Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 195/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky) a soudců Tomáše Lichovníka a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele Rostislava Kroščena, zastoupeného JUDr. Zdeňkou Polákovou, advokátkou, se sídlem Opletalova 608/2, Havířov - Šumbark, proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 21. listopadu 2016 č. j. -95, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ve své ústavní stížnosti ze dne 20. 1. 2017 stěžovatel navrhl zrušení shora uvedeného rozsudku vydaného v řízení o zaplacení částky 7.000 Kč s příslušenstvím, ve kterém jako žalovaný neuspěl. Jednalo se o vrácení zálohy poskytnuté stěžovateli ze zrušené smlouvy o dílo, přičemž soud došel na základě provedeného dokazování k závěru, že stěžovatel dílo neprovedl, resp. nedokončil a nepředal, a proto mu právo na zaplacení ceny díla nevzniklo.

2. Podle stěžovatele bylo vydáním tohoto rozsudku porušeno jeho právo na spravedlivý proces, zaručené d. Okresní soud v Karviné (dále jen "okresní soud") dle jeho názoru neprovedl ústavně konformní výklad , (dále jen " "), řádně se nevypořádal s jeho námitkami, zejména pominul jeho námitku spojenou s ustanovením , a zamítl jeho návrh na provedení důkazů. Přitom dle judikatury Ústavního soudu je i v řízení o bagatelních nárocích nutno dodržet principy spravedlivého procesu.

3. Po přezkoumání napadeného rozsudku dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Přestože stěžovatel argumentuje porušením základního práva na spravedlivý proces, toto tvrzení nedoložil relevantními ústavněprávními argumenty; podstatou jeho ústavní stížnosti je jen polemika se skutkovými a právními závěry okresního soudu. Stěžovatelovy námitky zůstaly zcela v rovině podústavního práva (otázky sepsání předávacího protokolu, součinnosti při předání díla, pověření jiné osoby k převzetí finanční hotovosti, apod.). Stěžovatel tak staví Ústavní soud do postavení další přezkumné instance v řízení před obecným soudem. Skutečnost, že proti rozhodnutí okresního soudu není přípustný další opravný prostředek, neznamená, že roli další přezkumné instance převezme bez dalšího Ústavní soud.

4. Pokud jde o stěžovatelovo tvrzení, že okresní soud pominul jeho námitku spojenou s ustanovením , podle kterého je z režimu bezdůvodného obohacení vyloučeno, plní-li dlužník věřiteli dluh předčasně, toto ustanovení se týká případů, kdy byl plněn "dluh". V projednávaném případě se okresní soud zabýval tím, zda stěžovateli vzniklo právo na zaplacení ceny za dílo, a dospěl k závěru, že nikoliv; poskytnutí žalované částky tedy nemohlo být považováno za plnění existujícího dluhu.

5. Při svém rozhodování okresní soud vyšel z dostatečně zjištěného skutkového stavu a vyvodil právní závěry, které náležitě a srozumitelně odůvodnil. Stěžovatelovy návrhy na provedení dalších důkazů soud zamítl, neboť provedeným dokazováním byl náležitě zjištěn skutkový stav věci a navrhované důkazy nebyly pro posouzení věci rozhodné.

6. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal pochybení okresního soudu, které by představovalo porušení některého ze základních práv stěžovatele, není v jeho kompetenci, aby přehodnocoval závěry soudu o konkrétních detailech předmětného sporu. Ústavní soud konstantně ve své judikatuře zdůrazňuje, že pokud se stěžovatel neztotožňuje se závěry obecného soudu, nezakládá to automaticky odůvodněnost ústavní stížnosti.

7. K tomu lze jen doplnit, že se jedná o tzv. bagatelní věc, která zpravidla pro svůj význam není schopna dosáhnout úrovně porušení základních práv a svobod. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi dal v této souvislosti již opakovaně najevo, že v takových případech (s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí) je úspěšnost ústavní stížnosti pro zjevnou neopodstatněnost vyloučena. Jak je již výše uvedeno, taková pochybení, která by odůvodnila jeho zásah, Ústavní soud ve zkoumané věci neshledal.

8. Z těchto důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení , a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne14. února 2017

Kateřina Šimáčková, v. r.

předsedkyně senátu