Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2673/2024

27 Cdo 2673/2024-36

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci oprávněné Apston Capital Ltd., se sídlem v Dublinu, Hannover Building, Windmill Lane, Irská republika, zahraniční osoby registrované pod č. 408579, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Koliště 259/55, PSČ 602 00, proti povinným 1) J. H., a 2)J. H., o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 2. 2024, č. j. -18, takto:

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 2. 6. 2022, č. j. -7, Krajský soud v Hradci Králové odmítl žalobu pro zmatečnost podanou povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze zedne 12. 8. 2020, č. j. -192. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18.5.2023, č. j. -426, bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno.

2. Usnesením ze dne 7. 11. 2023, č. j. -9, Krajský soud v Hradci Králové odmítl žalobu pro obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost podanou povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2023, č. j. -426 (výrok I.), a rozhodl onákladech řízení (výrok II.). Učinil tak proto, že podání povinných neobsahovala náležitosti žaloby na obnovu řízení a žaloby prozmatečnost podle , (dále též jen „ “).

3. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

4. Proti usnesení Vrchního soudu podali povinní dovolání, žalobu na obnovu řízení ažalobu pro zmatečnost, které neobsahují náležitosti podle a Povinní při jejich podání nebyli zastoupeni advokátem, ani nedoložili, že mají odpovídající právnické vzdělání ( ).

5. Nejvyššímu soudu je ze své činnosti známo (a plyne to i z obsahu spisu), žedovolatelé dlouhodobě zneužívají svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podávají velké množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud, a to např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. , nebo ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. .

6. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za nepochybné, že záměrem dovolatelů při podání žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení, navazujících opravných prostředků (včetně projednávaného dovolání), jakož i žádostí o osvobození odsoudních poplatků a ustanovení zástupce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Zneužívající procesní úkony dovolatelů podle a nemohou požívat právní ochrany, pročež knim Nejvyšší soud podle nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. ).

7. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že dovolatelé nebyli v tomto dovolacím řízení vyzváni, aby si zvolili zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podali řádné dovolání. Dovolatelé si musí být své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni vědomi, jelikož je jim známa z jiných probíhajících řízení, v nichž byli mnohokrát k odstranění nedostatku povinného zastoupení pro dovolací řízení bezúspěšně vyzýváni (včetně poučení o následcích nevyhovění výzvě).

8. Jak se přitom podává z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, poučení o důsledcích nesplnění podmínky povinného zastoupení není nezbytné, jestliže byli stěžovatelé v minulosti opakovaně poučováni o nutnosti povinného zastoupení a důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým [srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. (a v něm citovaná usnesení Ústavního soudu), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. , ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. , nebo ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. ].

9. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelé podáním datovaným dne 15. 10. 2024 vznesli námitku podjatosti soudců soudního oddělení (senátu) 27 Cdo Nejvyššího soudu (kterému dle rozvrhu práce Nejvyššího soudu přísluší věc projednat a rozhodnout), s tím, že „bylo a je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly a jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny“.

10. Takto vznesená námitka podjatosti neobsahuje žádná tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti soudců soudního oddělení 27 Cdo Nejvyššího soudu (tvrzení o poměru soudců k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům).

11. Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce (popřípadě neodůvodněná vůbec), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), která s přihlédnutím k nepožívá právní ochrany [srov. v daných souvislostech obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.]. Uvedené platí i s přihlédnutím k a ke způsobu, jakým dovolatelé přistupují k využití svých procesních práv (viz odst. 6). Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti jinému senátu Nejvyššího soudu ( věta druhá ) tak dán není.

12. Jelikož dovolatelé nesplnili zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení a nejsou splněny podmínky pro pokračování v řízení o jejich dovolání, Nejvyšší soud podle věty třetí řízení o jejich dovolání zastavil.

13. Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž sdílí osud dovolání, nerozhodoval (srov. obdobně důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. ).

14. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 12. 2024

JUDr. Filip Cileček předseda senátu