Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2565/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti Mgr. Lukáše Jirsy, zastoupeného Mgr. Alenou Tlapovou, advokátkou, se sídlem Lublaňská 1731/19, Praha 2, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. července 2024, č. j. -17, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 2 jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

1. Správa služeb hlavního města Prahy se proti stěžovateli soudně domáhala zaplacení částky 2 150 Kč, která se skládala z poplatku za odtah jeho vozidla ve výši 1 900 Kč a parkovného ve výši 250 Kč.

2. Obvodní soud jí napadeným rozhodnutím vyhověl. Stěžovateli uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 150 Kč s úroky z prodlení (výrok I) a nahradit jí náklady řízení ve výši 600 Kč (výrok II).

3. Jedinou spornou otázkou v řízení bylo, zda má výše poplatku za úplný nucený odtah vozidla odpovídat skutečně vynaloženým nákladům na odtah (jak tvrdí stěžovatel), nebo maximální ceně ve výši 1 900 Kč uvedené v nařízení hlavního města Prahy (jak rozhodl obvodní soud s odkazem na nařízení č. 2 ze dne 12. 2. 2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti).

II. Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel tvrdí, že napadené rozhodnutí porušilo jeho právo vlastnit majetek ( d) a právo na soudní ochranu a spravedlivý proces ( y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, y).

5. Cena za odtah uvedená v nařízení není částkou paušální, ale maximální. Pro určení ceny mají být rozhodující reálné náklady na odtah vozidla, které se odvíjí od konkrétních okolností (např. času odtahu, typu vozidla, vzdálenosti odtahu či počasí). V této věci šlo o odtah osobního vozidla za běžných podmínek a na velmi krátkou vzdálenost, a proto by měla být cena za odtah nižší.

6. Obvodní soud se s těmito námitkami řádně nevypořádal a namísto toho tautologicky uvedl, že je výše částky správná, jelikož odpovídá nařízení. Tím porušil svou ústavní povinnost se vypořádat se vším, co v řízení vyšlo najevo a co účastníci řízení tvrdí, má-li to vztah k projednávané věci (viz nález

sp. zn.

).

III. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

7. Podstatou řízení o této ústavní stížnosti je, zda obvodní soud ústavně souladným způsobem vyložil nařízení hlavního města Prahy a odůvodnil své rozhodnutí.

8. Ústavní soud vystupuje v řízení o ústavní stížnosti jako orgán ochrany ústavnosti ( y). Napadené rozhodnutí je proto oprávněn zrušit jen tehdy, pokud je zatíženo vadou, která je natolik závažná, že porušila stěžovatelovo ústavně zaručené základní právo či svobodu [ ].

9. Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí s ohledem na stěžovatelovy námitky a dospěl k závěru, že důvody k jeho zrušení dány nejsou.

10. Předmětem sporu je peněžní částka v bagatelní výši. Napadené rozhodnutí uložilo stěžovateli povinnost zaplatit částku 600 Kč na nákladech řízení a částku 2 150 Kč s příslušenstvím na úhradu parkovného a poplatku za odtah vozidla. Ve sporu jde tedy o částku, která je z hlediska judikatury Ústavního soudu jednoznačně bagatelní (podrobněji viz např. nález

sp. zn.

, body 29 až 33). Tato skutečnost je přitom pro hodnocení možné protiústavnosti napadeného rozhodnutí zásadní.

11. Ústavní soud při posuzování ústavnosti rozhodnutí orgánů veřejné moci dlouhodobě a ustáleně zohledňuje to, jak intenzivně jejich případná pochybení zasahují do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele (viz např. nálezy

sp. zn.

, bod 16; , body 6 až 7; , bod 30; usnesení

sp. zn.

, bod 9; , bod 5; , bod 6).

12. Výše uvedené neznamená, že Ústavní soud považuje peněžní částky v bagatelní výši za zanedbatelné či bezvýznamné. Nepřiznání bagatelního nároku však již kvůli jeho výši zpravidla nedosahuje intenzity, která by byla schopna porušit ústavně zaručená základní práva či svobody. Ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím o bagatelních částkách proto Ústavní soud obvykle odmítá jako zjevně neopodstatněné (viz např. nálezy

sp. zn.

, body 17 až 18; , bod 15; , bod 30).

13. Podle rozhodovací praxe Ústavního soudu je zejména na stěžovateli, aby vysvětlil, proč má jeho případ navzdory bagatelní výši předmětu sporu ústavněprávní rozměr - ať už proto, že je z hlediska ústavnosti natolik významný, že přesahuje jeho vlastní zájmy, že se soud dopustil zvlášť kvalifikovaného ústavněprávního pochybení nebo například proto, že je napadeným rozhodnutím podstatně dotčen kvůli svým osobním, sociálním, majetkovým či jiným poměrům (viz např. nálezy

sp. zn.

, bod 25; , bod 12; usnesení

sp. zn.

, bod 6; , bod 7; , bod 10; , bod 6).

14. Stěžovatel se však bagatelností předmětu sporu v ústavní stížnosti vůbec nezabývá a na žádnou z podobných okolností v ní nepoukazuje. Žádnou okolnost, která by jeho případu dodávala ústavněprávní rozměr, přitom neshledal ani Ústavní soud.

15. Otázka, jak vykládat nařízení hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, je otázkou výkladu podzákonného práva. Tato úloha však Ústavnímu soudu obecně nepřísluší. Skutečnost, že proti napadenému rozhodnutí není kvůli bagatelnosti předmětu sporu přípustné odvolání, přitom na tomto závěru nic nemění (shodně viz např. usnesení

sp. zn.

, bod 3; ; ). Pro Ústavní soud je z hlediska ústavnosti podstatné, že obvodní soud svůj právní závěr v napadeném rozhodnutí odůvodnil, na stěžovatelovu argumentaci reagoval a nedopustil se při tom žádného protiústavního pochybení, které by v tomto bagatelním případu opodstatňovalo jeho zrušení.

IV. Závěr

16. Ústavní soud dospěl z popsaných důvodů k závěru, že obvodní soud neporušil stěžovatelovo ústavně zaručené základní právo či svobodu. Jeho ústavní stížnost proto odmítl jako zjevně neopodstatněnou [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. října 2024

Daniela Zemanová v. r.

předsedkyně senátu