Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1463/2024

23 Cdo 1463/2024-118

USNESENÍ

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 630 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího právního zástupce.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 39 600 Kč jako odměny advokáta za právní služby, které jeho právní předchůdce (Mgr. Petr Hasala) poskytl žalované při jejím zastupování v řízení vedeném u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. .

2. Okresní soud v Šumperku jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 17. 5. 2023, č. j. -56, zamítl žalobu o zaplacení částky ve výši 39 600 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

3. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací k odvolání žalobce napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I napadeného rozsudku) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl.

5. Žalovaná se v podaném vyjádření k dovolání ztotožnila s právním posouzením věci učiněným soudy nižších stupňů, označila dovolání žalobce za nedůvodné a navrhla Nejvyššímu soudu, aby je zamítl a přiznal žalované právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

6. Dovolání žalobce bylo podáno včas ( ), osobou k tomu oprávněnou [ ]. Dovolací soud dále zkoumal, zda dovolání obsahuje náležitosti vyžadované ustanovením

7. Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

8. Ve vztahu k námitce, že náhrada nákladů řízení, která byla žalované přiznána v řízení vedeném u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , částečně náležela žalobci, dovolatel nevymezuje žádný z předpokladů přípustnosti dovolání podle

9. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v posuzované věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. K projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části), aniž by bylo z dovolání zřejmé, od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odvolací soud odchýlil, která konkrétní dosud judikaturně neřešená otázka hmotného či procesního práva má být dovolacím soudem vyřešena nebo je v jeho rozhodovací praxi rozhodována rozdílně, případně od kterého (svého dříve přijatého) řešení se dovolací soud má odchýlit, tj. vyřešit dříve řešenou otázku nyní jinak (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sen. zn. , ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

10. Vymezení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je třeba provést pro každý jednotlivý dovolací důvod samostatně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2015, sp. zn. ). Samotné vymezení dovolacího důvodu, jež spočívá obvykle ve vylíčení právní argumentace, pro kterou považuje dovolatel právní posouzení věci za nesprávné, přípustnost dovolání založit nemůže (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sen. zn. , či ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. ).

11. V projednávané věci žalobce v té části dovolání, jež se týkala náhrady nákladů přiznané žalované v předmětném řízení, shora uvedeným požadavkům nedostál. V této části proto dovolání trpí vadami, které nelze odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. větu první ), již uplynula. Jde přitom o vady, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze v této části posoudit přípustnost dovolání.

12. Dovolací soud se proto dále zabýval přípustností dovolání ohledně zbývajících žalobcem vymezených otázek.

13. Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

14. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

15. Podle dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

16. V předmětné věci se jedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy, proto se omezení přípustnosti dovolání uvedené shora neuplatní.

17. Žalobce v dovolání namítá, že jeho nárok na zaplacení odměny za zastupování žalované jeho právním předchůdcem nebyl promlčen, neboť za okamžik rozhodný pro počátek běhu promlčecí lhůty považuje den, kdy žalovaná obdržela finanční prostředky od společnosti K. Š. E. F. T., s.r.o. (žalované v předmětném řízení) na základě rozsudku v dané věci ze dne 4. 3. 2020.

18. Podle ustálené soudní praxe právo na zaplacení odměny advokátovi vzniká tam, kde nebyla uzavřena smlouva o odměně, provedením úkonu právní služby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2011, sp. zn. ), tj. splněním příkazu, a před splněním příkazu vzniká zánikem právního vztahu založeného smlouvou o poskytování právních služeb v souvislosti s ukončením zastoupení (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. , a ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. ), nikoliv tedy až vyúčtováním odměny; vyúčtování odměny je předpokladem splatnosti odměny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. , a již výše uvedený rozsudek sp. zn. ). K těmto závěrům učiněným za platnosti předchozího se Nejvyšší soud přihlásil i v poměrech nového občanského práva, účinného od 1. 1. 2014 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. ).

19. V projednávané věci odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění, podle kterých se právní předchůdce žalobce o tom, že mu žalovaná vypověděla plnou moc opravňující jej k zastupování žalované v předmětném řízení, vedeném před Okresním soudem v Šumperku, dozvěděl dne 23. 8. 2019, přičemž dne 28. 8. 2019 vystavil fakturu, jíž žalované vyúčtoval částku 39 600 Kč za poskytnuté právní služby. Jestliže za daných okolností odvolací soud dospěl k závěru, že okamžikem rozhodným pro počátek běhu promlčecí lhůty byl okamžik, kdy se právní předchůdce žalobce dozvěděl o výpovědi plné moci ze strany žalované, tříletá promlčecí lhůta v okamžiku podání žaloby (tj. ke dni 11. 9. 2022) již marně uplynula, a žalobcova pohledávka za žalovanou proto byla promlčena, postupoval v souladu s výše uvedenou judikaturou a podle dovolacího soudu není důvod, aby tato právní otázka byla posouzena jinak (a žádný takový důvod nevyplývá ani z podaného dovolání). Uvedená námitka proto přípustnost dovolání podle nezakládá.

20. Nejvyšší soud pro úplnost k následné polemice žalobce obsažené v jeho dovolání dodává, že tato výtka žalobce představuje pouhou polemiku s právními a skutkovými závěry odvolacího soudu. Konkrétní otázka, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, společně s údajem o tom, od které ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se řešení této právní otázky odchyluje, se však z žalobcovy argumentace nepodává.

21. Rovněž nepřípadná je žalobcem předestřená argumentace, podle níž se žalovaná v projednávané věci obohatila úmyslně. Ani takový závěr z rozhodnutí odvolacího soudu nevyplývá, a žalobce se tak pokouší založit přípustnost dovolání podle na vlastních skutkových závěrech, které však odvolací soud neučinil.

22. Odkazuje-li pak žalobce na judikaturu Nejvyššího soudu vztahující se k dělení objektivního důkazního břemena a vysvětlovací povinnosti protistrany (reprezentovanou rozsudkem ze dne 16. 12. 2011, sp. zn. ), ani tato jeho námitka přípustnost dovolání podle nezakládá, neboť se míjí s právním posouzením věci učiněným odvolacím soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2022, sp. zn. ). Odvolací soud totiž napadené rozhodnutí nezaložil na závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno, nýbrž dospěl k tomu, že žalobní nárok byl ke dni podání žaloby promlčen.

23. Pro úplnost dovolací soud uvádí, že rozsah dovolání posoudil s přihlédnutím k celkovému obsahu dovolání ( ) a dovodil, že proti rozhodnutí o nákladech řízení dovolání ve skutečnosti nesměřuje. Nadto by v uvedeném rozsahu nebylo dovolání podle ani přípustné.

24. Z výše uvedeného plyne, že podmínky přípustnosti dovolání stanovené v nebyly naplněny, a Nejvyšší soud proto dovolání žalobce proti výroku I rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení odmítl.

25. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).

V Brně dne 28. 8. 2024

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu