Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3104/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci stěžovatelů Mgr. Jiřího Juhásze a Ing. Dagmar Brokešové, zastoupených JUDr. Vítem Rybářem, advokátem se sídlem 28. října 1610/95, Ostrava, proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. -95 ze dne 25. 6. 2019, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 24. 9. 2019, brojí stěžovatelé proti v záhlaví označenému rozhodnutí, jímž Nejvyšší soud zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. -66 ze dne 4. 5. 2017 a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dle přesvědčení stěžovatelů Nejvyšší soud napadeným rozhodnutím porušil jejich ústavně zaručené právo vlastnit majetek dle d.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V nyní předložené věci přitom pozornosti Ústavního soudu neuniklo, že ústavní stížnost směřuje proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, proti němuž není ze své podstaty zásadně přípustná (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 6. 2016,

sp. zn.

ze dne 25. 4. 2017,

sp. zn.

ze dne 21. 11. 2017,

sp. zn.

ze dne 13. 3. 2018 aj., dostupná, jako další zde uváděná rozhodnutí, na adrese http://nalus.usoud.cz). Řízení ve věci samé nadále pokračuje, tudíž není splněna podmínka vyčerpání všech relevantních procesních prostředků, které stěžovatelům právní řád k ochraně jejich práv poskytuje ( ).

Z ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatelé jsou si výše uvedené skutečnosti sami vědomi, navzdory tomu trvají na projednání podaného stížnostního návrhu. Poukazují na to, že s ohledem na závaznost právního názoru vysloveného v napadeném rozsudku Nejvyššího soudu je fakticky predikován výsledek v budoucnu přijatého pravomocného rozhodnutí, které nutně vyzní v jejich neprospěch. Stěžovatelé se proto domnívají, že je nezbytné, aby jim byla poskytnuta možnost ochrany jejich práv již v této fázi řízení.

Ústavní soud se s argumentací stěžovatelů neztotožňuje. Je na místě zmínit, že dle ustálené judikatury Ústavního soudu se závěr o nepřípustnosti ústavní stížnosti uplatní i tehdy, je-li orgán, který má ve věci opětovně rozhodnout, vázán právním názorem vysloveným v napadeném rozhodnutí. Okolnost, že nižší soud je vázán právním názorem kasačního soudu, totiž nezakládá ani "uzavřenost" identifikovaného stadia řízení, ani se tím neklade překážka k ústavněprávní oponentuře proti "skutečně" konečnému rozhodnutí o věci (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 16. 2. 2011, usnesení

sp. zn.

ze dne 26. 6. 2018 a mnoho dalších).

Ústavní soud dále posoudil, zda nejsou naplněny podmínky , dle kterého Ústavní soud přijetí stížnosti neodmítne, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo pokud v řízení o podaném opravném prostředku podle dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná nebo neodvratitelná újma. Ústavní soud však naplnění žádné z uvedených podmínek v předmětné věci neshledal.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud proto postupoval dle a předložený návrh odmítl jako nepřípustný ve smyslu téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. října 2019

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj