Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5653/2015

20 Cdo 5653/2015

U S N E S E N Í

J. M.

J. T.

, zastoupenému JUDr. Jiřím Šmrhou, advokátem se sídlem ve Strakonicích, Plánkova 600, pro 4 000 000 Kč příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 7. 2015, č. j. -473, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Oprávněný

je povinen

zaplatit povinnému k rukám jeho advokáta JUDr. Jiřího Šmrhy do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náklady dovolacího řízení ve výši

15 065 Kč

.

Odůvodnění:

Okresní soud v Klatovech usnesením ze dne 5. 1. 2015, č. j. -413, částečně zastavil exekuci do částky 4 000 000 Kč (výrok I.), návrh povinného na úplné zastavení exekuce podle zamítl (výrok II.) a oprávněnému uložil zaplatit povinnému k rukám jeho zástupce náklady řízení 228 869 Kč (výrok III.). Okresní soud vzal za prokázané, že povinný splatil oprávněnému v hotovosti dne 26. 1. 2010 částku 2 900 000 Kč a dne 29. 1. 2010 částku 1 100 000 Kč, že účastníci sepsali o vrácení dluhu u (č. l. 83) a že podle znaleckých posudků je podpis oprávněného na této ě pravý. K námitce povinného, že mu oprávněný 4 000 000 Kč nikdy nepůjčil, že exekutorský zápis neodpovídá hmotněprávním vztahům, uvedl, že uznáním dluhu v exekutorském zápise, který je v souzené věci exekučním titulem, přešlo důkazní břemeno na povinného; tomu se pak nepodařilo prokázat tvrzení, že dluh vůbec nevznikl. Proto soud exekuci podle zastavil jen částečně. V rozsahu týkajícím se nákladů řízení oprávněného a nákladů exekuce návrh za zastavení exekuce zamítl.

Krajský soud v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se exekuce nařízená usnesením okresního soudu ze dne 22. 2. 2010, č. j. -14, pro částku 4 000 000 Kč zastavuje podle (výrok I.). Oprávněnému uložil zaplatit povinnému k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení 228 869 Kč, soudnímu exekutorovi JUDr. Dalimilu Mikovi, LL.M. náklady exekuce 7 865 Kč a povinnému na nákladech odvolacího řízení k rukám jeho zástupce 49 529 Kč. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, „že se vykonává závazek, který nikdy nevznikl“. Exekutorský zápis ze dne 11. 11. 2008 sice splňuje formální předpoklady a náležitosti stanovené v , zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, v tehdy platném znění (dále též jen „ex. řád“), avšak dohoda o uznání dluhu v něm obsažená je neplatná ( obč. zák.). V uznávacím projevu, který je jednostranným právním úkonem dlužníka adresovaným věřiteli, musí být obsaženy takové údaje, z nichž popřípadě i za pomoci jazykového výkladu důvod dluhu nepochybně vyplývá. Uznání dluhu lze však učinit až poté, co dluh vznikl. Ze skutkových okolností je zřejmé, že povinný se ve svém uznávacím prohlášení zavázal k úhradě dluhu, který dle oprávněného postupně vznikl v minulosti, ale podle povinného nevznikl

vůbec. Přesto dle exekutorského zápisu sepsaného dne 11. 11. 2008 byla mezi účastníky téhož dne uzavřena smlouva o půjčce, jíž se oprávněný zavázal teprve dlužníkovi předat předmět půjčky ve výši 4 000 000 Kč bez toho, že by uvedl konkrétní datum či způsob předání částky. Smluvní strany se ve smlouvě mohou dohodnout, že peníze, jež byly dlužníku předány z jiného důvodu a které je povinen věřiteli vrátit, budou nadále tvořit předmět půjčky. Tato skutečnost však musí vyplývat z exekutorského zápisu, jehož součástí je smlouva o půjčce. Mezi účastníky proto nemohlo dojít k platnému uzavření smlouvy o půjčce, když nebylo prokázáno naplnění její reálné povahy. Povinný se tudíž nemohl zavázat v uznávacím prohlášení k úhradě částky vyplývající z této neexistující půjčky. Protože je vymáháno plnění, na něž nemá oprávněný nárok, je dán důvod k zastavení exekuce podle

