Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 396/2023

23 Cdo 396/2023-621

USNESENÍ

M. s.

H. L.

, narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, Hajnova 40, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobkyně

M. Š.

, narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Ing. Tomášem Jiroutem, advokátem se sídlem v Praze 6, Západní 255/31, o zaplacení 194 245,41 Kč s příslušenstvím, o žalobě vedlejšího účastníka na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2022, č. j. -595, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Kladně jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 29. 7. 2020, č. j. -330, který (v návaznosti na rozsudek Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 25. 6. 2021, č. j. -493) nabyl právní moci dne 2. 8. 2021, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 194 245,41 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku na ceně díla podle smlouvy o dílo uzavřené účastnicemi dne 30. 3. 2016.

Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 8. 1. 2022 vedlejší účastník oznámil svůj vstup do řízení na straně žalobkyně a zároveň podal žalobu na obnovu řízení proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2021, č. j. -493.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 22. 4. 2022, č. j. -573, zamítl žalobu vedlejšího účastníka na obnovu řízení (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

Odvolací soud k odvolání vedlejšího účastníka napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I napadeného usnesení) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II napadeného usnesení).

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včas dovolání, které však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl.

Žalovaná se v podaném vyjádření k dovolání ztotožnila s rozhodnutími soudů nižších stupňů, označila dovolání žalobkyně za nedůvodné a navrhla Nejvyššímu soudu, aby je zamítl.

Vedlejší účastník se k dovolání nevyjádřil.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Žalobkyně v dovolání předkládá (podle jejího názoru v rozhodování dovolacího soudu dosud neřešenou) otázku, zda je vedlejší účastník, který do řízení vstoupil poté, co věc byla pravomocně skončena, oprávněn podat žalobu na obnovu řízení. Dovolací soud však dlouhodobě uvádí, že přípustnost dovolání podle ustanovení nemůže založit otázka, jejíž řešení vyplývá přímo ze zákona (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2014, sp. zn. , a ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. ). Obdobně Nejvyšší soud již při posuzování zásadního právního významu napadeného rozhodnutí v procesním režimu ve znění účinném do 31. 12. 2012 vyložil (srov. usnesení ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. , a předtím například rozsudek ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo3931/2011, a usnesení ze dne 29. 1. 2001, sp. zn. , ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. , ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. , a ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. ), že rozhodnutí odvolacího soudu nečiní zásadně právně významným otázka, jejíž řešení je zcela zjevné a jež nečiní v soudní praxi výkladové těžkosti. Tento závěr lze plně vztáhnout i na právní úpravu ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. , nebo ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. ).

O takový případ jde také v projednávané věci, neboť podle může vedlejší účastník podat žalobu na obnovu řízení pouze za předpokladu, že vstoupil do původního řízení, tedy že se účastnil původního řízení již v době vyhlášení touto žalobou napadeného rozhodnutí (z odborné literatury srov. Drápal, L., Bureš. J. a kol. II. až 376. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1829), což však v předmětné věci nenastalo. Výklad ustanovení v daném ohledu přitom nečiní výkladové těžkosti ani v soudní praxi (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. , ze dne 7. 9. 2011, sp. zn. , či ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. ).

Z výše uvedeného plyne, že podmínky přípustnosti dovolání stanovené v nebyly naplněny, a Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně směřující proti výroku I usnesení odvolacího soudu podle ustanovení odmítl.

Pro úplnost dovolací soud uvádí, že rozsah dovolání posoudil s přihlédnutím k celkovému obsahu dovolání ( ) a dovodil, že proti rozhodnutí o nákladech řízení dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k nákladům řízení postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Nadto by v uvedeném rozsahu nebylo dovolání podle ani přípustné.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a , neboť dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, žalované ve vztahu s vedlejším účastníkem žádné účelně vynaložené náklady dovolacího řízení nevznikly a náklady žalované spojené s podáním vyjádření k dovolání žalobkyně, jehož argumentace je velice strohá a nikterak se nevyjadřuje k přípustnosti podaného dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. ), nelze považovat za účelně vynaložené náklady k uplatňování či k bránění práva ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 7. 2023

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.předseda senátu