Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1806/19

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti J. M. a M. M., zastoupených Mgr. Jakubem Řehořem, advokátem se sídlem Huťská 1383, Kladno, proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Kladně ze dne 4. března 2019 č. j. 2 ZN 1206/2016 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Oddělení hospodářské kriminality ze dne 10. ledna 2019 č. j. KRPS-263178-161/TČ-2016-010381, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 3. 6. 20196 se stěžovatelé s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v a d domáhali zrušení shora označených rozhodnutí.

Z napadených usnesení připojených k ústavní stížnosti vyplynulo, že usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, SKP OHK (dále jen "policejní orgán") bylo rozhodnuto o odložení věci podezření ze spáchání zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit podezřelý R. F., a to z důvodu, že v dané věci nejde o podezření ze zločinu a není na místě věc vyřídit jinak. Stížnost stěžovatelů proti usnesení policejního orgánu státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně (dále též "okresní státní zastupitelství") zamítla jako nedůvodnou a napadené usnesení policejního orgánu pro jeho nezákonnost zrušila. Z odůvodnění usnesení státního zastupitelství je zřejmé, že policejnímu orgánu bylo uloženo, aby prověřil, zda jednání obviněného nenaplňuje znaky jiného trestného činu (podvodu), a podle výsledků prověřování rozhodl.

V ústavní stížnosti stěžovatelé uvedli, že se neshodují s argumentací odkazující na judikaturu Nejvyššího soudu, neboť ta na předmětné jednání podezřelého nedopadá. Poškození stěžovatelé nepředávali podezřelému zálohy na dílo jako takové, aby mohly být vnímány jako postupné placení ceny díla a mohly přecházet do majetku podezřelého (ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu), ale na výslovnou žádost podezřelého poskytovali finanční prostředky na nákup konkrétních položek materiálu či obstarání konkrétní služby, k čemuž následně nedošlo. Lze tak mít za to, že došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu zpronevěry, kdy poškození svěřili podezřelému finanční prostředky ke konkrétnímu dílčímu účelu v rámci provádění díla, nicméně podezřelý prostředky pro tento účel nepoužil, přisvojil si je a naložil s nimi zcela odlišně. Stěžovatelé nevyloučili, že by se mohlo jednat i o jednání podvodné, nicméně primárně se ztotožňují s právní kvalifikací jednání podezřelého jako zpronevěry.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému přezkumu stěžovaných rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost obsahuje všechny , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky její přípustnosti. Je tomu tak proto, že jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že k jejímu projednání může dojít pouze za předpokladu, že stěžovatelé před podáním ústavní stížnosti vyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon poskytuje ( ), v opačném případě je ústavní stížnost podle téhož zákona nepřípustná.

Za procesní prostředek k ochraně práva považuje zákon jak řádný, tak i mimořádný opravný prostředek (s výjimkou žaloby na obnovu řízení), stejně jako jakýkoli jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítaného nedostatku, resp. vady řízení či vady rozhodnutí. Ustanovení přitom nerozlišuje mezi řádnými a mimořádnými opravnými prostředky či jinými procesními prostředky; stěžovatel je tedy povinen vyčerpat příslušný procesní prostředek, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je citovaným ustanovením výslovně vyloučena. Pojem "vyčerpání" však znamená nejen uplatnění příslušného procesního prostředku, nýbrž i dosažení rozhodnutí o něm (srov. Filip, Holländer, Šimíček: . Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 554; shodně rovněž např. usnesení

sp. zn.

ze dne 19. 7. 2002, usnesení

sp. zn.

ze dne 29. 4. 2008, usnesení

sp. zn.

ze dne 3. 2. 2016 a další dostupná v el. podobě na http://nalus.usoud.cz).

Pro posouzení přípustnosti posuzované ústavní stížnosti směřující proti usnesení okresního státního zastupitelství, jímž byla podle tr. řádu zamítnuta stížnost proti usnesení policejního orgánu o odložení věci podle tr. řádu je relevantní ustanovení , o státním zastupitelství. Citované ustanovení zakotvuje dohled nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství při vyřizování věci v jeho příslušnosti; v posuzované věci dohled Městského státního zastupitelství v Praze nad postupem okresního státního zastupitelství. Ústavní soud v nálezu

sp. zn.

ze dne 2. 3. 2015 (N 51/76 SbNU 691) vyložil, že považuje žádost o výkon dohledu za obecně účinný opravný prostředek pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byla obětí spáchaného trestného činu, a že do budoucna bude stížnosti, u nichž stěžovatelé nevyužili žádost o dohled k nejbližšímu vyššímu státnímu zastupitelství, odmítat pro nevyčerpání všech procesních prostředků nápravy.

K dotazu Ústavního soudu právní zástupce stěžovatelů sdělil, že žádost o výkon dohledu nad postupem okresního státního zastupitelství podána nebyla.

Je tedy zřejmé, že stěžovatelé nesplnili jednu z podmínek přípustnosti ústavní stížnosti, neboť před jejím podáním nepožádali Městské státní zastupitelství v Praze o výkon dohledu nad postupem okresního státního zastupitelství ve věci sp. zn. 2 ZN 1206/2016 a nevyčkali jeho výsledku.

K napadenému usnesení policejního orgánu ze dne 10. ledna 2019 č. j. KRPS-263178-161/TČ-2016-010381 lze dodat, že předmětné rozhodnutí právně neexistuje, neboť je okresní státní zastupitelství zrušilo. Rozhodnutí, které právně neexistuje, není způsobilé vyvolat vůči stěžovatelům jakékoliv účinky a nemůže být ani předmětem ústavního přezkumu (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 9. 2. 2011, U 1/60 SbNU 759, usnesení

sp. zn.

ze dne 27. 11. 2009, usnesení

sp. zn.

ze dne 8. 11. 2012 a další, dostupná v el. podobě na http://nalus.usoud.cz).

Pro výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle ustanovení , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. srpna 2019

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka