Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Rozhodnutia odvolávajúce sa na tento prípad

Prípad: 30 Cdo 4138/2019

Found 81 decisions (81 priamych, 0 nejednoznačných)

33 Cdo 2570/2026
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
20 Cdo 1066/2026
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
25 Cdo 1272/2026
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
25 Cdo 1208/2026
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
22 Cdo 1152/2026
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
21 Cdo 3091/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
25 Cdo 521/2026
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
22 Cdo 3066/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
25 Cdo 3239/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
21 Cdo 2527/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
27 Cdo 2741/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
27 Cdo 2772/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
21 Cdo 1783/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
27 Cdo 1658/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
26 Cdo 2417/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
22 Cdo 1926/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
20 Cdo 1705/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
20 Cdo 1735/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
27 Cdo 1657/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
20 Cdo 1707/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
25 Cdo 1253/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
21 Cdo 278/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
25 Cdo 1252/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
33 Cdo 845/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
27 Cdo 452/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
25 Cdo 17/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
25 Cdo 33/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
27 Cdo 291/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
25 Cdo 11/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
26 Cdo 262/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
25 Cdo 39/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
21 Cdo 151/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
25 Cdo 2422/2024
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
20 Cdo 12/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
20 Cdo 14/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
20 Cdo 13/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
20 Cdo 15/2025
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
21 Cdo 3329/2024
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
21 Cdo 3238/2024
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
27 Cdo 2673/2024
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
27 Cdo 2613/2024
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
33 Cdo 2019/2024
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
25 Cdo 2544/2024
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
26 Cdo 2546/2024
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
25 Cdo 2421/2024
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
23 Cdo 2297/2024
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
20 Cdo 2296/2024
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
20 Cdo 2141/2024
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
„20 Cdo 2141/2024-67 USNESENÍ oprávněného města Sobotka , identifikační číslo osoby 00272124, se sídlem v Sobotce, Boleslavská 440, proti povinné A. H. , pro 5029,40 Kč s příslušenstvím, o žalobě povinné na obnovu řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 4. 2022, č. j. 3 Co 25/2022-486, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 44/2022, o dovolání povinné proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4 2024, č. j. 3 Co 8/2024-45, takto: I. Řízení o dovolání se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.): 1. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. 4 2024, č. j. 3 Co 8/2024-45, potvrdil usnesení ze dne 27. 12. 2023, č. j. 16 C 44/2022-24, kterým Krajský soud v Hradci Králové odmítl žalobu na obnovu řízení podanou povinnou proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 4. 2022, č. j. 3 Co 25/2022-486 (výrok I), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Povinná žalobu na obnovu řízení podala proti rozhodnutí odvolacího soudu (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 4. 2022, č. j. 3 Co 25/2022-486), potvrzujícímu usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 1. 2022, č. j. 25 Co 500/2012-481, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě na obnovu řízení, podané povinnou proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 1. 2021, č. j. 3 Co 18/2020-440. 2. V záhlaví označené rozhodnutí povinná napadla včasným dovoláním. Soud prvního stupně věc dovolacímu soudu předložil bez toho, že by povinnou vyzval k zaplacení soudního poplatku a k zajištění právního zastoupení v dovolacím řízení. 3. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. 4. Dovolacímu soudu je z jeho činnosti známo a plyne to i z obsahu spisu, že povinná zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům již Nejvyšší soud dospěl např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 26. 8. 2022, sp. zn. 30 Cdo 2472/2022, ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, a konkrétně přímo ve vztahu k dovolatelce např. v usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019 (ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. III. ÚS 2735/20), usnesení ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 510/2021, usnesení ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 312/2022, usnesení ze dne 8. 8. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2368/2023, usnesení ze dne 26. 6. 2024, sp. zn. 23 Cdo 1137/2024, nebo v usnesení ze dne 12. 3. 2024, sp. zn. 25 Cdo 2041/2023 (ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2024, sp. zn. IV. ÚS 1636/24). Je tedy nepochybné, že záměrem počínání povinné je nikoliv sledování ochrany jí tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží – ať již na straně soudu nebo účastníků řízení odlišných od povinné. Takový zneužívající procesní postup ve shodě s § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. 5. Dovolatelka není pro dovolací řízení zastoupena advokátem a netvrdila ani nedoložila, že má právnické vzdělání. Ačkoli nebyla vyzvána, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání, musí si být vědoma své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupena, jelikož jí tato povinnost je známa přinejmenším z předchozích vedených řízení (Nejvyšší soud v současné době eviduje mnoho desítek vyřízených dovolání podaných touto povinnou). Tímto postupem proto nemohla být ohrožena její procesní práva, neboť poučení o náležitém zastoupení v dovolacím řízení se povinné dříve opakovaně dostalo. Jelikož neodstranila nedostatek povinného zastoupení, ač k realizaci této procesní povinnosti měla celkově dostatečný časový prostor, Nejvyšší soud řízení o jejím dovolání zastavil (srov. § 243c odst. 3 věta třetí ve spojení s § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř.). 6. Dovolatelka neuhradila ani soudní poplatek z dovolání. Přestože si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSCR 6/2012 (uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)], v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatelku nevyzýval, a to pro známé postoje dovolatelky, které v obdobných řízeních zaujímá ve vztahu k plnění této povinnosti, opakovaně podává bezúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků, aniž by vyměřený soudní poplatek zaplatila, a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2023, sp. zn. 21 Cdo 3738/2022, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1851/2023, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2024, sp. zn. 25 Cdo 2041/2023). 7. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelka s dovoláním vznesla námitku podjatosti soudců senátu 3 Co Vrchního soudu v Praze, kteří rozhodovali o jejím odvolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýká jejich postup v řízení o projednávané věci, vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), jednak (opět) jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k ustanovení § 2 o. s. ř. rovněž nepožívá právní ochrany [srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008 (uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 2/2009), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017, aprobované i usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18]. O tzv. delegaci nutné (§ 12 odst. 1 o. s. ř.) lze nadto rozhodnout až poté, co bylo v řízení podle § 16 odst. 1 o. s. ř. pravomocně rozhodnuto o vyloučení všech soudců daného soudu; taková situace však v poměrech právě projednávané věci nenastala. 8. Povinná v dovolání navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§ 243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu nezabýval. 9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (viz § 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. 8. 2024 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu takto: I. II.”
20 Cdo 2300/2024
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky
20 Cdo 2147/2024
Priama zhoda Usnesení
Nejvyšší soud České republiky