Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 312/2023-97
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou tituly před jménem Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalovaného, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované
pro zaplacení 8 584 057 Kč
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky ve výši 8 584 057 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 584 057 Kč za dobu od datum do zaplacení, se zamítá
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky ve výši 8 584 057 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 584 057 Kč za dobu od , datum, do zaplacení, se zamítáII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 8 584 057 Kč, a to z titulu zadostiučinění za majetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem státu spočívajícím v nepřiměřené délce daňových řízení.
2. Nárok se týká řízení zahájených daňovou kontrolou dne datum, datum a datum za zdaňovací období leden 2018, říjen až prosinec 2017, únor až duben 2018 a květen až listopad 2018, která skončila rozhodnutím Orgán veřejné moci ze dne datum tak, že daňovým správcem vydaný dodatečný platební výměry na daň z přidané hodnoty (DPH) za leden 2018 byly změněn tak, že žalobkyni byl přiznán původně uplatněný nárok na odpočet DPH ve výši 21 770 Kč, ostatní dodatečné platební výměry byly zrušeny a řízení bylo zastaveno. Žalobkyně tvrdila, že šetření finančního úřadu v rámci dotyčného daňového řízení poškodilo její pověst u obchodních partnerů, kteří s ní ukončili spolupráci, což ji přivedlo blízko úpadku.
3. Žalobkyně uvádí, že daňová kontrola prováděná správcem daně (a řízení jím zahájená) byla nepřiměřeně dlouhá, když trvala v součtu čtyři roky. V důsledku toho, že po dobu těchto čtyř let kontaktovali pracovníci správce daně (a následně na základě podnětu správce daně také Orgán veřejné moci) opakovaně obchodní partnery žalobkyně, mělo z jejich strany dojít k ukončení obchodní spolupráce s žalobkyní. V důsledku tohoto jednání došlo na straně žalobkyně ke vzniku škody v podobě ušlého zisku. Podle žalobkyně nemusel být postup správce daně nestranný a objektivní, a daňová kontrola mohla být účelově prodlužována, což má vyplývat z označeného trestního spisu.
4. Prvním obchodním partnerem, který měl s žalobkyní ukončit spolupráci, je společnost právnická osoba. Obchodní spolupráce mezi oběma subjekty měla trvat od března 2018 do března 2020, kdy byla přerušena v důsledku pandemie onemocnění Covid 19. právnická osoba následně obnovila svou činnost v září 2021, ale spolupráci s žalobkyní již neobnovila, jelikož jej nepovažovala za spolehlivého obchodního partnera, což žalobkyně dokládá písemným potvrzením. Žalobkyně se proto domáhá náhrady škody ve výši 3 639 000 Kč, kterou určila jako ušlý zisk v částce 303 300 Kč měsíčně za období od září 2021 do srpna 2022, kdy došlo k odložení trestního stíhání žalobkyně a jeho jednatele. Měsíční ušlý zisk určila žalobkyně na základě objemu spolupráce mezi oběma subjekty v roce 2019. Druhým obchodním partnerem, který měl s žalobkyní ukončit spolupráci, je společnost právnická osoba Obchodní spolupráce mezi oběma subjekty měla trvat po celý rok 2018 a následně až do listopadu 2019. V prosinci 2019 měla právnická osoba s žalobkyní ukončit veškerou obchodní spolupráci s odůvodněním, že je žalobkyně „daňovým podvodníkem“. Uvedené žalobkyně dokládá rozsudkem vydaným Okresním soudem v Kolíně č. j. číslo jednací. Žalobkyně se proto z těchto důvodů domáhá náhrady škody ve výši 4 944 457 Kč, kterou určila jako ušlý zisk v částce 154 514 Kč měsíčně za období od prosince 2019 do srpna 2022, kdy došlo k odložení trestního stíhání daňového subjektu a jeho jednatele. Měsíční ušlý zisk určila žalobkyně jako svůj průměrný měsíční zisk z obchodování s právnická osoba v roce 2019.
5. Žalobkyně svůj nárok na majetkovou škodu uplatnila u žalované přípisem ze dne datum, žalovaná stanoviskem ze dne datum žalobkyni požadované zadostiučinění nepřiznala.
6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že daňové kontroly a daňová řízení byla vedena zákonně a nebyla s ohledem na jejich rozsah nepřiměřeně dlouhá. Délka daňových kontrol nevybočila z obvyklých mezí, jednotlivé úkony na sebe navazovaly a lhůta pro vyřízení odvolání, která žalobkyně celkem sedmkrát doplňovala, byla Orgán veřejné moci prodloužena. Z obsahu žaloby pak není patrné, že by měla žalobkyně za to, že by správce daně či Orgán veřejné moci vydávali rozhodnutí ve věci až po marném uplynutí zákonných či obvyklých lhůt. Žalovaná dodává, že si není vědoma žádného podání, kterým by se žalobkyně pokoušela v průběhu daňového řízení domoci ochrany proti nečinnosti, prostřednictvím kterého by brojila proti průtahům v řízení na straně správních orgánů. Žalovaná namítá tedy zejména, že z důvodu nepřiměřené délky řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu na straně státu.
7. Žalovaná dále akcentovala, že nevidí žádnou korelaci mezi délkou probíhající kontrolní činnosti u žalobkyně a neochotou jeho obchodních partnerů k další spolupráci, neboť bez ohledu na délku trvání daňové kontroly správce daně v rámci odstraňování pochybností ohledně uplatňovaného nároku na odpočet daně má pravomoc a zároveň i povinnost provádět důkazy např. výslechem svědků, místním šetřením apod. v souladu se zásadou materiální pravdy tak, aby byly naplněny cíle daňového řízení. Ukončení spolupráce obchodních partnerů s žalobkyní nemá z jejich hlediska žádný vliv na již probíhající šetření v rámci daňové kontroly za minulá zdaňovací období, kdy s žalobkyní spolupracovali.
8. Mezi účastníky není sporu o průběhu daňových řízení, tak jak je jejich průběh popisován v žalobě a ve vyjádření žalované.
9. Konkrétně žalobkyně podala dne datum řádné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období leden 2018 (č. j. číslo jednací), ve kterém vykázala nadměrný odpočet ve výši 21.770 Kč. Protože nebyl správce daně přesvědčen o oprávněnosti nároku na nadměrný odpočet, vydal dne datum výzvu k odstranění pochybností č. j. číslo jednací, která byla doručena žalobkyni dne datum. Správci daně vznikly pochybnosti ohledně uplatněného nároku na odpočet daně u žadatelem deklarovaných přijatých zdanitelných plnění od dodavatelů: právnická osoba DIČ:DIČ, právnická osoba, DIČ:DIČ a jméno FO, DIČ:DIČ. Výzvou byla žalobkyně vyzvána k prokázání uskutečnění zdanitelných plnění a dále k prokázání toho, jakým způsobem byla tato plnění použita k ekonomické činnosti žadatele. Na výzvu k prokázání pochybnosti reagovala žalobkyně písemností ze dne datum evidovanou správcem daně pod čj. číslo jednací, kdy v příloze zaslala správci daně strohé vyjádření, rámcové smlouvy o spolupráci s výše uvedenými dodavateli, faktury a záznamní povinnosti k DPH za období 12/2017. Jelikož správce daně shledal vyjádření žalobkyně za nedostatečné, zahájil protokolem č. j. číslo jednací ze dne datum daňovou kontrolu na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období leden 2018 v rozsahu výzvy k odstranění pochybnosti. Správce daně touto písemností zároveň zahájil daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen – prosinec 2017 a za zdaňovací období únor – duben 2018. Dne datum byla při ústním jednání, o němž byl sepsán protokol č. j. číslo jednací, projednána zpráva o daňové kontrole a bylo oznámeno její ukončení. Tato daňová kontrola tedy trvala od datum do datum, tj. necelých 9 měsíců.
10. Druhá daňová kontrola byla zahájena dne datum protokolem č. j. číslo jednací, a to pro zdaňovací období květen – říjen 2018. Třetí daňová kontrola byla zahájena dne datum protokolem č. j. číslo jednací, a to pro zdaňovací období listopad 2018. Dne datum byla zástupci žalobkyně dopisem čj. číslo jednací doručena zpráva o daňové kontrole za období květen – listopad 2018 a oznámení o jejím ukončení. Tyto dvě daňové kontroly tedy trvaly od datum, resp. od datum do datum, tj. celkem necelých 16 měsíců. Délka této druhé a třetí daňové kontroly byla mj. ovlivněna žádostí žalobkyně o prodloužení lhůty k vyjádření k výsledku kontrolního zjištění ze dne datum (evidována pod č. j. číslo jednací), na základě které byla žalobkyni prodloužena předmětná lhůta do datum.
11. Správce daně pro účely druhé a třetí kontroly rovněž průběžně čerpal informace z paralelně probíhající první kontroly, o čemž byly pořizovány úřední záznamy: např. úřední záznam ze dne datum čj. číslo jednací nebo úřední záznam ze dne datum čj. číslo jednací. Při přípravě tohoto stanoviska správce dále zjistil, že v rámci druhé a třetí daňové kontroly vydal správce daně dne datum výzvu č. j. číslo jednací k poskytnutí údajů dle § 57 odst. 1 písm. a) DŘ, která zřejmě nedopatřením nebyla zahrnuta ve zprávě o daňové kontrole. V průběhu uvedených kontrol nepodala žalobkyně žádný podnět na nečinnost správce daně, v němž by si stěžovala na průtahy v řízení. Správce daně eviduje pouze stížnost na postup úředních osob ze dne datum evidovanou pod čj. číslo jednací, v níž daňový subjekt tvrdí, že úřední osoby nedostatečně odůvodňují své závěry. O vyřízení této stížnosti byl daňový subjekt vyrozuměn písemností ze dne datum, č. j. číslo jednací. Daňové kontroly správce daně uzavřel s tím, že se žalobkyni nepodařilo odstranit pochybnosti o faktickém uskutečnění přijatých zdanitelných plnění. Na základě závěrů z první daňové kontroly správce daně vyměřil nebo doměřil daň z přidané hodnoty a vydal: - dne datum dodatečný platební výměr čj. číslo jednací na DPH za zdaňovací období říjen 2017, kterým byla doměřena daň ve výši 352.006 K a stanoveno penále ve výši 70.401 Kč,
- dne datum dodatečný platební výměr čj. číslo jednací na DPH za zdaňovací období listopad 2017, kterým byla doměřena daň ve výši 448.835 Kč a stanoveno penále ve výši 89.767 Kč,
- dne datum dodatečný platební výměr čj. číslo jednací na DPH za zdaňovací období prosinec 2017, kterým byla doměřena daň ve výši 83.319 Kč a stanoveno penále ve výši 16.663 Kč,
- dne datum dodatečný platební výměr čj. číslo jednací na DPH za zdaňovací období únor 2018, kterým byla doměřena daň ve výši 433.766 Kč a stanoveno penále ve výši 86.753 Kč,
- dne datum dodatečný platební výměr čj. číslo jednací na DPH za zdaňovací období březen 2018, kterým byla doměřena daň ve výši 547.559 Kč a stanoveno penále ve výši 109.511 Kč,
- dne datum dodatečný platební výměr čj. číslo jednací na DPH za zdaňovací období duben 2018, kterým byla doměřena daň ve výši 740.935 Kč a stanoveno penále ve výši 148.187 Kč,
- dne datum platební výměr čj. číslo jednací na DPH za zdaňovací období leden 2018, kterým byla vyměřena daň ve výši 223.558 Kč.
12. Na základě závěrů z druhé a třetí daňové kontroly správce daně vyměřil nebo doměřil daň z přidané hodnoty a vydal: - dne datum dodatečný platební výměr čj. číslo jednací na DPH za zdaňovací období květen 2018, kterým byla doměřena daň ve výši 959.564 Kč a stanoveno penále ve výši 190.912 Kč, dne datum dodatečný platební výměr čj. číslo jednací na DPH za zdaňovací období červen 2018, kterým byla doměřena daň ve výši 1.014.232 Kč a stanoveno penále ve výši 202.846 Kč,
- dne datum dodatečný platební výměr čj. číslo jednací na DPH za zdaňovací období červenec 2018, kterým byla doměřena daň ve výši 837.469 Kč a stanoveno penále ve výši 167.493 Kč,
- dne datum dodatečný platební výměr čj. číslo jednací na DPH za zdaňovací období srpen 2018, kterým byla doměřena daň ve výši 1.087.469 Kč a stanoveno penále ve výši 217.493 Kč,
- dne datum dodatečný platební výměr čj. číslo jednací na DPH za zdaňovací období září 2018, kterým byla doměřena daň ve výši 852.395 Kč a stanoveno penále ve výši 170.479 Kč,
- dne datum dodatečný platební výměr čj. číslo jednací na DPH za zdaňovací období říjen 2018, kterým byla doměřena daň ve výši 1.116.700 Kč a stanoveno penále ve výši 223.340 Kč,
- dne datum dodatečný platební výměr čj. číslo jednací na DPH za zdaňovací období listopad 2018, kterým byla doměřena daň ve výši 914.142 Kč a stanoveno penále ve výši 182.828 Kč.
13. Proti všem rozhodnutím správce daně, kterými byla vyměřena či doměřena daň, podala žalobkyně odvolání. V případě rozhodnutí vydaných na základě výsledků první kontroly bylo odvolání doručeno správci daně dne datum pod čj. číslo jednací, č. j. číslo jednací. Toto odvolání bylo doplněné dne datum pod č. j. číslo jednací, dne datum pod čj. číslo jednací. Proti rozhodnutím vydaným na základě zjištění z druhé a třetí daňové kontroly podala žalobkyně odvolání dne datum pod č. j. číslo jednací, č. j. číslo jednací, č. j. číslo jednací, č. j. číslo jednací, č. j. číslo jednací, č. j. číslo jednací, č. j. číslo jednací, které bylo doplněné dne datum pod č. j. číslo jednací, dne datum pod č. j. číslo jednací, dne datum pod č. j. číslo jednací, dne datum pod č. j. číslo jednací a dne datum pod č. j. číslo jednací. Správce daně bez zbytečného odkladu po obdržení jednotlivých odvolání postoupil Orgán veřejné moci nejprve stanovisko č. j. číslo jednací ze dne datum, doručené dne datum a evidované pod č. j. číslo jednací až číslo jednací, a později také stanovisko č. j. číslo jednací ze dne datum, doručené dne datum a evidované pod č. j. číslo jednací až číslo jednací. Jelikož bylo správci daně písemností ze dne datum uloženo odvolacím orgánem, aby doplnil spisový materiál, provedl správce daně potřebné úkony a doplnění spisového materiálu doručil Orgán veřejné moci dne datum. Během doplňování spisového materiálu prováděl správce daně jednotlivé úkony soustavně bez větších prodlev, přičemž byl nucen ve svém postupu využít také žádosti o mezinárodní výměnu informací se státem Ukrajina. Žádosti byly podány datum a odpovědi na ně správce daně obdržel až datum a datum. Po doplnění spisového materiálu vydalo Orgán veřejné moci dne datum konečné rozhodnutí ve věci č. j. číslo jednací, kterým byla zrušena napadená rozhodnutí správce daně a žalobkyni byl přiznán původně tvrzený nadměrný odpočet za zdaňovací období leden 2018 ve výši 21.770 Kč. Dne datum vydal správce daně vyrozumění č. j. číslo jednací o úroku z nesprávně stanovené daně z částky 21.770 Kč za období od datum do datum, kterým byl žalobkyni přiznán úrok ve výši 8.138 Kč.
14. Z přípisů žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že tato uplatnila u žalované nárok na majetkovou škodu v úhrnné částce 8 584 057 Kč. Žalovaná reagovala přípisem ze dne datum nárok žalobkyně odmítla.
15. Po právní stránce soud věc hodnotil následujícím způsobem:
16. Podle § 1 odst. 1 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanoveným tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
17. Soud věc hodnotil podle § 5 zák. č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění (dále jen „OdpŠk “), podle kterého stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
18. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
19. Podle § 13 odst. 2 OdpŠk má právo na náhradu škody ten, jemuž byla škoda způsobena nesprávným úředním postupem (ustanovení se vztahuje i na škodu, která byla způsobena právnické osobě).
20. Dle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem .
21. Dle § 30 věty před středníkem OdpZ náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši.
22. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není po právu.
23. Stát odpovídá za škodu na principu objektivním, nicméně k úspěšnému uplatnění nároku na náhradu škody v režimu OdpŠk je zapotřebí, aby došlo ke kumulativnímu splnění tří podmínek, a sice: existence nezákonného rozhodnutí (případně nesprávného úředního postupu), vznik škody či nemajetkové újmy a existence příčinné souvislosti mezi vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy.
24. Soud se primárně zabýval délkou dotčených daňových řízení, kdy dospěl k závěru, že nebyla nepřiměřené dlouhá. Za porušení zásady rychlosti řízení ve smyslu nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. l náhradového zákona se považuje takový postup orgánu státní moci v řízení, který neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci, a kdy délka řízení tkví v příčinách, vycházejících z působení soudu v dané věci zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 1328/2009 , sp.zn. 30 Cdo 2098/2012 , sp.zn. 28 Cdo 3727/2011 .).
25. V daném případě z nesporného průběhu daňových řízení vyplývá, že příslušné správní úřady konaly bez průtahů a v řízení se nevyskytla žádná období neodůvodněné nečinnosti ani zásadní procesní pochybení. Jednalo se o několik daňových řízení, v jejichž rámci byla prověřována různá časová období a délka trvání řízení této skutečnosti odpovídá. Okolnost, že správce daně provedl obsáhlé důkazní řízení až na pokyn odvolacího orgánu, nemůže být hodnocena jako průtah v řízení, neboť jde o okolnost spadající do nesprávného právního posouzení věci správcem daně (srov. § 8 odst. l daňového řádu), které nelze považovat za nesprávný úřední postup ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 náhradového zákona a není okolností přičitatelnou státu při posuzování přiměřenosti délky řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1018/2007 , sp.zn. 30 Cdo 1776/2011 , sp.zn. 30 Cdo 1916/2010 ).
26. Samotné obsáhlé dokazování si vyžádalo značný čas bez ohledu na to, že bylo provedeno k pokynu odvolacího orgánu a soudu v náhradovém řízení nepřísluší (spekulativní) úvaha o tom, zda by si správce daně učinil jiný právní názor a rozhodl jinak (tj. nevydal dodatečné platební výměry), kdyby dokazování provedl dříve. Z provedeného dokazování tedy vyplynulo, že řízení probíhající před správcem daně od podání daňového přiznání přes zahájení postupu k odstranění pochybností a jednotlivých daňových kontrol až po vydání rozhodnutí o stanovení daně, nebyly průtahy v činnosti správce daně o Orgán veřejné moci ani při provádění daňových kontrol. Délka daňových kontrol nevybočila z obvyklých mezí.
27. Nad rámec výše uvedeného soud podotýká, že pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku vzniklého v souvislosti s poškozením dobré pověsti poškozeného, zda žalobkyně, je zapotřebí označit konkrétní postup(y) nebo rozhodnutí, které bylo(y) příčinou jejího poškození. Z výše uvedeného rozsudku Okresního soudu v Kolíně, předloženého žalobkyní k prokázání existence tvrzené újmy, je zřejmé pouze to, že právnická osoba se o zpochybnění daňového odpočtu žalobkyně dozvěděla ze žádosti Orgán veřejné moci v rámci jejího prověřování podezření, že žalobkyně spáchala trestný čin krácení daně, čímž měla získat podezření, že ji žalobkyně (v uvedené sporu v procesním postavení žalované) „zavlekla do daňového podvodu“. Souvislost vzniku tohoto podezření s následnými úkony uvedené společnosti se samotnou délkou posuzovaných daňových řízení se z uvedeného nepodává. Konečně v dotyčném řízení byla žaloba společnosti právnická osoba o náhradu škody proti žalobkyni (žalované ve sporu) zamítnuta se závěrem, že žalobkyni se podařilo v daňovém řízení dosáhnout změny či zrušení dodatečných platebních výměrů a podezření ohledně spáchání zločinu krácení daně žalobkyní bylo Orgán veřejné moci odloženo. Soud naopak v uvedeném rozsudku podrobil kritice jednání žalobkyně právnická osoba, která namísto poskytnutí součinnosti finančnímu úřadu podala dodatečná daňová přiznání, o něž následně opírala svůj nárok vůči žalobkyni (žalované v onom řízení). Jakékoliv podezření právnická osoba stran daňového podvodu žalobkyně tedy muselo být rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne číslo jednací č.j. spisová značka naopak rozptýleno.
28. Soud tedy rozhodl výrokem I. rozsudku tak, že žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že v této věci nejsou splněny podmínky pro náhradu majetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk , když žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně existence nesprávného úředního postupu správce daně či případných průtahů v řízení.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý z pětiúkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě ze dne datum a datum, příprava na jednání před soudem dne datum a datum a účast na jednání před soudem konaném dne datum a datum).
30. Určená náhrada nákladů řízení je splatná v obecné třídenní pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Právo podat odvolání nemá ten, kdo se tohoto práva vzdal.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.