Oprávněný spatřuje přípustnost dovolání v tom, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a otázky, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Namítá, že jeho usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Vytýká odvolacímu soudu nesprávný závěr, že exekutorský zápis neodpovídá skutečným hmotněprávním vztahům mezi účastníky, neboť nedošlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce (nebylo prokázáno naplnění její reálné povahy). Soud dle dovolatele také nerespektoval požadavky stanovené v , 132 až 134 Odvolací soud projevy vůle účastníků v exekutorském zápisu interpretoval nesprávně (čl. I., II. a III. exekutorského zápisu vyložil izolovaně a bez vzájemných a logicky i obsahově navazujících souvislostí) a z toho vyvodil vadný skutkový závěr a následnou neplatnost právních úkonů. Dovolatel je přesvědčen, že z exekutorského zápisu vyplývá, že - ačkoli to v něm výslovně uvedeno není - před jeho sepisem došlo k předání peněz. Odvolací soud neučinil k objasnění vůle smluvních stran žádné dokazování a ignoroval výpověď svědka JUDr. M. Z., který uvedl, že mu účastníci sdělili, že došlo k předání peněz, jinak že by exekutorský zápis nesepsal. Odvolací soud i přesto ohledně platnosti exekutorského zápisu dospěl k opačnému závěru než soud prvního stupně. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. dovolatel namítá, že nepředložil-li povinný, na němž v důsledku uznání dluhu leželo důkazní břemeno, žádný důkaz o neexistenci dluhu, odvolací soud nemohl uzavřít, že dluh neexistuje. Oprávněný rovněž namítá nesprávný postup z hlediska obč. zák, neboť výkladem je třeba odstranit pochybnosti o úkonu, a to i v případě, že písemný projev vůle obsahuje výraz, který připouští různý výklad (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Konečně vytýká, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné a překvapivé. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Povinný považuje usnesení odvolacího soudu za správné. Smlouva o půjčce vyžaduje reálné naplnění. Z exekutorského zápisu přitom nevyplývá, že by účastníci učinili předmětem závazku povinného nějaká dřívější peněžitá plnění, a rovněž svědek JUDr. Z. popřel, že by v jeho přítomnosti k předání jakékoli (údajné poslední dílčí) částky došlo. Není-li platná smlouva o půjčce, nemůže být platné ani uznání dluhu z ní a tedy je důvodné exekuci zastavit. Navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II bod 7. a část první, čl. II, bod 2 ), dále jen „ “.

Ačkoliv dovolatel ohlašuje jako dovolací důvod nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem ve smyslu , z celého obsahu dovolání vyplývá, že brojí proti skutkovým zjištěním, na nichž odvolací soud založil závěr o tom, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce (nebylo prokázáno naplnění její reálné povahy), a že tudíž oprávněný na vymáhané plnění nemá nárok (dovolatel nesouhlasí s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak je hodnotil, přitom předestírá vlastní skutkové závěry, na nichž buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci). Zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, však není uplatněním (jediného) způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu Ani samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení , nelze úspěšně napadnout. Platí též, že zjišťuje-li soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevu vůle smluvních stran ve smyslu obč. zák., jde o skutkové zjištění (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. října 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2000, rozsudek ze dne 31. října 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 46/2002, či usnesení ze dne 20. ledna 2016, sp. zn. ).

Dovolatel dále kritizuje i postup, jakým odvolací soud ke svým skutkovým zjištěním dospěl (zejména vytýká nedostatky v dokazování a nerespektování a -134 ). Ani poukaz

na možné vady řízení však není sám o sobě způsobilý založit přípustnost dovolání; dovolací soud by se jimi mohl zabývat až tehdy, pokud by byla dána přípustnost dovolání. Nejde totiž o otázky správnosti či nesprávnosti právního posouzení věci ve smyslu ustanovení , nýbrž o otázky případné existence či neexistence vady řízení ve smyslu ustanovení (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. února 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 28. srpna 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 23. července 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 1. června 2015, sp. zn. , a další, event. k nepřezkoumatelnosti a překvapivosti rozhodnutí viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2015, sp. zn. ).

Protože dovolací námitky nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , Nejvyšší soud postupoval podle a dovolání odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. června 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu