Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 3884/2023

-1054

USNESENÍ

Arlette Wipplinger

Mgr.

Pavlu

Novotnému

, bytem v Praze 4, Churnajevova 1217/10, PSČ 143 00, zastoupenému prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem, se sídlem v Praze 2, Botičská 1936/4, PSČ 128 00, o zaplacení 1.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 8. 2023, č. j. , -1033, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 8. 2023, č. j. , -1033, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1. Původní žalobkyně COLOR PRAGUE s. r. o. (identifikační číslo osoby 25680307) se návrhem doručeným Městskému soudu v Praze dne 16. 2. 2006 domáhala po žalovaném zaplacení 1.000.000 Kč s příslušenstvím.

2. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 7. 2022, č. j. -995, doplněným rozsudkem ze dne 8. 9. 2022, č. j. -1014, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 1.000.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.), co do části požadovaného příslušenství žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání.

4. V průběhu odvolacího řízení Vrchní soud v Praze k návrhu žalobkyně ze dne 2. 8. 2023 rozhodl ve výroku uvedeným usnesením tak, že připouští, aby na místo žalobkyně vstoupila do řízení nabyvatelka práva Arlette Wipplinger(dále jen „A. W.“).

5. Odvolací soud vyšel z toho, že:

1/ mezi žalobkyní a A. W. byla dne 31. 5. 2023 uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, a

2/ A. W. se svým vstupem do řízení na místo původní žalobkyně souhlasila.

6. Na tomto základě měl odvolací soud za splněné podmínky pro vydání usnesení podle , (dále též jen „“).

7. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, opíraje jeho přípustnost o , maje za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

8. Dovolatel namítá, že se odvolací soud, v rozporu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. , nezabýval otázkou, zda návrh žalobkyně podle není zneužitím práva, a nesprávně připustil procesní nástupnictví, aniž by žalovaného s návrhem žalobkyně seznámil a umožnil mu se k němu vyjádřit. Podle názoru dovolatele tím odvolací soud porušil povinnost zajistit účastníkům stejnou možnost k uplatnění jejich práv vyplývající z

9. Odvolací soud se podle dovolatele „omezil pouze na formální přezkum listin, jimiž bylo dokládáno postoupení pohledávky“, aniž by se zabýval tím, zda není návrh žalobkyně zneužitím procesního práva, jímž se snaží vyvázat z povinnosti nahradit náklady řízení. Dovolatel přitom popisuje konkrétní okolnosti, které podle jeho mínění odůvodňují závěr, podle něhož je návrh dle v projednávané věci zneužitím práva.

10. A. W. ve vyjádření k dovolání ze dne 1. 12. 2023 navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, případně jako nedůvodné zamítl.

11. Dovolání je přípustné podle , neboť směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka ( ).

12. Dovolání je také důvodné.

13. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu k se podává, že:

1/ Soud může ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu dle (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení

2/ Takový postup by byl namístě například tehdy, je-li možné dovodit (podle toho, co v řízení vyšlo najevo), že cílem návrhu na vydání rozhodnutí dle je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. Prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, k takovému kroku nepostačuje (nejistota o poctivosti pohnutek, jež účastníka vedly k postoupení soudně vymáhané pohledávky, k tak zásadnímu odepření procesní ochrany vést nemůže).

3/ Při rozhodování o návrhu žalobce, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na jeho místo ( ), soud ve vztahu k žalobcem označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují převod nebo přechod práva, zda označená právní skutečnost opravdu nastala a zda je způsobilá mít za následek převod nebo přechod práva. Otázkou, zda je žalobce skutečně nositelem jím tvrzeného práva, popřípadě zda podle označené právní skutečnosti toto právo bylo převedeno (či přešlo) na jiného, se přitom nezabývá, neboť tato otázka nemá význam při zkoumání procesního nástupnictví podle ustanovení , nýbrž spadá již do posouzení věci samé (je jeho součástí).

4/ obecně soudu neukládá, aby návrh na procesní nástupnictví doručoval ostatním účastníkům řízení (absence takového postupu zpravidla není na újmu práv ostatních účastníků řízení, což platí zejména v případech, kdy mají proti rozhodnutí o procesním nástupnictví řádný opravný prostředek – odvolání). Mají-li však mít ostatní účastníci možnost námitku rozporu návrhu s ustanovením uplatnit, musí jim soud – podávají-li se z obsahu spisu skutečnosti nasvědčující závěru, že by mohly být dány důvody pro zamítnutí návrhu na procesní nástupnictví, a je-li zjevné, že jinak již nedostanou prostor k uplatnění námitek, jež by mohly sloužit jako podklad pro zamítnutí takového návrhu – umožnit, aby se k podanému návrhu vyjádřili (lhostejno, zda se tak děje výzvou soudu nebo pouze tím, že jim soud doručí stejnopis takového návrhu).

K tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. , ze dne 21. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 26. 2. 2015, sp. zn. , ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. , ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. , ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. , ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. , ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. dne 8. 2. 2023, sp. zn. , ze dne 21. 12. 2023, sp. zn. , anebo nálezy Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. , a ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. .

14. Podle citovaných závěrů rozhodovací praxe Nejvyššího soudu tedy platí, že rozhoduje-li soud o návrhu žalobkyně na vstup nabyvatele práva do řízení podle , aniž by návrh doručil žalované straně a umožnil jí se k němu vyjádřit, porušuje tím povinnost zajistit účastníkům stejnou možnost k uplatnění jejich práv vyplývající z

15. V projednávané věci, kdy z obsahu spisu nevyplývá, že byl návrh žalobkyně na procesní nástupnictví podle žalovanému odvolacím soudem doručen, lze uzavřít, že odvolací soud postupoval v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, jestliže žalovanému neumožnil, aby se k podanému návrhu vyjádřil. V důsledku toho mohl žalovaný své námitky vznést až v dovolání, čímž nedostal prostor k tomu, aby tyto výhrady odvolací soud posoudil před vydáním rozhodnutí o procesním nástupnictví podle , když proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu není dán řádný opravný prostředek.

16. Jestliže žalovaný nedostal příležitost k uplatnění svých práv, odvolací soud zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. , a ze dne 6. 12. 2018, sp. zn. ).

17. Jelikož dovolací důvod podle byl uplatněn právem, neboť právní posouzení věci odvolacím soudem je neúplné, a tudíž nesprávné, a odvolací soud zatížil řízení vadou podle , jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu podle zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( věta první ).

18. Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný ( část první věty za středníkem , ).

19. K absenci výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 6. 2024

JUDr. Filip Cileček předseda senátu