Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1906/2022

28 Cdo 1906/2022-803

1. USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně G. H., narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Jaroslavou Ježkovou, advokátkou se sídlem v Nové Pace, K. J. Erbena 1266, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, identifikační číslo osoby 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 2. 2022, č. j. -783, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

2. Okresní soud v Semilech rozsudkem ze dne 23. 3. 2021, č. j. -720, nahradil projev vůle žalované (coby převodkyně) uzavřít s žalobkyní (nabyvatelkou) smlouvu (v tam uvedeném znění) o bezúplatném převodu pozemků parc. č. XY, XY, XY, XY a XY v katastrálním území XY [jako jiných (náhradních) zemědělských pozemků k uspokojení restitučního nároku žalobkyně podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů] – výrok I.; v části o převodu pozemků parc. č. XY, XY, XY a XY v katastrálním území XY a pozemků parc. č. XY a XY v katastrálním území XY do vlastnictví žalobkyně žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III. a IV.).

3. K odvolání obou účastnic Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 3. 2. 2022, č. j. -783, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výroky II. a III.).

4. Proti rozsudku odvolacího soudu „v jeho celém rozsahu“ podala dovolání žalovaná. Splnění předpokladů přípustnosti dovolání spatřuje dovolatelka v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustáleného rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která nebyla v jeho rozhodování vyřešena; přitom klade otázku, lze-li oprávněnou osobou požadované pozemky považovat za vhodné k převodu v situaci, kdy jde o pozemky funkčně související se stavbou či jinými pozemky. Konkrétní námitky připíná k závěrům odvolacího soudu o převoditelnosti pozemků parc. č. parc. č. XY a parc. č. XY v katastrálním území XY namítajíc, že se na těchto pozemcích (pod jeho povrchem) nachází vodojem ve vlastnictví třetí osoby, jenž vodou zásobuje nejenom přilehlé nemovitosti ve vlastnictví tohoto subjektu, ale i dalších osob a je využíván jako vodní zdroj vody pro přilehlý hřbitov. Dle mínění dovolatelky odvolací soud nezval v potaz možnou funkční souvislost nárokovaných pozemků se sousedními nemovitostmi a nesprávně vyhodnotil potencialitu jejich zemědělského využití. K tomu dovolatelka namítá, že odvolací soud porušil právo na spravedlivý proces. Spolu s dovoláním učinila návrh na odložení právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

5. V dovolacím řízení bylo postupováno podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první, čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony); v textu i jen „ “.

6. Směřuje-li dovolání proti té části výroku I. rozsudku odvolacího soudu, kterou byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. (jímž byla žaloba zamítnuta v části, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované k uzavření dohody o bezúplatném převodu pozemků parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY v katastrálním území XY a pozemků parc. č. XY a parc. č. XY v katastrálním území XY), jde v uvedeném rozsahu o dovolání podané osobou neoprávněnou (ve smyslu je k podání dovolání subjektivně legitimován jen ten účastník, jemuž nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jeho právech; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 1998, sešit 3, pod č. 28; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , uveřejněné tamtéž, ročník 2000, sešit 1, č. 7). K procesním důsledkům subjektivně nepřípustného dovolání srov. ,

7. Napadá-li dovolatelka rozsudek odvolacího soudu i ve výrocích, kterými bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III. napadeného rozsudku, spolu s částí výroku I. potvrzující rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o nákladech řízení), sluší se odkázat na ustanovení , jež výslovně stanoví, že dovolání proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení není podle přípustné.

8. Jde-li o tu část dovolání, jež směřuje proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků parc. č. XY, XY a XY v katastrálním území XY, jako „jiných“ zemědělských pozemků k uspokojení restitučního nároku žalobkyně podle , neuplatňuje k ní dovolatelka žádnou argumentaci natož tu, jež by se vázala k obligatorním náležitostem dovolání ve smyslu ; v této části dovolání trpí vadami bránícími pokračování v řízení, neboť neobsahuje vymezení důvodu dovolání (jež se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení; viz ). Bez vymezení důvodu dovolání a bez uvedení skutečností, z nichž dovolatelka dovozuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle , nelze ve specifikováné části dovolání projednat (k náležitostem dovolání a procesním důsledkům vadného dovolání srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

9. Proti rozhodnutí odvolacího soudu v části výroku pod bodem I., jíž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků parc. XY a parc. č. XY v katastrálním území XY, není dovolání přípustné, proto, že napadené rozhodnutí (jež nepatří do okruhu rozhodnutí uvedených ) nezávisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, a nejde ani o případ, kdy má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (a není tak naplněno žádné z hledisek přípustnosti dovolání podle ).

10. K argumentaci dovolatelky zpochybňující rozhodnutí odvolacího soudu o převodu dvou naposled uvedených pozemků nelze než uvést, že napadené rozhodnutí v dané části není v kontradikci k ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu, podle níž lze vyhovět žalobě na uložení povinnosti bezúplatně převést oprávněné osobě jiný (náhradní) zemědělský pozemek z vlastnictví státu (v případě liknavého,svévolného či diskriminujícího postupu žalované; srov. zejm. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 62/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; nález Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. , publikovaný pod číslem 33/2004 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu; nález Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. , publikovaný pod číslem 174/2007 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu; či nález pléna Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 531/2005 Sb.) za předpokladu, že oprávněnou osobou požadovaný pozemek je k danému účelu „vhodný“, tedy že jde o pozemek, jenž by byl do veřejné nabídky zařaditelný (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. , uveřejněný pod č. 72/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. , ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. , ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. , a ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. ).

11. Při posouzení, jsou-li žalobkyní požadované pozemky potenciálně zařaditelné do veřejné nabídky ( ) a tedy vhodné k náhradní naturální restituci, se odvolací soud – v souladu s judikaturou nastíněnými hledisky – zabýval i tím, nebrání-li převodu pozemku z vlastnictví státu zákonné překážky (s ohledem na jím provedenou interpretaci ustanovení , bod 4., vůči níž dovolací argumentace nemíří) a nezpronevěřil se ani té rozhodovací praxi dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. , rozsudek ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. , nebo rozsudek ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. ), podle níž vhodným (způsobilým) pozemkem k náhradní naturální restituci v zásadě není ani pozemek, jenž by nebylo lze vydat ani restituentům pro zákonem stanovenou překážku spočívající v zastavěnosti takového pozemku ( ), jež vylučuje jeho zařazení do veřejné nabídky pozemků, sestavované pozemkovým úřadem podle

12. Podle odvolacím soudem učiněných zjištění pozemky parc. č. XY a parc. č. XY v katastrálním území XY nejsou zastavěny stavbou ve smyslu odkazovaného ustanovení (jsou-li dotčeny nanejvýše stavbou vodojemu coby stavbou podzemní, jež nebrání zemědělskému využití pozemku a na překážku restituce ani podle není), nehledě na ustanovením , bod 4. současně stanovenou výjimku ze zákazu převoditelnosti zemědělských pozemků v případě, že se na pozemku nachází již existující technická infrastruktura (shodně např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2019, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. ).

13. Obecně platí, že překážkou převoditelnosti pozemku do vlastnictví oprávněné osoby může být i funkční souvislost pozemku se stavbou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2007, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. ) a tedy i u pozemku požadovaného k náhradní naturální restituci je nutné přihlížet k celkové funkční provázanosti s ostatními pozemky a stavbami, mohou-li tvořit vzájemně ucelený soubor pozemků a staveb – areál jako funkční celek (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2015, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. ).

14. Posouzení otázky funkční souvislosti pozemků a staveb je vždy úzce provázáno s konkrétními skutkovými okolnostmi případu (závěr o příslušnosti konkrétních pozemků k areálu je ostatně primárně skutkové povahy a vyplývá z hodnocení v řízení provedených důkazů; viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. , potažmo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. , a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2018, sp. zn. ). Dovolacímu přezkumu podléhá výhradně správnost právního posouzení věci, jehož přezkum zahrnuje i posouzení, nejsou-li úvahy nalézacích soudů v tomto směru nepřiměřené, zohledňují-li všechny podstatné skutkové okolnosti a nahlížejí-li na věc prizmatem relevantních kritérií (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. ).

