Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2931/2020

27 Cdo 2931/2020-315

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyň a) BONTONFILM a. s., se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1047/26, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 26737493, a b) Filmexport Home Video s. r. o., se sídlem v Praze 2, Na Moráni 1957/5, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 49689193, obou zastoupených JUDr. Janem Křivánkem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Pernerova 294/13, PSČ 186 00, proti žalovanému P. D., narozenému XY, naposledy bytem XY, t. č. neznámého pobytu, zastoupenému opatrovníkem V. K., advokátem, se sídlem XY, o zaplacení 162.460 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyň proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 5. 2020, č. j. -288, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. 6. 2019, č. j. -241, zamítl žalobu žalobkyně a) o zaplacení 38.541 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu žalobkyně b) o zaplacení 123.919 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky III., IV., V. a VI.).

[2] Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobkyň v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil (první výrok) a ve výrocích III., IV., V. a VI. je zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu (v rozsahu prvního výroku) podaly žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a , (dále též jen „ “), jako nepřípustné.

[4] Učinil tak proto, že dovoláním napadeným výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o samostatných nárocích žalobkyň majících odlišný skutkový základ a nepřevyšujících 50.000 Kč.

[5] I po novele provedené s účinností od 30. 9. 2017 platí, že za rozhodnou pro posouzení přípustnosti dovolání z hlediska finančního limitu je sice třeba považovat výši peněžitého plnění, jež bylo předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu, jenž může být rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, tedy o němž bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. , a na něj navazující judikaturu).

[6] Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu s více samostatnými nároky s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. , ze dne 11. 5. 2004, sp. zn. , ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. , ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. , a ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tyto judikatorní závěry jsou použitelné i po změně formulace ustanovení provedené (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. ).

[7] V poměrech projednávané věci dovolání směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnuto o souhrnném nároku na zaplacení částky 162.460 Kč s příslušenstvím, který se však skládá z více samostatných nároků s odlišným skutkovým základem, a to jednotlivých nároků na náhradu škod způsobených tím, že žalovaný umístil bez svolení nositelů autorských práv rozmnoženiny jednotlivých autorských děl na internetový server www.youtube.com, a tato autorská díla tak sděloval veřejnosti.

[8] Jednáním žalovaného spočívajícím v neoprávněném sdělení veřejnosti filmu „Ovoce stromů rajských jíme“ měla žalobkyni a) vzniknout škoda sestávající

– z ušlého zisku ve výši 38.392 Kč jakožto odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s autorským dílem ve smyslu , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), a

– z ušlého zisku ve výši 149 Kč spočívajícího v nerealizovaném prodeji jedné rozmnoženiny výše uvedeného autorského díla, kterou by si musel žalovaný zakoupit, aby s ní mohl nakládat.

[9] Žalobkyni b) měla vzniknout škoda sestávající z ušlého zisku spočívajícího v nerealizovaném prodeji jedné rozmnoženiny autorského díla, kterou by si musel žalovaný zakoupit, aby s ní mohl nakládat, a z ušlého zisku, o který byly její tržby za prosinec 2011 a leden 2012 nižší, než byl pravidelně očekávaný zisk z prodeje jejích legálních výrobků, a to konkrétně:

– ve výši 49 Kč a 15.377 Kč za film „Bílá nemoc“,– ve výši 299 Kč a 15.377 Kč za film „Bláznova kronika“,– ve výši 99 Kč a 15.377 Kč za film „Ďáblova past“,– ve výši 100 Kč a 15.377 Kč za film „Daleká cesta“,– ve výši 59 Kč a 15.377 Kč za film „Krakatit“,– ve výši 199 Kč a 15.377 Kč za film „Limonádový Joe aneb Koňská opera“,– ve výši 49 Kč a 15.377 Kč za film „Pyšná princezna“ a– ve výši 49 Kč a 15.377 Kč za film „Vyšší princip“.

[10] Jelikož neoprávněné užití každého autorského díla bylo v dané věci samostatným případem a o každém z uplatněných („dílčích“) nároků by mohlo být vedeno samostatné řízení s potenciálně rozdílným výsledkem, a to právě vzhledem k tomu, že každý z nároků má odlišný skutkový základ, přičemž ani jedna z výše uvedených částek (nároků se samostatným skutkovým základem), které tvoří předmět dovolacího řízení, nepřevyšuje zákonný limit 50.000 Kč, a jelikož ve věci nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní vztah, je přípustnost dovolání vyloučena (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 4/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. , ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. , či ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. ).

[11] Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. , a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. , a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

[12] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 8. 2021

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu