Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2651/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti stěžovatelů JUDr. Josefa Šírka a Zdeňka Mrázka, zastoupeného prvním stěžovatelem jako advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. července 2026 č. j. 9 Cmo 101/2026-235 a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. dubna 2026 č. j. S 4742/RD63/KSCB, Fj 9947/2026/KSCB-138, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, a Společenství vlastníků domu X, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelé brojí ústavní stížností proti rozhodnutí obecných soudů v řízení o zápisu změny do rejstříku společenství vlastníku jednotek, a to konkrétně vedlejšího účastníka (dále též jen "společenství"). Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") napadeným usnesením rozhodl o výmazu a zápisu osob do funkcí v orgánech společenství. Došlo mj. k výmazu stěžovatelů z funkcí ve statutárním orgánu společenství.

2. Stěžovatelé proti rozhodnutí krajského soudu podali odvolání, které však Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") odmítl. Dospěl k tomu, že odvolání podali stěžovatelé, kteří ale nebyli účastníky rejstříkového řízení. Tím je dle zákona o veřejných rejstřících pouze navrhovatel a zapsaná osoba - v tomto případě tedy pouze společenství. Stěžovatelé tedy podle vrchního soudu nebyli oprávněni odvolání vůbec podat.

3. Nyní stěžovatelé podávají proti usnesením krajského i vrchního soudu ústavní stížnost. Namítají extrémní nesoulad skutkových a právních závěrů s provedenými důkazy.

4. Ústavní soud dospěl k tomu, že je ústavní stížnost nepřípustná.

5. Ústavní stížnost je subsidiárním prostředkem ochrany základních práv a svobod. To znamená, že k přezkumu Ústavním soudem může dojít až tehdy, neposkytuje-li zákon jiné prostředky nápravy ( ). Řízení před Ústavním soudem tak lze obrazně připodobnit k poslední "záchranné brzdě". To ovšem znamená, že je-li v určité procesní situaci možné, aby věc přezkoumal jiný orgán než Ústavní soud, nemůže do postavení takového orgánu Ústavní soud zasáhnout tím, že by ve věci rozhodl dříve než tento orgán [viz např. usnesení ze dne 14. února 2023

sp. zn.

, bod 10; usnesení ze dne 14. června 2021

sp. zn.

, body 5-7; či usnesení ze dne 28. dubna 2004

sp. zn.

(U 25/33 SbNU 475)].

6. Odvolání stěžovatelů bylo vrchním soudem odmítnuto. Nabízela se jim tedy možnost uplatnit žalobu pro zmatečnost podle . Podle tohoto ustanovení platí, že žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout též pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto (jeho) odvolání. Z ústavní stížnosti však lze dovodit, že se stěžovatelé po vydání napadeného usnesení obrátili rovnou na Ústavní soud. Žalobu pro zmatečnost stěžovatelé zřejmě nepodali (a pokud ano, byli povinni o tom Ústavní soud informovat - ). Tento mimořádný opravný prostředek přitom patří mezi prostředky ochrany, které jsou stěžovatelé povinni před podáním ústavní stížnosti řádně vyčerpat [viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 16. prosince 2008 sp. zn. (ST 26/51 SbNU 839)].

7. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud soudcem zpravodajem odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. října 2026

Tomáš Langášek v. r.

soudce zpravodaj