15. Vycházeje ze soudy zjištěného stavu (jenž nelze revidovat v dovolacím řízení, v němž je rozsah přezkumné činnosti dovolacího soudu omezen výlučně na otázky právní) nelze dovolatelce přitakat ani v tom, že by se snad odvolací soud zpronevěřil naposled odkazované „areálové“ judikatuře, učinil-li i ten závěr, že oba předmětné pozemky parc. č. XY a parc. č. XY v katastrálním území XY (vedené v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, na nichž nejsou plánovány žádné stavby, nejsou v ochranném pásmu vodního zdroje, nenachází se na nich žádné nadzemní stavby a toliko pod jejich povrchem se nachází vodojem ve vlastnictví s. p. Mileta zásobující vodou přilehlé nemovitosti, jenž může plnit svou funkci nezávisle na vlastnictví a způsobu obhospodařování pozemků) uzavřel, že předmětné pozemky nejsou nerozlučně spojeny s jinými (sousedními) nemovitostmi a netvoří s nimi funkční celek (že nejde o vztah závislosti, kdy by řádné užívání sousedních nemovitostí bylo v případě vydání předmětných nemovitostí žalobkyni nemožné či redukované nad únosnou míru; k vymezení funkční souvislosti srov. přiměřeně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 151/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V této souvislosti nelze přehlédnout, že mimo obecnou proklamaci o existenci funkční souvislosti a tvrzení o využití vodojemu jakožto zdroje vody pro třetí osoby (na čemž se však vydáním zemědělského pozemku žalobkyni ničeho nemění) dovolatelka neuvádí nic, z čeho by bylo lze usuzovat na začlenění obou pozemků do širšího funkčního (nedělitelného) celku, resp. na funkční propojenost jednotlivých staveb a pozemků, a ani na to, že by v důsledku vydání pozemku nemohl být naplňován stávající způsob využití.

16. Závěry odvolacího soudu se neodchylují ani od jiných dovolatelkou odkazovaných rozhodnutí dovolacího soudu, jež se zabývají i otázkou zastavěnosti a funkční souvislosti pozemků s jinými nemovitostmi (v souladu s ustálenou judikaturou) právě se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem jednotlivých posuzovaných případů (s nimiž tak rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu není).

17. Relevantní není ani námitka dovalatelky, že napadeným rozhodnutím či postupem předcházejícím jeho vydání bylo porušeno její právo na spravedlivý proces (podle článků 11 odst. 1 a 36 odst. 1 d), nespecifikovala-li dovolatelka ani to, v čem toto porušení má spočívat, nehledě na to, že názor, že jakákoliv námitka, jejíž podstatou je tvrzení o porušení ústavně zaručených základních práv a svobod rozhodnutím nebo postupem odvolacího soudu v občanském soudním řízení, je bez dalšího uplatnitelná i jako dovolací důvod podle (prezentovaný např. v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. ), byl recentní rozhodovací praxí Ústavního soudu překonán (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. , body 22. a 23., či stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , bod 39.).

18. Z uvedeného vyplývá, že ani proti té části výroku I. rozsudku odvolacího soudu, jíž bylo rozhodnuto o bezúplatném převodu pozemků parc. XY a parc. č. XY v katastrálním území XY do vlastnictví žalobkyně, není dovolání přípustné, jelikož dovoláním vymezené právní otázky, na jejich řešení jeho rozhodnutí závisí, odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, aniž by byly dány důvody k jinému posouzení těchto v rozhodování dovolacího soudu již vyřešených otázek ( ).

19. Proto Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (srov. , věta první, ), dovolání i ve zbylé části jako nepřípustné odmítl (srov. ).

20. V situaci, kdy dovolací soud v přiměřené lhůtě přikročil přímo k rozhodnutí o dovolání, nebylo již samostatně rozhodováno o dovolatelkou současně podaném návrhu na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí ( , písm. b/ ), jenž sdílí osud nepřípustného (meritorně neprojednatelného) dovolání (k ústavní konformitě takového postupu srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ).

21. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a v situaci, kdy dovolání žalované bylo odmítnuto a kdy žalobkyni, která se k dovolání nevyjádřila, v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. 8. 2022

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu