konat práci na jejím pracovišti.

V průběhu řízení před soudem prvního stupně (při jednání konaném dne 1.6.2015) žalobkyně požádala soud o ustanovení zástupce z řad advokátů.

Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 22.6.2015 č.j. -1305, vydaném vyšší soudní úřednicí Mgr. Marií Jánskou, žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl. Dovodil, že pro to, aby byl účastníku ustanoven zástupce z řad advokátů, je třeba podle ustanovení "splnění tří podmínek, a to odůvodňují-li to poměry účastníka, nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva a je-li ustanovení zástupce nezbytně třeba k ochraně zájmů žadatele". Osvobození od soudních poplatků bylo žalobkyni v plném rozsahu přiznáno usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 12.7.2010 č.j. -22, avšak ustanovení zástupce z řad advokátů není nezbytně třeba k ochraně zájmů žalobkyně; soudu je "z úřední činnosti" známo, že žalobkyně je schopna reagovat na "vedení soudu v procesním řízení při plnění poučovací povinnosti soudu, je schopna sama hájit své zájmy v daném řízení a naprosto přiměřeně svému procesnímu postavení se orientuje v hmotněprávní i procesní problematice", žalobkyně "v žalobě i v ostatních podáních své argumenty zcela jasně a podrobně konkretizuje" a podání žalobkyně, se kterými se na soud obrací, "jsou řádná a kvalifikovaná".

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27.8.2015 č.j. -1318 potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Dovodil, že vyšší soudní úředník může podle ustanovení (ve znění pozdějších předpisů) provádět "veškeré úkony soudu prvního stupně, nestanoví-li zákon jinak", a že rozhodnutí o žádosti účastníka o ustanovení zástupce z řad advokátů "není výjimkou z uvedeného pravidla", a odmítl současně názor žalobkyně, že se v posuzované věci uplatní výjimka podle ustanovení (ve znění pozdějších předpisů), neboť je v rozporu s judikaturou soudů. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně v tom, že nebyly splněny podmínky uvedené v ustanovení k ustanovení zástupce z řad advokátů. Odvolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně jako fyzická osoba nebo jako předsedkyně odborové organizace vedla a vede se žalovaným desítky soudních sporů, v nichž projevila schopnost i bez právní pomoci uplatňovat své nároky, a rovněž v projednávané věci jsou podání žalobkyně po obsahové a formální stránce na relativně dobré úrovni a jsou srozumitelná (žalobkyně se orientuje v problematice procesního i hmotného práva). Podle odvolacího soudu nenastala situace, že by žalobkyně mohla utrpět újmu na svých právech, a soud není povinen jí ustanovit zástupce jen proto, že o to projevila zájem. Byť se jedná v posuzovaném případě o věc složitou po stránce skutkové i právní, žalobkyně je schopna činit odpovídající podání a jinak se ve sporu orientovat a postupovat adekvátním způsobem.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Má za to, že se odvolací soud odchýlil od právního názoru vyjádřeného v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9.7.2008 sp. zn. , podle něhož, vyšel-li odvolací soud ze skutečnosti, kterou pokládá za tzv. "úředně známou" (tj. že žalobkyně v desítkách jiných soudních sporů samostatně a kvalifikovaně hájí své zájmy, takže není třeba jí v předmětném řízení ustanovit zástupce), měl žalobkyni ještě před rozhodnutím seznámit s tímto svým úředním zjištěním, aby na ně mohla reagovat. Žalobkyně dále vytýká odvolacímu soudu, že při právním posouzení otázky, zda o žádosti účastníka o ustanovení zástupce z řad advokátů může rozhodnout vyšší soudní úřednice, nereflektoval změnu právní úpravy provedenou "novelou č. " účinnou od 1.1.2014, kterou "byla dotčena právě ustanovení a ", když poukazoval na judikaturu soudů vztahující se k ve znění účinném do 31.12.2014. Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení a že věc je třeba i v současné době - vzhledem k tomu, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno v době před 1.1.2014 - posoudit (srov. Čl. II bod 2 ) podle , , ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2013 (dále jen " "), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Vzhledem k tomu, že odvolací soud v napadeném usnesení rozhodl v rozporu s ustálenou judikaturou soudů, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání žalobkyně je přípustné podle ustanovení

Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu , které provedl bez jednání ( věta první ), Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně je důvodné.

Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů účinného od 1.1.2014 (dále jen " ") může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle ustanovení účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.

Podle ustanovení vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v ustanovení zástupce z řad advokátů.

Z obsahu spisu je zřejmé, že soudy shledaly u žalobkyně podmínky pro úplné osvobození od placení soudních poplatků ve smyslu ustanovení , když soud prvního stupně usnesením ze dne 12.7.2010 č.j. -22 přiznal žalobkyni na její žádost osvobození od placení soudních poplatků v plném rozsahu. Soudy obou stupňů rovněž uzavřely, že ze strany žalobkyně nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva; odvolací soud současně uvedl, že "se jedná v posuzovaném případě o věc složitou po stránce skutkové i právní". Za tohoto stavu bylo potřebné posoudit správnost závěru odvolacího soudu, zda je potřebné ustanovit žalobkyni zástupce z řad advokátů proto, že je to nezbytně třeba k ochraně jejích zájmů.

Dovolací soud nemohl v první řadě nepřihlédnout k tomu, že soud prvního stupně usnesením ze dne 20.10.2015 č.j. -1357 žalobkyni ustanovil pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů (advokáta Mgr. Lukáše Koukala). Dospěl-li k závěru, že ustanovení zástupce z řad advokátů je potřebné "k řádnému hájení práv žalobkyně", neměl při nezměněném skutkovém základu ohledně poměrů žalobkyně k takovému rozhodnutí přistoupit teprve až pro účely dovolacího řízení; nelze totiž pokládat za správnou úvahu, že při nezměněných poměrech poměry žalobkyně odůvodňují ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu ustanovení pro dovolací řízení, avšak neodůvodňovaly takový postup pro řízení předcházející. Hlediska pro rozhodnutí o ustanovení zástupce z řad advokátů účastníku podle ustanovení jsou totiž (při nezměněných poměrech účastníka) stejná (shodná) pro řízení před soudem prvního stupně, pro odvolací řízení i pro dovolací řízení (obdobně srov. právní názory vyslovené například v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.3.2011 sp. zn. , v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2014 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 67 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.6.2014 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.9.2015 sp. zn. ).

Za správný nelze považovat ani názor odvolacího soudu, podle kterého v posuzovaném případě není potřeba, aby byl žalobkyni ustanoven pro odvolací řízení zástupce z řad advokátů, neboť z jejích podání učiněných v průběhu řízení, jakož i z desítek jiných sporů, jejichž průběh zná odvolací soud z úřední činnosti a v nichž žalobkyně vystupuje jako účastnice nebo jako předsedkyně odborové organizace, "projevuje schopnost i bez právní pomoci uplatňovat a bránit své nároky soudní cestou". Nejvyšší soud ČR již v usnesení ze dne 6.10.2015 sp. zn. uzavřel, že při rozhodování o ustanovení zástupce podle je nutné přihlédnout zejména k individuální složitosti věci a k osobě žadatele. Odvolací soud tímto způsobem nepostupoval; jinak by nepřehlédl, že podle obsahu spisu žaloba byla podána dne 29.6.2010, že žalobkyni v době od 9.9.2010 do 27.11.2013 v řízení zastupovala na základě plné moci advokátka JUDr. Jana Kašpárková, že usnesením soudu prvního stupně ze dne 2.12.2013 č.j. -1111 byla žalobkyni ustanovena opatrovníkem advokátka Mgr. Veronika Janíčková s odůvodněním, že žalobkyně je postižena onkologickým onemocněním a ze zdravotních důvodů není schopna se řízení nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit, a že usnesením soudu prvního stupně ze dne 20.2.2015 č.j. -1232 byla opatrovnice žalobkyně Mgr. Veronika Janíčková zproštěna na žádost žalobkyně funkce "pro narušení vztahu důvěry mezi žalobkyní a opatrovnicí" a proto, že žalobkyně navzdory svému onemocnění se soudem "samostatně komunikuje, je orientována a aktivně vystupuje"; z obsahu spisu nevyplývá, že by se zdravotní stav žalobkyně a její schopnost hájit svá procesní práva po 20.2.2015 zlepšily, naopak z podání žalobkyně ze dne 22.5.2015 lze dovodit, že žalobkyně se necítí být v dobrém zdravotním stavu, požívá antidepresiva a její zdravotní stav je dokládán zprávou psychiatra MUDr. Procházky.

Judikatura soudů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.11.2015 sp. zn. a ze dne 18.11.2015 sp. zn. , 2163, 2164/2015) již dříve dovodila, že ochrana zájmů účastníka řízení, u něhož jsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, si zpravidla vyžaduje ustanovení zástupce z řad advokátů, nejde-li o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z výše uvedených okolností nevyplývá, že v posuzovaném případě byl dán výjimečný důvod se od tohoto pravidla odchýlit.

Usnesení odvolacího soudu tedy není v souladu se zákonem. Na tom nic nemění skutečnost, že žalobkyní zpochybněný závěr odvolacího soudu o tom, zda o žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů může rozhodovat vyšší soudní úřednice, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí soudů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.8.2014 sp. zn. ) a dovolací soud nemá důvod na něm nic měnit ani po novelizaci ustanovení (ve znění pozdějších předpisů) k níž došlo s účinností od 1.1.2014 (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.10.2015 sp. zn. ).

Protože nejsou splněny podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud ČR napadené usnesení podle ustanovení zrušil. Důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, a proto dovolací soud zrušil rovněž toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu soudu v Olomouci) k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí; proto bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení až v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího ( , ). Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný ( část věty první za středníkem ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. dubna 2016

JUDr. Ljubomír Drápal

předseda senátu