Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1968/2021

23 Cdo 1968/2021-129

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně J. Š., se sídlem v XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Petrou Schützovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Lublaňská 673/24, proti žalovanému J. T., se sídlem v XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Ing. Vlastimilem Němcem, advokátem se sídlem v Chomutově, Kadaňská 3550/39, o zaplacení částky 60 237,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 2. 2021, č. j. -107, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalovaného proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu dílem nesplňuje zákonem stanovené náležitosti, neboť dovolatel (řádně) nevymezil přípustnost dovolání, dílem není přípustné [ ve vztahu k , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)].

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Řádné vymezení předpokladů přípustnosti je nezbytnou náležitostí dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. , ze dne 26. 10. 2015, sp. zn. , a ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. ; všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz, zatímco rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Ústavního soudu https://nalus.usoud.cz) a současně podmínkou jeho projednatelnosti (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. , ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. , ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. , a ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. ).

Vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu , nezbytně předpokládá zformulování otázky hmotného nebo procesního práva (na jejímž řešení závisí rozhodnutí odvolacího soudu) a uvedení okolností, z nichž by bylo možné usuzovat, o který ze čtyř v úvahu připadajících předpokladů přípustnosti v posuzované věci jde (má jít), tedy zda: 1) při řešení této právní otázky se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (v takovém případě je zapotřebí alespoň stručně uvést, od kterého rozhodnutí, respektive od kterých rozhodnutí se konkrétně měl odvolací soud odchýlit) nebo 2) která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena (zde je třeba vymezit, která právní otázka, na níž závisí rozhodnutí odvolacího soudu, v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena) nebo 3) která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně (zde je třeba vymezit rozhodnutí dovolacího soudu, která takový rozpor v judikatuře dovolacího soudu mají podle názoru dovolatele zakládat a je tak třeba tyto rozpory odstranit) anebo 4) má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (zde je zapotřebí vymezit příslušnou právní otázku, její dosavadní řešení v rozhodovací praxi dovolacího soudu a alespoň stručně uvést, pro jaké důvody by měla taková právní otázka být dovolacím soudem posouzena jinak).

Dovolatel těmto požadavkům na vymezení přípustnosti dovolání nedostál, jde-li o otázku hmotného nebo procesního práva, na jejímž řešení závisí rozhodnutí odvolacího soudu, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Avizovanou otázku nezformuloval a taková otázka prima facie nevyplývá ani z obsahu dovolání. Vymezil (pouze) dovolací důvod, neboť uvedl, že pokládá za nesprávnou část právního posouzení odvolacího soudu představovanou závěrem o splatnosti žalovaného nároku, a předestřením své vlastní argumentace vyložil, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Shodně k vymezení přípustnosti dovolání, jakož i toho, že vymezení právní otázky nelze zaměňovat s důvodem dovolání, přistupuje též judikatura Ústavního soudu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 7. 2021, sp. zn. , a ze dne 27. 7. 2021, sp. zn. ).

Ústavní soud v plenárním nálezu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , zdůraznil, že stanovuje srozumitelný, legitimní a přiměřený požadavek na obsah podaného dovolání, přičemž pro poměry posuzované věci je z citovaného stanoviska klíčové, že odmítnutí dovolání pro nenaplnění zákonem stanovených náležitostí nemůže být považováno za přepjatě formalistické.

Namítá-li dovolatel dále, že odvolací soud nesprávně posoudil jeho pohledávku použitou k započtení jako pohledávku nejistou a neurčitou, neboť nevycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu v jiné věci, v níž byla pohledávka postavena na jisto, čímž se odchýlil od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. , jakož i nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 8. 2004, sp. zn. , pomíjí, že primárním důvodem, pro který odvolací soud nepřihlédl k jeho kompenzačnímu projevu, bylo to, že tomu bránil princip neúplné apelace (viz bod 32 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu).

Nejvyšší soud přitom již mnohokrát vyslovil, že nejsou-li dovoláním napadeny všechny samostatné (rovnocenné) právní důvody vedoucí k zamítnutí návrhu – v poměrech posuzované věci k nemožnosti zániku žalovaného nároku započtením – není dovolání ve smyslu přípustné (srov. usnesení ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , a shodně např. usnesení ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. , ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. , a ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. ). Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných, než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. věty první a důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. ). Za dané situace dovolatelem vymezená otázka posouzení povahy pohledávky použité k započtení sama o sobě na závěr o zániku žalovaného nároku započtením vliv nemá, a proto přípustnost dovolání založit nemůže [obdobně k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a v poměrech ve znění účinném od 1. 1. 2013 např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. (a judikaturu tam označenou), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2016, sp. zn. , a ze dne 29. 9. 2020, sp. zn. ].

Nejvyšší soud uzavírá, že podané dovolání dílem trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat a jež nebyla dovolatelem odstraněna v zákonné lhůtě ( , a ), dílem není přípustné, a proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 27. 10. 2021

JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu