Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2659/2020

27 Cdo 2659/2020-582

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelů a)C. z. s., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, a b)L. Z., narozeného XY, bytem XY, zastoupených JUDr. Ladislavem Zvolským, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Pařížská 1076/7, PSČ 110 00, za účasti 1) R. P., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Lukášem Kučerou, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Lipenská 869/17, PSČ 370 01, 2)Z. H., narozeného XY, bytem XY, a 3)N. a. s., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o určení akcionáře společnosti, o obnovu řízení, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání R. P. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 3. 2020, č. j. -564, takto:

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 4. 2012, č. j. -212, určil, že C. z. s. je jediným akcionářem společnosti N. a. s. (dále jen „společnost“) [výrok I.], rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.) a o odměně opatrovníka (výrok IV.).

[2] Vrchní soud v Praze druhým výrokem rozsudku ze dne 21. 10. 2015, č. j. -398, k odvolání prvního a druhého účastníka rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil. Nejvyšší soud poté odmítl dovolání prvního účastníka usnesením ze dne 30. 3. 2016, č. j. -452.

[3] Dne 23. 10. 2018 podal první účastník k Městskému soudu v Praze žalobu na obnovu řízení pravomocně skončeného výše uvedenými rozsudky, již doplnil k výzvě soudu prvního stupně dne 28. 12. 2018.

[4] Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 6. 2019, č. j. -544, žalobu na obnovu řízení zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[5] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. 3. 2020, č. j. -564, k odvolání prvního účastníka rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu na obnovu řízení odmítl (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok).

[6] Proti usnesení odvolacího soudu podal první účastník dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[7] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož první účastník řádným způsobem žalobu na obnovu řízení nedoplnil, neboť žádný z jím uplatněných důvodů není přípustným důvodem pro obnovu řízení dle , a že tedy bylo namístě žalobu jako vadnou odmítnout podle věty první , odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu.

[8] Z té se podává, že:

1/ Žaloba na obnovu řízení je mimořádným opravným prostředkem, s jehož připuštěním se pojí zásah do právní moci soudního rozhodnutí a dochází tak k prolomení principu právní jistoty, tedy principu, jenž patří k základním atributům právního státu. Obnova řízení může proto sloužit k dodatečnému zjednání nápravy ve skutkovém stavu věci toliko tam, kde skutkový stav nemohl být náležitě (úplně a správně) zjištěn již v původním řízení. Tyto aspekty je pak třeba mít vždy na zřeteli při posouzení, zda jsou v konkrétním případě naplněny zákonem stanovené důvody obnovy řízení.

2/ Žaloba na obnovu řízení musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání uvedených v také označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá ( ).

3/ Uvedení důvodu žaloby na obnovu řízení v sobě zahrnuje požadavek, aby žaloba obsahovala jeho – po skutkové stránce (dostatečně určité a srozumitelné) – vylíčení tak, aby bylo nepochybné, jaký z důvodů obnovy řízení uvedených v ustanovení se uplatňuje, tedy aby bylo možné taková skutková tvrzení subsumovat pod některý ze zákonem stanovených důvodů obnovy řízení; nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení zákona, ve kterém je důvod obnovy řízení obsažen.

4/ Rozhodnutím, které jako důvod obnovy řízení stanoví , míní zákon rozhodnutí o předběžných otázkách ve smyslu a 2 , to jest případy, když příslušný orgán rozhodl odlišně o předběžné otázce, jestliže byl soud rozhodnutím předchozím vázán ( ) či z dřívějšího rozhodnutí vycházel ( ), anebo posoudil-li předběžnou otázku sám ( ) a poté bylo zjištěno, že příslušný orgán kdykoli vydaným rozhodnutím ji posoudil jinak.

