Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

74 C 222/2026-43

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Miroslavem Rottnerem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 49 603,05 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 280 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 280 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení a úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 280 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 46 171,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 151,95 Kč spolu s úrokem 18,9 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 7. 4. 2026 do 3. 5. 2026, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 17. 4. 2026 do 6. 9. 2026, úrokem 11,5 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 4. 5. 2026 do 6. 9. 2026, úrokem 11,5 % ročně z částky 49 323,05 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 49 323,05 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 2 466,37 Kč od 1. 1. 2026 do 6. 4. 2026, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 230,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 280 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 280 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení a úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 280 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení, zastavuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 46 171,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 151,95 Kč spolu s úrokem 18,9 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 7. 4. 2026 do 3. 5. 2026, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 17. 4. 2026 do 6. 9. 2026, úrokem 11,5 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 4. 5. 2026 do 6. 9. 2026, úrokem 11,5 % ročně z částky 49 323,05 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 49 323,05 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 2 466,37 Kč od 1. 1. 2026 do 6. 4. 2026, zamítá.IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 230,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 19. 5. 2026 a doplněnou podáním ze dne 10. 8. 2026, domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím, na kterou žalovaná ani přes výzvu žalobkyně neuhradila až do podání žaloby ničeho. Žalobou uplatňovaný nárok odůvodnila žalobkyně tím, že dne 23. 6. 2025 uzavřela se žalovanou rámcovou smlouvu č. hodnota, na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. č. účtu. Téhož dne žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru (kontokorentu) ve výši 50 000 Kč. Jelikož žalovaná splnila všechny předpoklady pro poskytnutí tohoto úvěru, žalobkyně s ní uzavřela stejného dne dodatek č. hodnota k rámcové smlouvě č. hodnota (smlouvu o poskytnutí kontokorentu), poskytnutí kontokorentu jí schválila a umožnila jí jeho čerpání prostřednictvím účtu č. účtu. Žalovaná však posléze porušila sjednané podmínky, žalobkyně proto přistoupila k zablokování kontokorentu, pročež jej žalovaná nemohla již nadále využívat, a posléze v souladu se vzájemnými smluvními ujednáními přistoupila žalobkyně dne 7. 4. 2026 k jeho zesplatnění, o čemž žalovanou vyrozuměla prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy z téhož dne. Ke dni zesplatnění činila nesplacená jistina úvěru 49 603,05 Kč a nesplacený (kapitalizovaný) smluvní úrok 2 466,37 Kč (ode dne 1. 1. 2026 do dne 6. 4. 2026). V předžalobní výzvě žalobkyně poskytla žalované dodatečnou lhůtu k zaplacení s tím, že pokud by žalovaná v této lhůtě svůj dluh vůči žalobkyni vyrovnala, nepožadovala by po ní žalobkyně zaplacení jeho příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení ode dne zesplatnění do dne úhrady. Žalovaná však této možnosti nevyužila. Ke dni podání žaloby tak žalobkyně za žalovanou z titulu smlouvy o poskytnutí kontokorentu evidovala dluh skládající se z nesplacené jistiny, nezaplaceného smluvního úroku, přičemž od 30. dne po zesplatnění uplatnila žalobkyně smluvní úrok (jen ve snížené) výši 11,5 % ročně, a dále z úroku z prodlení z nesplacené části jistiny, který však žalobkyně uplatnila dle interních pravidel až od 10. dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, protože ve výzvě (zesplatňujícím dopise) poskytla žalované dodatečnou lhůtu k plnění. Konkrétně byl pak podle žalobkyně dluh žalované z titulu této smlouvy tvořen částkou 49 603,05 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 2 466,37 Kč za období od 1. 1. 2026 do 6. 4. 2026, smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 7. 4. 2026 do 3. 5. 2026, smluvním úrokem 11,5 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 4. 5. 2026 do zaplacení, a zákonným úrokem z prodlení z částky 49 603,05 Kč od 17. 4. 2026 do zaplacení.

2. Žalobkyně ve své žalobní argumentaci vyjádřila přesvědčení, že jakožto poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet peněžní prostředky, které jí poskytla na základě smlouvy o poskytnutí kontokorentu. Posouzení provedla na základě informací, které jí žalovaná sama sdělila. (Osobní údaje ověřuje žalobkyně proti informacím z dokladů žadatele, údaje o své finanční situaci poskytuje žalobkyni sám žadatel a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Dále žalobkyně činí dotaz do Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací a má tak aktuální přehled o úvěrových závazcích žadatele.)

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila po celou dobu řízení zůstala pasivní.

4. Žalobkyně podáním ze dne 8. 9. 2026, doručeným soudu téhož dne, vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 280 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 280 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení a (smluvního) úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 280 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení. Částečné zpětvzetí odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná na svůj dluh dne 7. 9. 2026 uhradila částku 280 Kč (což žalobkyně doložila výpisem z běžného účtu žalované za období 19. 5. 2026 - 8. 9. 2026 a přehled čerpání a splácení kontokorentu poskytnutého žalované ke dni 8. 9. 2026), kterou žalobkyně v celém rozsahu započetla na úhradu dosud nesplacené jistiny úvěru.

