Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 247/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky M. B., zastoupené JUDr. Alešem Nytrou, advokátem, sídlem Přívozská 703/10, Ostrava, proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Opavě ze dne 29. listopadu 2022 č. j. ZN 1796/2021-205 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územního odboru Opava, 1. oddělení obecné kriminality, ze dne 31. srpna 2022 č. j. KRPT-240957-213/TČ-2021-070671-22, za účasti Okresního státního zastupitelství v Opavě a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územního odboru Opava, 1. oddělení obecné kriminality, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti věci a napadená rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její ústavně zaručená základní práva podle a y, a d.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatelka, matka zesnulé E. B. (dále jen "poškozená"), podala dne 7. 11. 2021 na Policii České republiky, Krajském ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územním odboru Opava, 1. oddělení obecné kriminality (dále jen "policejní orgán") vysvětlení, v rámci něhož vyslovila podezření, že M. S., t. č. druh poškozené, se na ní dopouští domácího násilí, a to tím způsobem, že poškozené, která trpí roztroušenou sklerózou v pokročilém stadiu a má výrazná pohybová omezení, nepodával tekutiny, stravu a léky, resp. jí uvedené v době své nepřítomnosti řádně nezajistil, následkem čehož se poškozená měla dostat do kachektického a zuboženého stavu, kdy musela být převezena dne 5. 11. 2021 záchrannou službou na jednotku intenzivní péče infekčního oddělení Nemocnice Opava, kde dne 16. 11. 2021 zemřela na zápal plic. Policejní orgán zahájil úkony trestního řízení, když zejména vyzval k podání vysvětlení sousedy poškozené, její rodinné příslušníky, ošetřujícího neurologa a lékaře, kteří o poškozenou pečovali poté, co byla krátce před svou smrtí přijata k hospitalizaci. Dále byl proveden znalecký posudek k pitvě poškozené a znalecký posudek z oboru neurologie. Shromážděny byly i další listinné důkazy prokazující zejména majetkovou situaci poškozené. Ze zjištěných informací však nebylo možno vyvodit, že by se M. S. dopouštěl trestné činnosti vůči poškozené, neboť její smrt nastala v důsledku onemocněním covid-19, které mělo těžký průběh z důvodu primární diagnózy poškozené (roztroušená skleróza), kterou poškozená trpěla již v terminálním stadiu. Z uvedených důvodů policejní orgán věc podle § 159a odst. 1 trestního řádu odložil.

3. Stěžovatelka napadla usnesení policejního orgánu stížností, jež byla usnesením Okresního státního zastupitelství v Opavě (dále jen "okresní státní zastupitelství") ze dne 29. 11. 2022 jako nedůvodná podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítnuta.

II.

Argumentace stěžovatelky

4. Stěžovatelka nejprve vylíčila, jak se poškozená, již v neutěšeném zdravotním stavu, seznámila přes "seznamku" s M. S., u něhož byl dle stěžovatelky, zřetelný zištný motiv, neboť poškozená vlastnila v předmětné době dvě nemovitosti. Stěžovatelka uvádí, že druh poškozené jí bránil v kontaktu se stěžovatelkou, nedostatečně o ni pečoval, nezajišťoval její zdravotní, hygienické a další potřeby. O těchto okolnostech se stěžovatelka měla dozvědět postupně od několika různých osob. Stěžovatelka se domnívá, že poškozená zůstala zcela bezbranná v moci M. S., v důsledku čehož přestala dodržovat lékařské procedury a následně i zemřela.

5. Stěžovatelka z uvedeného důvodu podala na M. S. trestní oznámení, v důsledku čehož policejní orgán vyzval poškozenou i M. S. k podání vysvětlení. Průběh tohoto úkonu byl však značně nestandardní, neboť proběhl v bydlišti poškozené a jejího druha, nadto byli oba vyslechnuti společně. Stěžovatelka k tomu dodává, že oběť domácího násilí často kryje pachatele, a tudíž je tato metoda výslechu nejen neprofesionální, ale i neefektivní a neprůkazná.

