Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2314/2020

27 Cdo 2314/2020-470

USNESENÍ

Gormic, s. r. o. – v likvidaci

S. T.

, narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Michalem Šimků, advokátem, se sídlem v Praze 1, Šítkova 233/1, PSČ 110 00, o zaplacení 4.206.571 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2020, č. j. -437, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2020, č. j. -437,

se ruší

a věc

se vrací

odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Praze usnesením ze dne 3. 5. 2019, č. j. -420, připustil, aby do řízení vstoupila místo žalobkyně společnost LUZ Partners LLC, se sídlem v USA, Delaware, New York Avenue 619, Claymont, PSČ 197003, identifikační číslo osoby 5570082 (dále jen „společnost LUZ“).

[2] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

1/ žalobkyně podáním ze dne 20. 6. 2017 navrhla, aby na její místo vstoupila do řízení společnost LUZ,

2/ mezi žalobkyní a společností LUZ byla dne 27. 12. 2014 uzavřena smlouva o postoupení pohledávky a

3/ společnost LUZ se svým vstupem do řízení na místo původní žalobkyně souhlasila.

[3] Na tomto základě měl soud za splněné podmínky pro vydání usnesení dle , (dále též jen „ “).

[4] K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

[5] Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu. Vrchní soud v Praze totiž již usnesením ze dne 27. 2. 2018, č. j. -385, připustil vstup společnosti LUZ, jakožto nabyvatelky práva, o něž v řízení jde. K dovolání žalovaného Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. , toto rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[6] Odvolací soud ve svém (v pořadí druhém) rozhodnutí při hodnocení splnění podmínek pro vyhovění návrhu na vstup společnosti LUZ do řízení uvedl, že:

1/ „právní skutečností, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, je smlouva o postoupení vymáhané pohledávky uzavřená dne 27. 12. 2014 mezi žalobkyní (dosavadním účastníkem) a postupníkem (novým účastníkem), doložená žalobkyní, se současným souhlasem postupníka se vstupem do řízení namísto žalobkyně,

2/ tato skutečnost nastala po zahájení řízení v jeho průběhu před rozhodnutím soudu ve věci a týkala se žalobkyně a postupníka,

3/ nedošlo ke ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení.“

[7] Odvolací soud dovodil, že vzhledem k „výše uvedenému splnění podmínek procesního nástupnictví“ jsou námitky žalovaného týkající se skutkových okolností procesního nástupnictví spočívající např. ve zneužití procesní obrany, časovém odstupu mezi uzavřením smlouvy o postoupení a podáním návrhu podle , či sídle postupníka v daňovém ráji, nedůvodné. Dodal, že v rámci rozhodování o procesním nástupnictví podle „je nejpodstatnější, že smlouva o postoupení byla doložena“; není třeba zkoumat, zda následky předpokládané ve smlouvě skutečně nastaly či zda existuje uplatněný nárok.

[8] Závěrem dospěl odvolací soud k názoru, že v projednávané věci byly „kumulativně splněny zákonné podmínky procesního nástupnictví ve smyslu “.

[9] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání opíraje jeho přípustnost o a maje za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[10] Dovolatel předně uvádí, že odvolací soud se neřídil právním názorem dovolacího soudu vyjádřeným ve zrušujícím usnesení a „postupoval opětovně čistě formalisticky, nezabýval se námitkami dovolatele a bez dalšího rozhodl o nástupnictví.“ Důvody, pro které bylo původní rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno, tak podle názoru dovolatele nadále trvají.

[11] V dovolání shrnuje „krajně podezřelé okolnosti“ procesního nástupnictví a tvrdí, že důvodem návrhu žalobkyně podle je zneužití procesní úpravy zaúčelem nedobytnosti možné pohledávky na nákladech řízení. Domnívá se, že časový odstup mezi uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky a podáním návrhu podle je „účelovou reakcí na vývoj sporu“.

[12] S odkazem jak na závěry usnesení sp. zn. , tak na závěry nálezů Ústavního soudu ze dne 9. 5. 2015, sp. zn. , a ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. , jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 46/2012“), dovolatel dovozuje, že odvolací soud se měl výše zmíněnými okolnostmi při rozhodování o procesním nástupnictví zabývat.

[13] Dovolání je přípustné podle k řešení otázky posouzení okolností procesního nástupnictví podle k námitce žalovaného, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu

[14] Dovolání je důvodné.

[15] Podle v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.

[16] Podle má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec první). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec druhý). Ustanovení platí obdobně (odstavec třetí).

[17] Shrnuje závěry své ustálené judikatury k (viz např. dovolatelem přiléhavě citované R 46/2012) Nejvyšší soud v (předchozím kasačním) usnesení, sp. zn. , konstatoval, že ze spisu vyplývají okolnosti, které mohly být důvodem pro zamítnutí návrhu na procesní nástupnictví:

1/ Smlouvy o postoupení pohledávky mezi společností FINEXX CZ, spol. s. r. o. (postupitelem) a žalobkyní (postupníkem) a mezi žalobkyní (postupitelem) a společností LUZ (postupníkem) byly uzavřeny ve dnech 19. 12. 2014 a 27. 12. 2014.

2/ Návrhy na procesní nástupnictví podle byly na základě výše zmíněných smluv podány až 22. 4. 2016 (v případě prvně zmíněného postoupení) a 20. 6. 2017 (v případě postoupení pohledávky z žalobkyně na společnost LUZ).

[18] Dovolatel přitom ve vyjádření k odvolání žalobkyně ze dne 12. 9. 2017 (č. l. 382), upozornil na „podezřelé postupy žalobce“ a poukazoval na velký časový rozestup mezi dnem uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky a dnem podáním návrhu podle ze strany žalobkyně.

[19] Za tohoto stavu Nejvyšší soud v usnesení, sp. zn. , uzavřel, že „nezabýval-li se odvolací soud při rozhodování o procesním nástupnictví přes námitku dovolatele výše vypočtenými skutkovými okolnostmi, postupoval v rozporu se závěry (v tomto rozhodnutí citované) ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu.“

[20] Odvolací soud se v napadeném rozhodnutí spokojil s konstatováním „kumulativního splnění zákonných podmínek procesního nástupnictví podle “. Námitky žalovaného týkající se skutkových okolností procesního nástupnictví považoval za nedůvodné, aniž by se s nimi a rovněž s výše sub 1/ a 2/ popsanými okolnostmi jakkoli vypořádal. Zjevně tak nerespektoval závazný právní názor dovolacího soudu plynoucí z předchozího kasačního rozhodnutí a otázku procesního nástupnictví posoudil neúplně, v rozporu s (v předchozím kasačním rozhodnutí citovanou) judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu.

[21] Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), rozhodnutí odvolacího soudu (včetně závislého výroku o nákladech řízení) zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( a odst. 2 věta první ).

[22] Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný ( část věty první za středníkem, ).

[23] V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 2. 2021

JUDr. Filip Cileček předseda senátu