5/ Nové rozhodnutí coby důvod obnovy řízení, uvedený v je nejen rozhodnutí jiného soudu nebo dalšího příslušného orgánu, které bylo vydáno v době původního řízení a jehož nemohl účastník bez své viny použít, ale také rozhodnutí, které bylo vydáno až po skončení původního řízení; podstatné přitom je, že toto rozhodnutí vypovídá o skutečnostech a důkazech, které byly předmětem původního řízení a řeší předběžnou otázku, jejíž zodpovězení bylo rozhodné pro výsledek původního řízení. Právní názor, projevený v později přijatém rozhodnutí v jiné právní věci, sám o sobě důvodem obnovy řízení není.

6/ Skutečnosti a důkazy jsou ve smyslu ustanovení nové tehdy, jestliže je účastník řízení – přestože v době původního řízení objektivně vzato existovaly – nemohl použít bez své viny, tj. proto, že o nich nevěděl, a ani jinak z procesního hlediska nezavinil, že nesplnil povinnost tvrzení nebo důkazní povinnost.

7/ Původním řízením se rozumí vždy řízení před soudem prvního stupně. Bylo-li proti rozhodnutí soudu prvního stupně podáno odvolání, rozumí se „původním řízením“ také řízení před odvolacím soudem, avšak jen za předpokladu, že šlo o takové skutečnosti nebo důkazy, jejichž uplatnění v odvolání nebo v odvolacím řízení umožňují ustanovení a

8/ Skutkové tvrzení, že „v mezidobí NS ČR, resp. ÚS ČR v jiných řízeních rozhodly ve smyslu mého stanoviska ve věci, kdy tato rozhodnutí a právní názory novější zjevně rovněž nebylo možno - již pro časový posun - použít v řízení předchozím“, neodpovídá požadavku řádného uvedení důvodu obnovy v žalobě na obnovu řízení, a žaloba na obnovu řízení tak trpí v uvedeném rozsahu vadou, jež brání pokračování v řízení.

9/ Návrh na obnovu řízení, ve kterém je citováno ustanovení , a jako nové důkazy a skutečnosti jsou uváděny výtky proti postupu soudu prvního stupně a proti jeho hodnocení důkazů v původním řízení, jakož i námitky směřující proti odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, neobsahuje dostatečně určité a srozumitelné vylíčení důvodů obnovy řízení, a žalobu na obnovu řízení je namístě jako vadnou odmítnout.

10/ Žalobou na obnovu řízení se nelze domáhat nápravy případných pochybení při právním posouzení věci nebo procesněprávních vad; k tomu podle povahy rozhodnutí a povahy namítaného pochybení slouží jiné opravné prostředky – odvolání, dovolání či žaloba pro zmatečnost.

Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. , ze dne 24. 1. 2011, sp. zn. , ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. , ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. , ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. , ze dne 25. 7. 2013, sp. zn. , ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. , ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. , ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. , ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. , a ze dne 27. 11. 2018, sen. zn. .

[9] V poměrech projednávané věci dovolatel poukázal na tři okolnosti, které mohou podle jeho názoru přivodit pro něj příznivější rozhodnutí ve věci, a to probíhající řízení o vydání akcií mezi ním a navrhovatelem b), nesprávné použití hospodářského zákoníku a nesprávné vypočtení účetní hodnoty vkládaného majetku v řízení o určení akcionáře společnosti.

[10] Odvolací soud posoudil otázku požadavku uvedení řádného důvodu obnovy řízení v žalobě v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu, neboť ani jednu z popsaných „okolností“ nelze podřadit pod žádný ze zákonných důvodů pro obnovu řízení.

[11] Řečené pak platí i pro dovolatelem zdůrazňovanou „novou skutečnost“, již spatřuje v „probíhajícím řízení“ mezi ním a navrhovatelem b). Důvodem, pro který by bylo možno – teoreticky – řízení o určení akcionáře společnosti obnovit, by bylo až vydání odlišného rozhodnutí příslušného orgánu o předběžné otázce, jejímž řešením byl soud na základě dřívějšího rozhodnutí příslušného orgánu vázán, či z jejíhož řešení vycházel, anebo posoudil-li soud předběžnou otázku sám. Takové nové rozhodnutí však v poměrech projednávané věci nebylo vydáno.

[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 9. 2021

JUDr. Petr Šuk předseda senátu