Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2759/2020

27 Cdo 2759/2020-372

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyň a) BLUE SKY FILM DISTRIBUTION a. s., se sídlem v Praze 1, Sněmovní 173/9, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 27401413, b) BONTONFILM a. s., se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1047/26, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 26737493, c) Cinema City Czech s. r. o., se sídlem v Praze 4, Arkalycká 951/3, PSČ 149 00, identifikační číslo osoby 26449242, d) Forum Film Czech s. r. o., se sídlem v Praze 4, Arkalycká 951/3, PSČ 149 00, identifikační číslo osoby 28405277, e) HOLLYWOOD C. E., s. r. o., se sídlem v Praze 1, Rybná 716/24, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 43872646, f) INTERSONIC RADIO VIVA s. r. o., se sídlem v Bratislavě, Staré Grunty 36, PSČ 841 04, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 17054311, g) AQS, a. s., se sídlem v Praze 2, Kunětická 2534/2, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 25655922, h) Urania s. r. o., se sídlem v Praze 8, Sokolovská 47/73, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 25703277, a ch) České protipirátské unie, se sídlem v Praze 8, Sokolovská 37/24, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 45768706, všech zastoupených JUDr. Janem Křivánkem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Pernerova 294/13, PSČ 186 00, proti žalovanému M. B., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Jaroslavem Savkem, advokátem, se sídlem v Proboštově, Slavíkova 625, PSČ 417 12, o zaplacení 191.238 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2020, č. j. -317, takto:

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 14. 1. 2019, č. j. -251, uložil žalovanému zaplatit každé ze žalobkyň ve výrocích blíže specifikované částky (v celkové výši 191.238 Kč) s příslušenstvím (výroky I. – IX.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky X. – XVIII.) a o procesním nástupnictví původní žalobkyně d), Forum Home Entertainment Czech s. r. o., identifikační číslo osoby 27906922 (výrok XIX.).

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem odmítl odvolání ve vztahu mezi žalovaným a žalobkyněmi a), c), f), h) a ch) [první výrok], potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalovaným a žalobkyněmi b), e) a g) ve výrocích II., V., VII., XI., XIV. a XVI. [druhý výrok], zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalovaným a žalobkyní d) ve výrocích IV., XIII. a XIX. a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení [třetí výrok] a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi žalovaným a žalobkyněmi a), b), c), e) f), g), h) a ch) [čtvrtý výrok].

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu (vyjma třetího výroku) podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle , e) a h) a , (dále též jen „ “), jako nepřípustné.

[4] Jde-li o dovoláním napadený první výrok rozsudku odvolacího soudu, dovolání v tomto rozsahu není ve smyslu přípustné proto, že podle jej v této části může dovolatel napadnout žalobou pro zmatečnost (k tomu srov. obdobně i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2013, sen. zn. , ze dne 30. 5. 2013, sen. zn. , ze dne 28. 4. 2016, sp. zn. , či ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. ).

[5] V rozsahu dovoláním napadeného druhého výroku rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl dovolání proto, že jím bylo rozhodnuto o samostatných nárocích žalobkyň b), e) a g) majících odlišný skutkový základ a nepřevyšujících 50.000 Kč.

[6] I po novele provedené s účinností od 30. 9. 2017 platí, že za rozhodnou pro posouzení přípustnosti dovolání z hlediska finančního limitu je sice třeba považovat výši peněžitého plnění, jež bylo předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu, jenž může být rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, tedy o němž bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. , a na něj navazující judikaturu).

[7] Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu s více samostatnými nároky s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. , ze dne 11. 5. 2004, sp. zn. , ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. , ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. , a ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tyto judikatorní závěry jsou použitelné i po změně formulace ustanovení provedené (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. ).

[8] V poměrech projednávané věci odvolací soud druhým výrokem rozsudku rozhodl o souhrnném nároku na zaplacení částky 162.321 Kč s příslušenstvím, který se však podle tvrzení uvedených v žalobě skládá z více samostatných nároků s odlišným skutkovým základem, a to jednotlivých nároků na náhradu škod způsobených tím, že dovolatel neoprávněně zhotovoval rozmnoženiny autorských děl a poté je prostřednictvím P2P sítě sděloval veřejnosti. Těmito jednáními měly žalobkyním b), e) a g) vzniknout škody sestávající z ušlých zisků („za nerealizovaný prodej rozmnoženin – předloh“ a „za nerealizovaná legitimní užití třetími osobami, které v důsledku protiprávního jednání dovolatele nabyly rozmnoženiny dovolatelem neoprávněně zpřístupněných děl, aniž by žalobkyně obdržely příslušnou odměnu“)

– ve výši 189 Kč a 378 Kč, a to vždy za každou z 281 rozmnoženin filmů (blíže specifikovaných ve spise na č. l. 28 až 34),– ve výši 399 Kč a 798 Kč za rozmnoženinu 1. série seriálu Dexter a– ve výši 599 Kč a 1.198 Kč za rozmnoženinu 1. série seriálu Přátelé.

[9] Jelikož neoprávněné užití každého autorského díla bylo v dané věci samostatným případem a o každém z uplatněných („dílčích“) nároků by mohlo být vedeno samostatné řízení s potenciálně rozdílným výsledkem, a to právě vzhledem k tomu, že každý z nároků má odlišný skutkový základ, přičemž ani jedna z výše uvedených částek (nároků se samostatným skutkovým základem), které tvoří předmět dovolacího řízení, nepřevyšuje zákonný limit 50.000 Kč, a jelikož ve věci nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní vztah, je přípustnost dovolání vyloučena (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 4/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. , ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. , či ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. ).

[10] Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. , a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. , a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

[11] Dovolání v rozsahu, v němž směřuje proti čtvrtému výroku rozsudku odvolacího soudu, není přípustné podle , neboť tímto výrokem odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení.

[12] Protože bylo dovolání odmítnuto, Nejvyšší soud o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž sdílí osud dovolání, nerozhodoval (srov. obdobně důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. ).

[13] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( in fine ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 8. 2021

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu