Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1500/2021

25 Cdo 1500/2021-162

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: Lesy České republiky, s. p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, zastoupený Mgr. Ilonou Kindlovou, advokátkou se sídlem Malostranské náměstí 5/28, Praha,proti žalované: Veolia Energie ČR, a. s., IČO 45193410, se sídlem 28. října 3337/7, Ostrava, zastoupená Mgr. Jakubem Vyroubalem, advokátem se sídlem Poděbradova 1243/7, Ostrava, o zaplacení 89 509 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 1. 2021, č. j. -136, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 23. 4. 2020, č. j. -103, zastavil řízení o žalobě na zaplacení 89 509 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení a vrácení části zaplaceného soudního poplatku. Řízení o nároku na náhradu škody bylo na návrh žalobce se souhlasem žalované přerušeno podle usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 3. 2019, č. j. -92, jež nabylo právní moci dne 29. 3. 2019. V zákonné lhůtě jednoho roku žádný z účastníků nenavrhl pokračování v řízení, přestože byli o následcích marného uplynutí lhůty poučeni v usnesení o přerušení řízení. Okresní soud proto řízení zastavil podle , k návrhu na pokračování v řízení, podanému žalobcem až dne 8. 4. 2020, vzhledem k jeho opožděnosti nepřihlížel. Žalobcův návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání návrhu na pokračování v řízení byl zamítnut usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 8. 2020, č. j. -118, ve spojení s potvrzujícím usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 11. 2020, č. j. -130, které nabylo právní moci 2. 12. 2020.

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 4. 1. 2021, č. j. -136, usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rozhodnutí shledal v souladu s s tím, že návrh žalobce na pokračování v řízení byl podán až dne 8. 4. 2020, tedy po marném uplynutí roční lhůty, která počala běžet dnem 29. 3. 2019, tj. právní mocí usnesení o přerušení řízení. Návrhu na prominutí zmeškání lhůty nebylo vyhověno, proto soud prvního stupně postupoval správně, pokud řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, jehož přípustnost spatřuje v rozporu rozhodnutí odvolacího soudu s judikaturou dovolacího soudu (odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. ), neboť je přesvědčen, že za omluvitelný důvod zmeškání lhůty podle je třeba pokládat okolnost, že se žalobce při počítání doby přerušení řízení spoléhal na správnost informace o datu přerušení řízení obsaženém v informačním systému infosoud na stránkách Ministerstva spravedlnosti, kde bylo uvedeno, že řízení je přerušeno ke dni 30. 4. 2019. Jedná-li se již o otázku dovolacím soudem řešenou, má za to, že by měla být dovolacím soudem posouzena odlišně a nesprávná informace v informačním systému infosoud by měla představovat omluvitelný důvod podle Navrhl zrušení usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrácení věci Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení.

Žalovaná navrhla odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), avšak není přípustné ( ).

Odvolací soud rozhodl plně v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. , ze dne 18. 2. 2010, sp. zn. , ze dne 5. 6. 2012, sp. zn. , ze dne 16. 12. 2020, sp. zn. , nebo ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. ) i Ústavního soudu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 9. 1. 2018, sp. zn. ), z níž vyplývá, že není-li návrh na pokračování v řízení podán do jednoho roku od právní moci usnesení o přerušení řízení podle , soud řízení zastaví ( ). Marné uplynutí této roční lhůty je tedy spojeno se zánikem práva účastníka na pokračování v řízení, neboť nedává soudu jinou možnost než v takovém případě řízení zastavit.

Žalobcem vymezená právní otázka nemůže založit přípustnost dovolání, neboť na jejím vyřešení napadené rozhodnutí nezávisí. V projednávané věci bylo rozhodováno o zastavení řízení podle , tedy o věci, v níž pro posouzení, zda jsou dány důvody pro postup podle , není prostor. Otázka existence omluvitelných důvodů, pro které žalobce zmeškal lhůtu k podání návrhu na pokračování v řízení, byla pravomocně uzavřena v rozhodnutích okresního i odvolacího soudu o návrhu žalobce na prominutí zmeškání lhůty. Ze stejného důvodu není případný odkaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. , neboť v odkazovaném řízení bylo přezkoumáváno usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o návrhu na prominutí zmeškání lhůty, zatímco v projednávané věci bylo rozhodováno o zastavení řízení. Jinými slovy řečeno, proti závěru o neomluvitelnosti důvodu, pro který žalobce zmeškal podání návrhu na pokračování v řízení, bylo možno brojit dovoláním proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, jímž bylo potvrzeno zamítnutí návrhu na prominutí zmeškání lhůty soudem prvního stupně, nikoli dovoláním proti usnesení odvolacího soudu potvrzujícímu rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení.

Z toho důvodů dovolací soud podle dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 6. 2021

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu