Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1956/2020

26 Cdo 1956/2020-311

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobkyně B. T., narozené XY, bytem XY, s adresou pro doručování XY, zastoupené Mgr. Ing. Tomášem Němcem, advokátem se sídlem v Brně, Masarykova 319/8, proti žalované T. P., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. et Mgr. Petrem Polánkou, advokátem se sídlem v Brně, Zelný trh 332/12, o 64.464 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. září 2019, č. j. -256, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Brně (odvolací soud) ze dne 17. 9. 2019, č. j. -256, v části v níž potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně (soud prvního stupně) ze dne 15. 9. 2017, č. j. -186, jímž uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 62.043 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení, rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dovolání není podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přípustné.

Předně je třeba zdůraznit, že námitkami, jimiž dovolatelka zpochybnila správnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování soudem, zpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem (soudem prvního stupně) prostřednictvím skutkových námitek a uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v Takový jiný dovolací důvod uplatnila rovněž námitkami, že soudy zatížily řízení vadami. K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné ( -238a ). Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují jakýkoliv nesoulad, soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a jejich skutkové závěry odpovídají obsahu spisu.

Dovolatelka v dovolání obsáhle rekapituluje rozhodnutí soudů obou stupňů a zpochybňuje jejich závěry o přiměřenosti výše slevy z nájemného.

Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu musí přiměřenost slevy vycházet ze zásady ekvivalence plnění s přihlédnutím ke konkrétním skutkovým okolnostem, soudy tedy musí posoudit, do jaké míry vytýkaná vada zhoršuje užívání bytu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. ). Dovolací soud může učinit otázku přiměřenosti výše slevy předmětem dovolacího přezkumu jen v případě zjevné nepřiměřenosti relevantních úvah soudů v nalézacím řízení [viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud unesením ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. ), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. , ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. ). O takový případ však v této věci nejde. Odvolací soud (soud prvního stupně) se zabýval výší přiměřené slevy z nájemného podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 ( , - předmětem řízení bylo nájemné za roky 2010 – 2013), svůj závěr, proč považuje za přiměřenou slevu ve výši 15 % (s ohledem na výskyt a rozsah plísně, nadměrnou vlhkost, nedostatečnou tepelnou izolaci, nedostatek účinného vytápění a způsob užívání bytu žalovanou – nedostatečné větrání a topení), řádně odůvodnil, jeho úvahy o výši slevy z nájemného odpovídají skutkovým zjištěním a nejsou zjevně nepřiměřené.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení věty první odmítl.

Dovolatelka sice napadla dovoláním i výroky, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, napadá je však zjevně jen proto, že jde o výroky akcesorické. Dovolání v této části totiž neobsahuje žádné odůvodnění, ani údaj o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( -238a ), navíc dovolání proti těmto výrokům by ani nebylo podle přípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 22. 9. 2020

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu