Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Cdon 1548/97

Rozsudkem ze dne 6. 11. 1996 O k r e s n í s o u d ve Frýdku - Místku zamítl žalobu o zaplacení částky 31 000 Kč, žalobce naopak (k “protinávrhu” žalovaného - viz č. l. 5) zavázal k zaplacení částky 23 000 Kč žalovanému a rozhodl o náhradě nákladů řízení a přenosu poplatkové povinnosti na žalobce. K r a j s k ý s o u d v Ostravě k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 25. 3. 1997 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhověl, vzájemný návrh zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně a na náhradě nákladů řízení odvolacího zavázal žalovaného k zaplacení částky 2260 Kč. Proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný, zastoupen advokátkou, včas dovolání, přípustné podle ustanovení , s odůvodněním, že odvolací soud “... nesprávně zhodnotil provedené dokazování a nesprávně právně posoudil věc.” Žalovaný dovozoval, že smlouva uzavřená účastníky dne 7. 2. 1992 je smlouvou smíšenou, upravující jak pronájem nebytových prostor, a tedy spadající do režimu , o nájmu a podnájmu nebytových prostor, tak pronájem “...nemovitosti podle ustanovení obč. zák.” Poukázal na to, že nemovitosti si pronajal - což obě strany smlouvy věděly - za účelem podnikání, že budova evidovaná jako objekt občanské vybavenosti nikdy k jiným než prodejním účelům nesloužila, a že k těmto účelům je také určena kolaudačním rozhodnutím. Vzhledem k uvedenému měla podle jeho názoru být část smlouvy týkající se nebytových prostor posouzena podle kogentních ustanovení normy ve vztahu k speciální, totiž , a tedy v souvislosti s cenovou Jelikož je však smlouva neplatná (v části týkající se nebytových prostor podle ustanovení pro nedostatek předchozího souhlasu městského úřadu a v části zbývající podle ustanovení obč. zák., jelikož sjednání nájemného nespecifikovaného ve vztahu k jednotlivým věcem je podle jeho názoru “... nesrozumitelné a nejasné...”), mělo podle něj být aplikováno ustanovení obč. zák., a vzhledem k dosavadním faktickým platbám měl být k zaplacení (a to částky 23 000 Kč) zavázán žalobce. Dovolací soud posuzuje z úřední povinnosti pouze vady vyjmenované v ustanovení a jiné vady řízení, jestliže mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ); jinak je oprávněn rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden, přičemž je vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil ( a 3 ). Uvedené vady řízení v dovolání namítány nejsou a z obsahu spisu nevyplývají, úkolem dovolacího soudu je tedy přezkoumat, zda je dán uplatněný dovolací důvod, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Právní posouzení je ve smyslu ustanovení nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu - sice správně určenou - nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. N e j v y š š í s o u d rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.Z o d ů v o d n ě n í : Odvolací soud posoudil nájemní smlouvu ze dne 7. 2. 1992 jako smlouvu o nájmu věcí (nemovitostí) podle ustanovení a násl. . Vzhledem k tomuto právnímu posouzení (srov. str. 5 napadeného rozsudku, třetí řádek zdola, kde se výslovně říká, že nejde o smlouvu o nájmu nebytových prostor ani - viz střed téže stránky - o smlouvu “kombinovanou”) pak měl nedostatek předchozího souhlasu městského úřadu podle ustanovení za právně nevýznamný a smlouvu hodnotil jako platnou. Takové právní posouzení však - aniž by na druhé straně bylo namístě přisvědčit dovolacímu argumentu, že smlouvu je nutno v části týkající se budovy posuzovat jako smlouvu o nájmu nebytových prostor - není správné. Především (při nutnosti důsledného odlišování nesprávného právního posouzení od vadného skutkového zjištění) nelze ztratit ze zřetele zásadu, že zjišťuje-li soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění, zatímco dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu, jde již o aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy o právní posouzení. Takovým skutkovým zjištěním (jež zůstalo dovoláním - odůvodněným pouze dovolacím důvodem podle - nenapadeno) je i to, že projevy vůle obou účastníků smlouvy směřovaly k nájmu c e l é budovy č.p. 527 v katastrálním území F. O. Jestliže z takového skutkového zjištění odvolací soud vyvodil závěr o právním režimu budovy podle ustanovení a násl. obč. zák., je - ovšem pouze potud - jeho názor správný. Přisvědčit však již nelze jeho závěru o platnosti nájemní smlouvy přes nedostatek předchozího souhlasu městského úřadu. I když totiž jde o nájem (celé) budovy, tedy nájem nikoli podle speciálního předpisu, nýbrž podle , neznamená to, že - jsou-li v této budově místnosti určené k provozování obchodu a služeb - tento předchozí souhlas nemusí být dán. Účelem souhlasu městského či obecního úřadu podle , jakožto veřejnoprávního institutu, je zajistit městu či obci možnost kontroly nad hospodařením s místnostmi určenými k provozování obchodu a služeb. V rozporu s tímto účelem by bylo vázat nutnost tohoto předchozího souhlasu na podmínku, aby předmětem nájemní smlouvy byla výlučně místnost určená k provozování obchodu a služeb, zatímco v případě nájmu celé budovy takovou místnost (či místnosti) obsahující by souhlas být dán nemusel. Lze tedy uzavřít, že jsou-li v budově místnosti určené k provozování obchodu či služeb, musí být dán předchozí souhlas městského úřadu podle i v případě, že budova byla pronajata jako celek, aniž to ovšem cokoli mění na právním režimu nájemního vztahu, jenž se - v případě takového nájmu - neřídí ustanoveními , nýbrž včetně jeho ustanovení a násl. o nájemném. Odvolací soud se však - v důsledku svého právního názoru, že smlouvou ze 7. 2. 1994 byl sjednán nájem nemovitostí podle , a že tedy souhlasu městského úřadu není třeba - povahou místností v předmětném domě z hlediska jejich stavebního určení nezabýval; z téhož důvodu pak ani neřešil otázku z toho vyplývající, totiž zda by v případě neplatnosti smlouvy pro nedostatek souhlasu městského úřadu šlo o neplatnost částečnou či úplnou (předmětem nájmu byly kromě budovy i pozemky). Za tohoto stavu je ovšem jeho právní posouzení věci neúplné a tedy nesprávné. Protože na tomto nesprávném právním posouzení rozhodnutí odvolacího soudu spočívá (ustanovení ), dovolací soud je - aniž se zabýval dalšími uplatněnými dovolacími důvody - bez nařízení jednání (, věta první, ) podle , věta za středníkem, odst. 5 rozsudkem zrušil a podle ustanovení téhož předpisu věc vrátil k dalšímu řízení. V něm bude - s ohledem na ustanovení a na ustanovení a , o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) - nutno zaměřit se na objasnění stavebního určení předmětných místností.________________________________1) S účinností od 3.12. 1999 (po novele provedené ), již , o nájmu a podnájmu nebytových prostor, požadavek na předchozí souhlas obecního úřadu neoobsahuje (v ustanovení tohoto zákona byly k uvedenému datu zrušeny věta druhá a třetí).