6. Stěžovatelka brojí proti usnesení okresního státního zastupitelství, neboť státní zástupce věc neprošetřil důkladně, nevyzval k podání vysvětlení osoby, které navrhla stěžovatelka, a dále nesprávně vyložil podaná vysvětlení některých osob. Uvedený způsob vedení prověřování neodpovídá standardům kladeným na tzv. účinné vyšetřování.

7. Stěžovatelka je toho názoru, že byla minimálně naplněna skutková podstata trestného činu neposkytnutí pomoci podle , neboť M. S. poškozené pomoc skutečně odmítl poskytnout. Poškozená byla v zuboženém stavu, vyhublá a dehydrovaná, trpěla horečkou, a její druh jí nezajistil lékařskou pomoc. Tu musela zajistit stěžovatelka, která do bydliště poškozené a jejího druha poslala zdravotnickou záchrannou službu, která ji odvezla k hospitalizaci.

8. Stěžovatelka uzavírá, že úmyslně nepodala návrh na výkon dohledu ke Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě (dále jen "krajské státní zastupitelství"), neboť se domnívá, že uvedené státní zastupitelství by mělo být z úkonů trestního řízení vyloučeno, jelikož způsob, jakým doposud vyřizovalo podněty stěžovatelky, vypovídá o tom, že by to byl zbytečně vyčerpaný opravný prostředek.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

9. Ústavní soud před přezkumem opodstatněnosti ústavní stížnosti přistoupil k posouzení splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s až .

10. Ústavní stížnost však není přípustná ( ), neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ta se po procesní stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Z výše uvedeného vyplývá, že je-li v určité procesní situaci k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu ( y) takové souběžné rozhodování nepřipouští.

11. Stěžovatelka brojí proti usnesení okresního státního zastupitelství a policejního orgánu. Výslovně však uvádí, že před podáním ústavní stížnosti nepodala podnět k výkonu tzv. vnějšího dohledu podle , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), nebo k výkonu tzv. vnitřního dohledu podle téhož zákona. Jak přitom vyplývá z ustálené judikatury Ústavního soudu, podnět k výkonu dohledu podle zákona o státním zastupitelství je obecně přijímán jako účinný procesní prostředek, který zákon k ochraně práv jednotlivcům přiznává ve smyslu (k tomu srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 14. 2. 2019,

sp. zn.

ze dne 25. 6. 2018,

sp. zn.

ze dne 17. 9. 2019,

sp. zn.

ze dne 10. 9. 2019,

sp. zn.

ze dne 22. 8. 2019,

sp. zn.

ze dne 19. 8. 2019,

sp. zn.

ze dne 11. 7. 2019, bod 6, a

sp. zn.

ze dne 28. 6. 2019, bod 9, veřejně dostupná na https://nalus.usoud.cz).

12. Stěžovatelka k nevyužití dohledu vyššího státního zastupitelství uvedla, že jej ve svém případě nepovažuje za efektivní prostředek nápravy, neboť krajské státní zastupitelství v minulosti její podněty nevyřídilo uspokojivě. Nicméně z argumentace uvedené v ústavní stížnosti vyplývá, že údajně neuspokojivé vyřízení jejích podnětů bylo dále přezkoumáno vyššími státními zastupitelstvími. Nebyl-li tedy postup krajského státního zastupitelství shledán chybným, nelze nyní "automaticky" dovozovat, že výkon dohledu krajským státním zastupitelstvím je neúčinným prostředkem nápravy, neboť judikatura Ústavního soudu je v tomto ohledu sjednocena. Po využití procesní možnosti dohledu krajským státním zastupitelstvím stěžovatelce nic nebrání v tom, aby podala opětovně ústavní stížnost, nebude-li jejím námitkám vyhověno.

13. Na základě výše uvedeného považuje Ústavní soud ústavní stížnost za předčasnou, a proto ji mimo ústní jednání a v nepřítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. února 2023

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.

soudce zpravodaj