Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3945/2017

-121

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně N. P. A. s.r.o., se sídlem v XY, identifikační číslo XY, zastoupené JUDr. Jaroslavem Večeřou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1417/25, proti žalované K. A., bytem v XY, zastoupené JUDr. Liborem Čihákem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, T. G. Masaryka 282/57, o 9.699,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 5. 2017, č. j. -91, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Chebu (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. 2. 2017, č. j. -67, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 9.699,20 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 4.675 Kč s úrokem z prodlení (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). Vyhodnotil, že smlouva o poskytování právních služeb, kterou uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (Z. M. N.) v prosinci 2010, je smlouvou příkazní podle , (dále jen „obč. zák.“) modifikovanou , o advokacii. Zástupčí oprávnění se týkalo sporu žalované s P. S. ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. , přičemž plná moc byla právní předchůdkyni žalobkyně udělena dne 4. 1. 2010. Odměna za zastupování byla sjednána ve výši přiznaných nákladů v tomto řízení a její splatnost byla vázána na dobrovolné plnění dlužníkem, resp. její vymožení ve vykonávacím řízení. Mezi účastnicemi smlouvy nebyly dohodnuty podmínky splatnosti odměny pro případ ukončení zastoupení žalované z důvodu odvolání plné moci. Poté, co bylo žalobě proti P. S. vyhověno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. 4. 2013, č. j. -58, a byla mu uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 9.699,20 Kč k rukám její advokátky Z. M. N., podala právní předchůdkyně žalobkyně návrh na vymožení (mimo jiné) přiznaných nákladů řízení soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou (sp. zn. 203 Ex 30084/13). Dne 3. 8. 2016 žalovaná odvolala Z. M. N., plnou moc, a tím považoval soud prvního stupně smluvní vztah z příkazní smlouvy za ukončený. Smlouvou ze dne 10. 10. 2016 postoupila Z. M. N., svou pohledávku za žalovanou žalobkyni. S odkazem na a násl. obč. zák. soud prvního stupně zdůraznil, že způsob vypořádání práva na odměnu advokátky při zániku smlouvy o poskytování právních služeb nutno poměřovat ustanovením obč. zák. a obč. zák. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu představovanou jeho rozsudky ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. , a ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. , uzavřel, že dnem odvolání plné moci a zániku právního vztahu z dotčené smlouvy vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na odměnu odpovídající provedenému příkazu, kterou soud prvního stupně vyčíslil.

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 31. 5. 2017, č. j. -91, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o zaplacení částky 9.699,20 Kč s příslušenstvím zamítl, a rozhodl o veškerých nákladech řízení. Při nezměněném skutkovém stavu akcentoval, že mezi stranami smlouvy byla sjednána odměna za provedení příkazu ve formě tzv. přísudku, tj. ve výši přiznané náhrady nákladů řízení právního zastoupení, promítnuto do poměrů dané věci ve výši 9.699,20 Kč podle rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. 4. 2013, č. j. -58. Právo na odměnu podle odvolacího soudu nemůže zvrátit následné odvolání plné moci. Účinností odvolání plné moci zanikl závazek advokátky obstarat záležitost zmocnitele, k čemuž došlo v průběhu exekučního řízení. Nelze - podle odvolacího soudu - připustit, aby v takovém případě došlo ve smyslu § 732 obč. zák. k vyúčtování všech odměn za splnění předchozích příkazů (…) „hluboko do minulosti.“ Jestliže v době do ukončení nalézacího řízení nedošlo k vypovězení plné moci a advokát provedl příkaz klienta, náleží mu odměna ve sjednané výši, aniž by docházelo k vypořádání vztahu ve smyslu § 732 obč. zák. Dohodli-li si účastníci smlouvy, že advokát má právo na odměnu ve výši přísudku a zmocnitel nemá povinnost mu ji uhradit, pak by žalovaná byla povinna odměnu, a popř. náklady spojené s právním zastoupením, zaplatit jen v situaci, kdyby bylo zjištěno, že odměna (náklady nalézacího řízení) v době vypovězení plné moci byla již na protistraně vymožena a zaslána k rukám žalované, což neplatí v nyní souzené věci. Ačkoliv byla proti P. S. nařízena pro náklady nalézacího řízení exekuce, nebyla dosud provedena (exekuční řízení není dosud ukončeno).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání, které má za přípustné podle , (dále jen „“), neboť rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Citujíc nosné důvody, na nichž jsou založeny rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. , ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. , má zato, že v rozporu s nimi odvolací soud dovodil, že při zániku příkazní smlouvy odvoláním plné moci příkazníkem (zmocnitelem) nemůže dojít k vypořádání podle , (díle jen „obč. zák.“). Odvolací soud pominul, že zánikem příkazní smlouvy se vzájemná práva a povinnosti již neřídí původní dohodou (smlouvou), nýbrž musí dojít k vypořádání podle obč. zák. Dovolatelka připouští, že splatnost odměny její právní předchůdkyně za zastupování žalované byla vázána na okamžik úhrady této pohledávky P. S., popř. na okamžik jejího vymožení v exekučním řízení. Uvedené smluvní ujednání o splatnosti ovšem zaniklo současně s odvoláním plné moci a zánikem příkazní smlouvy, a tak splatnost odměny vzniká prvního dne poté, kdy byla žalovaná o zaplacení požádána (dnem 6. 6. 2016) v souladu se závěry vyjádřenými v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. , a jeho rozsudku ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. . Žalobkyni náleží v souvislosti se zánikem příkazní smlouvy právo na peněžité plnění, odpovídající ekvivalentu poskytnutých právních služeb určenému podle příslušných ustanovení

Žalovaná navrhla dovolání pro nepřípustnost odmítnout, popř. jako nedůvodné zamítnout. Z věcného hlediska namítá, že s přihlédnutím k dohodě účastnic příkazní smlouvy, podle níž měla právní předchůdkyně žalobkyně právo na odměnu ve výši přísudku, podmíněnou dobrovolným plněním dlužníka nebo vymožením pohledávky ve vykonávacím řízení, nemůže dohodnutý způsob splatnosti zvrátit odvolání plné moci; odvoláním plné moci totiž zaniká jen povinnost příkazníka obstarat záležitost příkazce do budoucna a neruší závazek s účinky ex tunc. Má zato, že na vztah účastnic nedopadá ustanovení § 732 obč. zák., neboť smluvně si dohodly, že odměna za zastupování odpovídá přiznaným nákladům řízení proti P. S. a její splatnost byla vázána na dobrovolné plnění dlužníka, resp. na vymožení pohledávky ve vykonávacím řízení. Žalovaná by byla povinna uhradit žalobkyni požadovanou odměnu jen tehdy, pokud by byla odměna v okamžiku odvolání plné moci již ve prospěch žalované vymožena nebo zaslána k jejím rukám.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II. bod. 2. – dále jen „“).

Dovolání je přípustné podle , neboť dovoláním napadené rozhodnutí, jímž se řízení končí, závisí na vyřešení otázky, zda při zániku příkazní smlouvy odvoláním plné moci příkazníkem se vzájemná práva a povinnosti již neřídí původní dohodou (smlouvou), nýbrž dochází k vypořádání podle a obč. zák.; při jejím řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobu o zaplacení částky 9.699,20 Kč s úrokem z prodlení zamítl na základě úvahy, že dosud nenastala splatnost odměny za zastupování, jelikož si strany příkazní smlouvy ujednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně má právo na odměnu ve výši tzv. přísudku, která se stane splatnou až okamžikem dobrovolné úhrady P. S., popř. vymožením této pohledávky vůči němu.

Tento závěr odvolacího soudu není správný.

Podle § 724 obč. zák. se příkazní smlouvou zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.

Podle § 730 obč. zák. je příkazce povinen poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy, jestliže byla dohodnuta nebo je obvyklá, zejména vzhledem k povolání příkazníka (první odstavec). Příkazce je povinen poskytovat odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže nezdar jednání byl způsoben porušením povinnosti příkazníka (druhý odstavec).

Podle § 731 obč. zák. pro zánik příkazní smlouvy se použijí přiměřeně ustanovení o zániku plné moci (§ 33b).

Podle § 33b obč. zák. plná moc zanikne: a) provedením úkonu, na který byla omezena, b) je-li odvolána zmocnitelem, c) je-li vypovězena zmocněncem, d) zemře-li zmocněnec.

Podle § 732 obč. zák. zanikla-li příkazní smlouva odvoláním, je příkazce povinen nahradit příkazníku náklady vzniklé do odvolání, utrpěnou škodu a přísluší-li příkazníkovi odměna, i její část odpovídající provedené práci. To platí i tehdy, bylo-li dokončení příkazního jednání zmařeno náhodou, ke které nedal příkazník podnět.

Podle , o advokacii, poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu, je-li vykonávána advokátem.

Podle zákona o advokacii, advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu. Způsob určení odměny a náhrad advokáta, případně i jejich výši stanoví advokátní tarif (vyhláška ministerstva spravedlnosti č. , ve znění pozdějších, dále jen „advokátní tarif“).

Není pochyb o tom, že smlouva o poskytování právních služeb má charakter příkazní smlouvy ve smyslu § 724 a násl. obč. zák.

Odměna advokáta, který poskytuje právní služby za úplatu (srov. § 1 odst. 2, § 22 odst. 1 zákona o advokacii), se řídí smlouvou s klientem, případně ustanoveními advokátního tarifu.

Dne 4. 1. 2010 udělila žalovaná (zmocnitelka) právní předchůdkyni žalobkyně plnou moc „ke všem právním úkonům a jednáním v souvislosti s vymáháním pohledávek zmocnitele za panem P. S. … zmocněný advokát byl oprávněn ke všem činnostem a úkonům v souvislosti s výše uvedeným předmětem této plné moci … je oprávněn zahajovat v souladu s předmětem této plné moci řízení před státními orgány, organizacemi a institucemi, soudy řádnými i mimořádnými a podávat v té souvislosti příslušné návrhy, zmocnitele v těchto řízeních zastupovat, podávat návrhy, opravné prostředky a těchto se vzdávat, uzavírat smíry, přijímat jménem zmocnitele plnění a veškerou korespondenci a zásadně zastupovat zmocnitele při všech jednáních se všemi právnickými i fyzickými osobami“. Z nesporných tvrzení obou stran sporu vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně si s žalovanou v příkazní smlouvě dohodly, že splatnost odměny právní předchůdkyně žalobkyně nastane až okamžikem dobrovolné úhrady pohledávky ze strany P. S., resp. jejím vymožením. Příkaz tedy nemohl být splněn dříve než vymožením pohledávky žalované za P. S.. K této situaci ovšem nedošlo, neboť žalovaná v průběhu exekučního řízení vedeného soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou, Exekutorský úřad Přerov pod sp. zn. 203 Ex 30084/13 na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. 4. 2013, č. j. -58, dne 3. 8. 2016 odvolala plnou moc udělenou právní předchůdkyni žalobkyně [§ 731, § 33b odst. 1 písm. b) obč. zák.]. Došlo-li k zániku smlouvy odvoláním plné moci (tento závěr nebyl dovoláním zpochybněn, a v dovolacím řízení tak nemůže být přezkoumáván) před dosažením výsledku příkazu, nejde o situaci, kterou účastníce ve smlouvě předpokládaly. Poněvadž otázku výše odměny právní předchůdkyně žalobkyně při odvolání smlouvy o poskytování právní služby jejich smlouva neupravovala, nezbývá než na tuto situaci aplikovat obecné ustanovení § 732 obč. zák. Právo na odměnu vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně zánikem právního vztahu založeného smlouvou o poskytování právních služeb, tj. zánikem příkazní smlouvy v souvislosti s odvoláním plné moci (srovnej mutatis mutandis rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. , ze dne 16. 12. 2011, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. ).

Došlo-li k zániku právního vztahu založeného příkazní smlouvou (smlouvou o poskytování právních služeb) odvoláním plné moci příkazcem (žalovanou), nemůže se již nadále řídit splatnost odměny příkazníka (zastupujícího advokáta) ujednáním v příkazní smlouvě, neboť ta pozbývá účinnosti, a nastupuje pravidlo obsažené v ustanovení § 732 obč. zák., podle něhož je příkazce povinen uhradit příkazníku (mimo jiné) odměnu, či její část odpovídající provedené práci.

Dovodil-li v projednávaném případě odvolací soud, že odvoláním plné moci nenastala splatnost odměny právní předchůdkyně žalobkyně, dopustil se nesprávného právního posouzení. Dovolací důvod podle uplatnila žalobkyně důvodně a Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí podle zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (, věta první, ).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (, věta první, ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí (, věta druhá, ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 1. 2019

JUDr. Václav Duda

předseda senátu