5. Podle žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví (odst. 2 věta první). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4).

6. Jelikož k částečnému zpětvzetí žaloby došlo ještě před zahájením jednání (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 1. 1998, sp. zn. ), nezkoumal soud, zda žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí a v rozsahu zpětvzetí – tedy co do částky 280 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 280 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení a úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 280 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení – řízení podle a 4 výrokem I tohoto rozsudku zastavil.

7. Předmětem řízení tak zůstala žaloba, jejímž prostřednictvím se žalobkyně domáhala, aby žalované byla soudem uložena povinnost zaplatit jí částku 49 323,05 Kč spolu s úrokem 18,9 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 7. 4. 2026 do 3. 5. 2026, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 17. 4. 2026 do 6. 9. 2026, úrokem 11,5 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 4. 5. 2026 do 6. 9. 2026, úrokem 11,5 % ročně z částky 49 323,05 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 49 323,05 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 2 466,37 Kč od 1. 1. 2026 do 6. 4. 2026.

8. Soud věc podle projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání soudu nařízeného na den 16. 9. 2026 podáním ze dne 10. 8. 2026 omluvila a žalovaná, ač byla k jednání řádně předvolána dne 13. 8. 2026, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila.

9. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

10. Rámcová smlouva číslo hodnota ze dne 23. 6. 2025. V tétoě podepsané žalobkyní i žalovanou dne 23. 6. 2025 si žalobkyně se žalovanou mimo jiné sjednali, že žalobkyně bude žalované poskytovat mimo jiné služby týkající se běžného účtu Anonymizováno (kód banky Anonymizováno) []. Zároveň si žalobkyně a žalovaná dohodly, že nedílnou součástí tétoy jsou také obchodní podmínky, ceník, podmínky platebního styku, podmínky doplňkových služeb, podmínky pro používání karet, podmínky pro používání úvěru, podmínky pro používání hypotéky, podmínky pro používání kontokorentu, pojistné podmínky a rámcová pojistná smlouva, přehled cen pojištění, podmínky poskytování odměn a výhod (), že sjednávat, rušit a využívat bankovní služby může žalovaná prostřednictvím poboček žalobkyně, internetového a telefonického bankovnictví a pokud mu to žalobkyně umožní, může bankovní služby sjednávat a využívat i prostřednictvím mobilního bankovnictví nebo mobilní aplikace, přičemž pro jednání se žalovanou bude žalobkyně využívat zde uvedenou její emailovou adresu (e-mail) a telefonní číslo tel. čísloAnonymizováno) [], jakož i to, že podepisování dodatků k rámcové smlouvě, jakož i dalších dokumentů a používání bezpečnostních prvků upravují obchodní podmínky ().

11. Obchodní podmínky účinné od 3. 4. 2025. Tyto obchodní podmínky žalobkyně obsahují mimo jiné následující ustanovení. Obchodní podmínky nejsou lehká četba. Nejsou tu pro zábavu, ale aby nastavily pravidla hry, upravily naše i Vaše práva a povinnosti, které se zavazujeme vzájemně dodržovat. Právě proto je Vaší povinností přečíst si je až do konce. Klíčová slova jsme pro přehlednost zvýraznili a na konec dokumentu zařadili slovníček použitých pojmů (str. 1). Vy nám posíláte dokumenty všemi dostupnými prostředky komunikace. Ověřeným způsobem komunikace jsou ale jen zprávy zaslané prostřednictvím IB nebo MB. My Vám dokumenty doručujeme do schránky dokumentů, jako přílohy zpráv v IB, mailem na Vaši mailovou adresu nebo poštou na Vaši korespondenční, případně trvalou adresu, pokud se nedomluvíme jinak. Dokumenty, které Vám posíláme, jsou doručené: a. prostřednictvím pošty převzetím. Když se Vám nepodaří dokument doručit nebo ho odmítnete převzít, je okamžikem přijetí den, kdy se zásilka vrátí k nám. Jinak platí, že dokumenty považujeme za doručené nejpozději desátý den po jejich odeslání, b. prostřednictvím IB, jakmile je uložíme do Vaší schránky dokumentů, c. mailem okamžikem odeslání (část „Doručování dokumentů“, body 1 až 3, str. 4). Rámcovou smlouvu můžete uzavřít způsoby, kterými to právě umožňujeme. Máme přitom právo vybrat si v daném případě konkrétní způsob. Pro podpis Vám můžeme nabídnout: a. IB, b. mobilní aplikaci, c. MB, d. naši pobočku. Rámcová smlouva je platně uzavřena podpisem. Ustanovení této kapitoly se přiměřeně použijí i pro vznik dodatků k rámcové smlouvě nebo samostatných smluv, pokud v nich nebo ve smluvních podmínkách k jednotlivým službám není uvedeno jinak (část „Vznik rámcové smlouvy“, body 5, 7, 10, str. 8). Od rámcové smlouvy nebo také od jednotlivé bankovní služby můžeme odstoupit, pokud podstatným způsobem porušíte své smluvní nebo zákonné povinnosti, které souvisejí s bankovními službami. Odstoupením od rámcové smlouvy tato smlouva zaniká, a to okamžikem, kdy je Vám jakýmkoliv ze sjednaných způsobů komunikace poprvé doručeno písemné odstoupení. Za podstatné porušení povinností z rámcové smlouvy považujeme zejména: a. porušení nebo nedodržení podmínek stanovených ve smluvní dokumentaci včetně nedodržení nebo porušení sjednaných opatření pro ochranu bezpečnostních prvků, pro zamezení jejich neoprávněnému použití a pro zamezení neoprávněnému přístupu do Vašeho IB a MB, d. nepovolený minusový zůstatek na účtu nebo závazek po splatnosti delší než 30 dnů (část „Zánik rámcové smlouvy a jednotlivé služby“, body 13, 14 písm. a., d., str. 10 a 11). Minusový zůstatek na účtu máme právo Vám úročit ročním úrokem z prodlení dle Počítá se z výše 2T repo sazby stanovené Českou národní bankou (www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Vypoceturoku-z-prodleni/) pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Výše úroku se může měnit při změně právního předpisu nebo výše repo sazby. Při vymáhání dluhu můžeme chtít proplatit i související účelně vynaložené náklady (část „Úročení“, bod 21, str. 17). IB – internetové bankovnictví, tedy zabezpečené internetové stránky, pomocí kterých můžete zejména zakládat, měnit, rušit nebo využívat naše služby. Mobilní aplikace – aplikace právnická osoba nebo jiná bankovní aplikace pro ovládání našeho mobilního bankovnictví. Stáhnete si ji a nainstalujete do svého zařízení. Jejím prostřednictvím u nás můžete sjednávat a ovládat svoje účty a jiné vybrané služby. MB – jde o mobilní bankovnictví, tedy o internetové bankovnictví ovládané prostřednictvím mobilní aplikace. Vzniká až po propojení mobilní aplikace s Vaší rámcovou smlouvou. Do mobilního bankovnictví se musíte přihlásit (část „Slovníček aneb definice pojmů“, str. 20).

12. Obchodní podmínky účinné od 10. 9. 2025. Tyto obchodní podmínky žalobkyně obsahují mimo jiné následující ustanovení. Obchodní podmínky nejsou lehká četba. Nejsou tu pro zábavu, ale aby nastavily pravidla hry, upravily naše i Vaše práva a povinnosti, které se zavazujeme vzájemně dodržovat. Právě proto je Vaší povinností přečíst si je až do konce. Klíčová slova jsme pro přehlednost zvýraznili a na konec dokumentu zařadili slovníček použitých pojmů (str. 1). Vy nám posíláte dokumenty všemi dostupnými prostředky komunikace. Ověřeným způsobem komunikace jsou ale jen zprávy zaslané prostřednictvím IB nebo MB. My Vám dokumenty doručujeme do schránky dokumentů, jako přílohy zpráv v IB, mailem na Vaši mailovou adresu nebo poštou na Vaši korespondenční, případně trvalou adresu, pokud se nedomluvíme jinak. Dokumenty, které Vám posíláme, jsou doručené: a. prostřednictvím pošty převzetím. Když se Vám nepodaří dokument doručit nebo ho odmítnete převzít, je okamžikem přijetí den, kdy se zásilka vrátí k nám. Jinak platí, že dokumenty považujeme za doručené nejpozději desátý den po jejich odeslání, b. prostřednictvím IB, jakmile je uložíme do Vaší schránky dokumentů, c. mailem okamžikem odeslání (část „Doručování dokumentů“, body 1 až 3, str. 4). Rámcovou smlouvu můžete uzavřít způsoby, kterými to právě umožňujeme. Máme přitom právo vybrat si v daném případě konkrétní způsob. Pro podpis Vám můžeme nabídnout: a. IB, b. mobilní aplikaci, c. MB, d. naši pobočku. Rámcová smlouva je platně uzavřena podpisem. Ustanovení této kapitoly se přiměřeně použijí i pro vznik dodatků k rámcové smlouvě nebo samostatných smluv, pokud v nich nebo ve smluvních podmínkách k jednotlivým službám není uvedeno jinak (část „Vznik rámcové smlouvy“, body 5, 7, 10, str. 8). Od rámcové smlouvy nebo také od jednotlivé bankovní služby můžeme odstoupit, pokud podstatným způsobem porušíte své smluvní nebo zákonné povinnosti, které souvisejí s bankovními službami. Odstoupením od rámcové smlouvy tato smlouva zaniká, a to okamžikem, kdy je Vám jakýmkoliv ze sjednaných způsobů komunikace poprvé doručeno písemné odstoupení. Za podstatné porušení povinností z rámcové smlouvy považujeme zejména: porušení nebo nedodržení podmínek stanovených ve smluvní dokumentaci včetně nedodržení nebo porušení sjednaných opatření pro ochranu bezpečnostních prvků, pro zamezení jejich neoprávněnému použití a pro zamezení neoprávněnému přístupu do Vašeho IB a MB, nepovolený minusový zůstatek na účtu nebo závazek po splatnosti delší než 30 dnů (část „Zánik rámcové smlouvy a jednotlivé služby“, body 13, 14 písm. a., d., str. 10 a 11). Minusový zůstatek na účtu máme právo Vám úročit ročním úrokem z prodlení dle Počítá se z výše 2T repo sazby stanovené Českou národní bankou (www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Vypoceturoku-z-prodleni/) pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Výše úroku se může měnit při změně právního předpisu nebo výše repo sazby. Při vymáhání dluhu můžeme chtít proplatit i související účelně vynaložené náklady (část „Úročení“, bod 12, str. 16). IB – internetové bankovnictví, tedy zabezpečené internetové stránky, pomocí kterých můžete zejména zakládat, měnit, rušit nebo využívat naše služby. Mobilní aplikace – aplikace právnická osoba nebo jiná bankovní aplikace pro ovládání našeho mobilního bankovnictví. Stáhnete si ji a nainstalujete do svého zařízení. Jejím prostřednictvím u nás můžete sjednávat a ovládat svoje účty a jiné vybrané služby. MB – jde o mobilní bankovnictví, tedy o internetové bankovnictví ovládané prostřednictvím mobilní aplikace. Vzniká až po propojení mobilní aplikace s Vaší rámcovou smlouvou. Do mobilního bankovnictví se musíte přihlásit (část „Slovníček aneb definice pojmů“, str. 19).

13. Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Tato obsahuje mimo jiné identifikační údaje žalobkyně, která je v ní označena jako věřitel, a základní informace o podmínkách poskytnutí peněžních prostředků ve výši 50 000 Kč (umožňuje přečerpání běžného účtu číslo č. účtu, není vázáno žádným účelem, splácení průběžné, a to každým připsáním peněz na běžný účet, ze kterého lze kontokorent čerpat, je však nutné kontokorent alespoň jednou za rok od data prvního čerpání splatit, úroková sazba 18,9 % ročně, právo žalobkyně v případě opožděné platby účtovat úrok z prodlení v zákonné výši).

14. Úvěrová zpráva vytvořená 23. 6. 2025 (č.l. 22). Z této zprávy vyplývá, že žalovaná k datu vytvoření zprávy nesplácela žádný úvěr. Potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele (č.l. 21). Dle tohoto potvrzení žalobkyně při hodnocení schopnosti žalované splácet kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč (datum uzavření smlouvy a „aktivace kontokorentu“ 23. 6. 2025), vycházela žalobkyně za prvé z informací poskytnutých žalovanou (typ příjmu: zaměstnání, výše čistého měsíčního příjmu: 22 000 Kč, jiné splátky/úvěrové rámce: 0 Kč, za druhé z údajů zjištěných z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací ze dne 23. 6. 2025, insolvenčního rejstříku, z „exekuční minulosti“ žalované (zohlednění historických dotazů soudních exekutorů vznesených v rámci součinnosti dle , exekučního řádu), ověření bezdlužnosti v rámci skupiny, jejíž je žalobkyně součástí, za třetí z výdajů jednotlivce dle „expertní analýzy“: 4 860 Kč a výdajů domácnosti dle „expertní analýzy“: 4 860 Kč.

15. Dodatek číslo 1 k rámcové smlouvě číslo hodnota ze dne 23. 6. 2025. Tato, kterou žalobkyně i žalovaná (ta v mobilním bankovnictví) podepsaly dne 23. 6. 2025 a jejíž součástí jsou dle dohody žalobkyně a žalované i podmínky pro používání kontokorentu, obsahuje dále ujednání, že žalobkyně poskytne žalovanému na základě jeho žádosti peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to při přečerpání běžného účtu číslo č. účtu, a žalovaná je bude žalobkyni splácet spolu s úrokem za jejich poskytnutí ve výši 18,9 % průběžně, každým připsáním peněz na běžný účet číslo č. účtu, přičemž podmínkou je, že takto čerpané prostředky splatí do jednoho roku od data jejich čerpání. Pokud by žalobkyně musela vyzvat žalovanou, aby vše zaplatila dříve, než původně počítala, bude jí dále vše, co žalobkyni dluží, úročeno aktuálním úrokem. Pokud žalovaná přesto žalobkyni dluh nezaplatí, bude ho žalobkyně navíc úročit i zákonným úrokem z prodlení.

16. Podmínky pro používání kontokorentu účinné ode dne 1. 4. 2025. Tyto podmínky obsahují mimo jiné následující ustanovení. Za případ porušení smlouvy o kontokorentu pokládáme, zejména když: jste v prodlení s úhradou jakéhokoliv dluhu vůči nám, a to i z jiné smlouvy; b. porušíte jakoukoliv jinou svou povinnost nebo nesplníte jakýkoliv svůj závazek popsaný v rámcové smlouvě ve smlouvě o kontokorentu, v obchodních podmínkách, těchto podmínkách pro používání kontokorentu nebo v jiné smlouvě, kterou s námi máte uzavřenou (část „Co považujeme za případ porušení bod 1, str. 3). Když porušíte to, na čem jsme se spolu dohodli, nebo dojde k jiné závažné skutečnosti, pak podle toho, o jak vážné porušení jde, máme právo: požadovat předčasné splacení kontokorentu, to je prohlásit kontokorent za ihned splatný a požádat Vás o jeho předčasné splacení (tzv. zesplatnění). Při zesplatnění je Vaší povinností nám splatit: (i) celý kontokorent, (ii) smluvní úroky a úroky z prodlení naúčtované ke dni zesplatnění, popřípadě další částky, na které máme právo podle smlouvy o kontokorentu a dosud nám nebyly uhrazeny. Součtem všech těchto částek provedeme výpočet celkové částky, kterou Vám oznámíme. Pokud celkovou částku neuhradíte do 10 dnů od zesplatnění, máme právo celkovou částku úročit úroky z prodlení. (část „Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli“, bod 1, písm. f., str. 4).

17. Výpis z běžného účtu za období 22. 6. 2025 - 18. 5. 2026. Jedná o výpis z běžného účtu žalované. Vyplývá z něho, že počáteční stav ke dni 23. 6. 2025 byl - 500 Kč a konečný stav ke dni 18. 5. 2026 byl 0 Kč. Přehled čerpání a splácení kontokorentu ke dni 18. 5. 2026. Dle tohoto přehledu žalovaná ve dnech 1. 7. 2025, 1. 8. 2025, 1. 9. 2025, 1. 10. 2025, 1. 11. 2025, 19. 11. 2025 a 6. 1. 2026 na „obchodní úrok“ uhradila postupně 22,78 Kč, 170,98 Kč, 132,30 Kč, 529,62 Kč, 92,22 Kč, 600 Kč, 24,48 Kč, 775,97 Kč a 802,60 Kč (celkem 3 151,95 Kč), ke dni 6. 1. 2026 vyčerpala částku 49 603,05 Kč a dne 7. 4. 2026 přistoupila žalobkyně k zesplatnění kontokorentu.

18. Výzva k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva ze dne 7. 4. 2026. Jedná se o výzvu žalobkyně adresovou žalované, jejímž prostřednictvím žalobkyně z důvodu, že jí dosud žalovaná nezaplatila vše, co jí dlužila, vyzvala žalovanou k „předčasnému uhrazení“ všech jejích dluhů, které vyčíslila na částku 52 069,42 Kč (kontokorent), do 16. 4. 2026.

19. Výpis z běžného účtu za období 19. 5. 2026 - 8. 9. 2026 (č.l. 29). Jedná o výpis z běžného účtu žalované, z něhož vyplývá, že dne 7. 9. 2026 byla na tento účet připsána částka 280 Kč, kterou žalobkyně obratem odepsala na splátku kontokorentu zesplatněného dne 7. 4. 2026, jak je patrné i z přehledu čerpání a splácení kontokorentu ke dni 8. 9. 2026 (č.l. 30).

20. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.

21. Žalobkyně a žalovaná si dne 23. 6. 2025 ujednaly, že žalobkyně bude žalované poskytovat své služby za podmínek stanovených jednak vě nazvané „Rámcová smlouva číslo hodnota“, jednak za podmínek uvedených v dalších listinách (obchodní podmínky, ceník, podmínky platebního styku, podmínky doplňkových služeb, podmínky pro používání karet, podmínky pro používání úvěru, podmínky pro používání hypotéky, podmínky pro používání kontokorentu, pojistné podmínky a rámcová pojistná smlouva, přehled cen pojištění, podmínky poskytování odměn a výhod), s tím, že tato může být měněna dodatkem, které žalobkyně se žalovaným podepíše. Součástí těchto ujednání také bylo, že sjednávat, rušit a využívat poskytované služby může žalovaná prostřednictvím poboček žalobkyně, internetového a telefonického bankovnictví a pokud jí to žalobkyně umožní, může tak činit i prostřednictvím mobilního bankovnictví nebo mobilní aplikace. Žalobkyně na základě vzájemných ujednání pro žalovanou zřídila a nadále vedla účet č. účtu.

22. Dne 23. 6. 2025 se žalobkyně se žalovanou dále dohodly na změně „Rámcové smlouvy číslo hodnota“, a to prostřednictvímy nazvané „Dodatek číslo hodnota k Rámcové smlouvě číslo hodnota“, která spočívala v tom, že žalobkyně umožní žalované za podmínek v tétoě uvedených a dále za podmínek uvedených v dalšíě (podmínky pro používání kontokorentu) využívat další službu v podobě možnosti opakovaně čerpat prostřednictvím jejího běžného účtu č. účtu peněžní prostředky až do výše 50 000 Kč, které žalovaná – pokud této možnosti využije – bude žalobkyni splácet spolu s úrokem za jejich poskytnutí ve výši 18,9 % průběžně, prostřednictvím každého připsání peněžních prostředků na její běžný účet. Žalovaná v rámci vzájemných ujednání souhlasila mimo jiné s tím, že v případě, že nebude řádně a včas dohodnutým způsobem poskytnuté peněžní prostředky splácet, může po ní žalobkyně požadovat okamžité vrácení všeho, co aktuálně žalobkyni dluží s tím, že žalobkyně má i v takovém případě nárok až do úplného zaplacení nárok i na sjednaný úrok za poskytnutí peněžních prostředků, jakož že může po žalované požadovat i úrok z prodlení v zákonné výši.

23. Před tím, než se žalobkyně se žalovanou dohodly způsobem popsaným v předchozím bodě, žalobkyně posuzovala, zda by byla žalovaná za takových podmínek schopna poskytnuté peněžní prostředky splácet. Vycházela přitom z následujících informací o osobních a majetkových poměrech poskytnutých žalovanou (typ příjmu: zaměstnání, výše čistého měsíčního příjmu: 22 000 Kč, jiné splátky/úvěrové rámce: 0 Kč, z údajů zjištěných z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, z „exekuční minulosti“ žalované, z ověření bezdlužnosti žalované v rámci skupiny, jejíž je žalobkyně součástí, a z „expertní analýzy“ (výdaje jednotlivce dle expertní analýzy: 4 860 Kč, výdaje domácnosti dle expertní analýzy: 4 860 Kč). Žalobkyně měla také dispozici informace o tom, že k datu 23. 6. 2025 žalovaná nesplácela žádné úvěry. Na základě toho žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná jí bude schopna poskytnuté peněžní prostředky za sjednaných podmínek vrátit. Proto jí jejich čerpání za výše uvedených podmínek výše umožnila. Žalovaná této možnosti využila a do dne 6. 1. 2026 vyčerpala z poskytnutého limitu částku 49 603,05 Kč.

24. Jelikož žalovaná dohodnutým způsobem nesplácela poskytnuté peněžní prostředky, žalobkyně ji výzvou ze dne 7. 4. 2026 vyzvala k okamžité úhradě všeho, co jí k tomuto datu dlužila, a to do 16. 4. 2026. Konkrétně žalobkyně požadovala po žalované z titulu poskytnutého kontokorentu částku 52 069,42 Kč. Oproti s využitím kontokorentu vyčerpané částce 49 603,05 Kč žalovaná do dne 6. 1. 2026 zaplatila žalobkyni prostřednictvím účtu č. účtu celkem 3 151,95 Kč a dále dne 7. 9. 2026 částku 280 Kč.

25. Žaloba je důvodná zčásti.

26. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

27. Podle , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

28. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

29. „Dodatek číslo hodnota k Rámcové smlouvě číslo hodnota“ soud na základě jeho obsahu posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná uzavřela v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) [v řízení nebylo tvrzeno, že by ji snad neměla uzavírat mimo samostatný výkon povolání či podnikání a nic takového ani v jeho průběhu nevyšlo byť náznakem najevo], a žalobkyně v postavení podnikatele poskytujícího spotřebitelský úvěr [§ 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru].

30. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

31. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

32. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice 2008/48“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

33. Podle čl. 23 směrnice 2008/48 členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

34. Soudní dvůr již v rozsudku ze 18. 12. 2014, CA Consumer Finance SA proti Ingrid Bakkaus a další, C-449/13, bod 32 uzavřel, že „ustanovení směrnice 2008/48 musí být vykládána v tom smyslu, že: zaprvé brání vnitrostátní právní úpravě, podle které břemeno důkazu o nesplnění povinností stanovených v článcích 5 a 8 směrnice 2008/48 nese spotřebitel, a zadruhé brání tomu, aby byl soud na základě standardní doložky nucen na spotřebitele pohlížet tak, že uznal úplné a řádné splnění předsmluvních povinností poskytovatele úvěru, neboť tato doložka vede k obrácení důkazního břemene v otázce splnění uvedených povinností, čímž může být narušena účinnost práv přiznaných směrnicí 2008/48“, a dále v bodech 36 a 37 tohoto rozsudku uvedl: „směrnice 2008/48 neobsahuje taxativní výčet informací, s jejichž pomocí má poskytovatel úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a neupřesňuje ani, zda tyto informace mají být kontrolovány, a pokud ano, jakým způsobem. V souladu se svým zněním naopak čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 26 jejího odůvodnění přiznává poskytovateli úvěru prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele, či nikoli, a zda je má ověřit pomocí jiných údajů. Z toho vyplývá, že poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“

35. V rozsudku ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance s.r.o. proti GK, C-679/18, bod 46 Soudní dvůr dospěl k závěru, že „články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

36. Z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu vyplývá jednoznačný závěr, že nerespektování požadavků vyplývajících z čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48 (a tedy i z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) poskytovatelem úvěru má za následek neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené bez řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Poskytovatel úvěru má tedy jednoznačnou zákonnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost poskytovaný úvěr splatit, kterou v žádném případě nemůže přenášet na spotřebitele, neboť součástí jeho odborné péče (s níž je podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vykonávat veškerou svou činnost) je právě i přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele [tedy jeho schopnosti poskytovaný úvěr splácet, jak vyplývá z § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru]. Předpokládána je přitom taková obezřetnost úvěrujícího, že se nespoléhá toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem o úvěr, ale sám tyto údaje musí adekvátně prověřit (například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu, kam byla příslušná částka připsána, prověřením spotřebitele v rámci dostupných registrů, jakými jsou evidence dlužníků, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, porovnáním tvrzených údajů s pravidelně publikovanými informacemi podle , o životním a existenčním minimu atd.) [srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , a usnesení ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. , ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , a usnesení ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. ]. K tomu soud dodává, že v oblasti práva veřejného dospěl k totožným závěrům ve své judikatuře i Nejvyšší správní soud (srov. rozsudky ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, ze dne 31. 1. 2024, č. j. -57, ze dne 19. 8. 2026, č. j. -83) a konec konců to přímo vyplývá i z aktuálního znění a zákona o spotřebitelském úvěru.

37. S ohledem na výše uvedené je evidentní, že soud v obdobných typech řízení, jako je toto, je povinen ex officio zkoumat, zda poskytovatel úvěru dostál své povinnosti prověřit adekvátně úvěruschopnost spotřebitele a poskytovatel úvěru musí – pod hrozbou sankce prohlášení uzavřené smlouvy za neplatnou – v řízení před soudem splnění této své povinnosti prokázat.

38. Soud má v posuzovaném případě za to, že žalobkyně této povinnosti předtím, než dne 23. 6. 2025 přistoupila k uzavření „Dodatku číslo 1 k Rámcové smlouvě číslo hodnota“ se žalovanou, nedostála, ačkoliv na posuzování úvěruschopnosti žalované zcela nerezignovala.

39. Žalobkyně si zcela správě opatřila informace, které jí umožnily posoudit, jaká byla úvěrová historie žalované (z nich plyne, že ke dni 23. 6. 2025 nesplácela žádné úvěry) a zda byla v minulosti schopna řádně plnit své dluhy (dotazy do Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, zohlednění případných informací týkajících se žalované poskytnutých soudním exekutorům a informací, kterými disponovala skupina, do které patří i žalobkyně). Takto důsledně však již žalobkyně nepostupovala při posuzování příjmové a výdajové stránky žalované.

40. Co se týče příjmů žalované, žalobkyně vyšla pouze z jejího z tvrzení, že dosahuje pravidelného příjmu ve výši 22 000 Kč, aniž by si toto tvrzení jakkoliv ověřila. Takové ověření přitom bylo dle názoru soudu rozhodně namístě. Žalovaná sice jako zdroj svých příjmů uvedla zaměstnání, to však již blíže nespecifikovala (žádného konkrétního zaměstnavatele totiž neuvedla.) Takové ověření by přitom nebylo nikterak složité. Jednak nic nebránilo žalobkyni v tom, aby si podrobnější informace o zdroji jejích příjmů vyžádala přímo od žalované, jednak – vzhledem k tomu, že žalobkyně pro žalovanou vedla také běžný účet – mohla také zcela jistě alespoň nahlédnout do historie tohoto účtu a ověřit si, zda na něj žalované nějaké pravidelné příjmy, jež by mohly mít svých charakterem odpovídat platu či mzdě, přicházely či přicházejí. Nic z toho však žalobkyně neučinila.

41. Obdobně přistoupila žalobkyně k hodnocení výdajové stránky žalované. Žalobkyně se totiž nezabývala vůbec tím, jakým způsobem žalovaná uspokojuje své bytové potřeby, a tedy ani tím kolik činí její výdaje s tím související. Žalobkyně tak vycházela pouze z toho, že veškeré měsíční výdaje žalované nepřesahují částku 4 860 Kč (odpovídající životnímu minimu pro jednu dospělou osobu v roce 2025) a evidentně tak nekalkulovala s tím, že nějaké náklady na bydlení žalovaná jako dospělá osoba vynakládat musí. Zjištění skutečných výdajů žalované by přitom jistě nebylo nikterak složité. Patrně by opět postačilo, aby žalobkyně alespoň nahlédla na běžný účet žalované, který pro ni vedla, či od ní kupříkladu vyžádala pro začátek alespoň údaj o výši jejích nákladů na bydlení a konkrétní informace o výdajích žalované na služby s bydlením související (energie, teplo, voda) či na služby elektronických komunikací a jistě by také bylo možné tímto postupem získat alespoň rámcové informace o ostatních běžných výdajích žalované (na potraviny, ošacení, záliby, jízdné apod.). Ani nic takového však žalobkyně neučinila.

42. Ačkoliv se v tomto případě jedná o úvěr v relativně nižší výši (limitovaný načerpáním částky 50 000 Kč, avšak s možností opakovaného čerpání), podle přesvědčení soudu není možné ani tak přehlížet zcela zásadní nedostatky v procesu posouzení úvěruschopnosti žalované, jež jeho poskytnutí předcházel. Nelze tedy než učinit dílčí závěr, že žalobkyně v žádném případě nesplnila povinnost adekvátně prověřit schopnost žalované splácet úvěr, který jí byl poskytnut na základě „Dodatku číslo 1 k Rámcové smlouvě číslo hodnota“.

43. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

44. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

45. Jak již bylo uvedeno výše, důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru (v daném případě žalobkyně) postupovat s odbornou péči a náležitě prověřit schopnost spotřebitele (v daném případě žalovaného) splatit poskytovaný úvěr, jak to vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je neplatnost úvěrové smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 580 odst. 1 o. z.), k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Soud proto uzavírá, že „Dodatek číslo 1 k Rámcové smlouvě číslo hodnota“ shledal z důvodu porušení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 a § 588 o. z. neplatným.

46. Žalobkyni tudíž nemohl vzniknout žalobou [po částečném zpětvzetí (viz body 4 až 7 výše)] uplatňovaný nárok na smluvní úrok z titulu „Dodatku číslo 1 k Rámcové smlouvě číslo hodnota“ v podobě kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 466,37 Kč od 1. 1. 2026 do 6. 4. 2026, smluvního úroku 18,9 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 7. 4. 2026 do 3. 5. 2026, smluvního úroku 11,5 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 4. 5. 2026 do 6. 9. 2026 a smluvního úroku 11,5 % ročně z částky 49 323,05 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení, neboť byl-li tento (smluvní) úrok sjednán ve smlouvě, kterou soud shledal neplatnou, nemohou být ani tímto jejím ujednáním účastníci vázáni.

47. Uplatňuje-li žalobce nárok na plnění z neplatné smlouvy, je třeba tento nárok posoudit podle pravidel, jimiž se řídí vypořádání bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. ).

48. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2)

49. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

50. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (tato byla od počátku neplatná), avšak bylo prokázáno, že žalovaná od žalobkyně obdržela celkem 49 323,05 Kč [žalované byla žalobkyní původně poskytnuta částka 49 603,05 Kč, oproti které žalovaná po podání žaloby zaplatila žalobkyni částku 280 Kč, v důsledku čehož žalobkyně vzala podanou žalobu částečně zpět právě co do této částky a předmětem řízení tak zůstala částka 49 323,05 Kč (viz body 4 až 7 výše)], posoudil soud žalobou uplatněný nárok podle § 2991 a § 2993 o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající maximálně této částce. Žalované tedy byla žalobkyní poskytnuta částka 49 323,05 Kč, vůči níž před podáním žaloby žalovaná žalobkyni vrátila celkem 3 151,95 Kč. Ve výši odpovídající rozdílu těchto částek (46 171,10 Kč) se tak žalovaná na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. bezdůvodně obohatila. Tuto částku je proto povinna žalobkyni vydat, což dosud neučinila.

51. Obecně platí, že bezdůvodné obohacení je splatné vždy na výzvu věřitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. a ze dne 25 5. 2021, sp. zn. ) a dlužník je po takové výzvě povinen svůj dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě svých dluhů výzvou ze dne 7. 4. 2026 nejpozději do 16. 4. 2026. Ode dne následujícího (17. 4. 2026) by tak měl žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. náležet zákonný úrok z prodlení z dosud nezaplacené částky uvedené v předchozím bodě.

52. Je však potřeba mít na paměti, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy, jež se uplatní přednostně vůči obecné právní úpravě bezdůvodného obohacení obsažené v § 2991 a násl. o. z. To znamená, že nárok na zákonné úroky podle § 1970 o. z. v případech, kdy jedná o vypořádání plnění z neplatné smlouvy, na něž dopadají kromě jiných právních předpisů také ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, vzniká až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny úvěru v době podle § 87 odst. 1 tohoto zákona (tj. poté, co ji nevrátí v době přiměřené jeho možnostem), nikoliv již marným uplynutím data, k němuž byl k jejímu vrácení vyzván [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. a dále na něj navazující rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 5. 2025, č. j. -65, ze dne 28. 8. 2025, č. j. -61, ze dne 16. 9. 2025, č. j. -73, ze dne 30. 9. 2025, č. j. -77, ze dne 18. 12. 2025, č. j. -74, ze dne 21. 1. 2026, č. j. -93, ze dne 29. 1. 2026, č. j. -89, ze dne 3. 8. 2026, č. j. -177 (který je dle názoru soudu žalobkyni znám), Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 10. 2024, č. j. , Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2024, č. j. -66, ze dne 3. 7. 2025, č. j. -162].

53. Soud proto uložil žalované výrokem II tohoto rozsudku dále povinnosti zaplatit žalobkyni částku 46 171,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Vycházel přitom z tohoto, že žalovaná byla po celou dobu řízení před soudem pasivní, na soudní písemnosti nijak nereagovala, k nařízenému jednání se nedostavila ani žádným způsobem neprojevila zájem o účast při projednávání své věci. Soud ji tak nemohl v souladu s a 3 poučit o povinnosti tvrdit a prokázat výši svých příjmů, pokud by měla v úmyslu navrhnout, aby jí soud poskytl pro splnění uložené povinnosti lhůtu jinou (delší) nebo mu umožnil plnění rozsudkem uložené povinnosti ve splátkách. [Poučení podle se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. a ze dne 23. 11. 2023, sp. zn. ).] Soud proto dospěl k závěru, že není v daném případě účelné stanovovat jinou lhůtu k plnění, než tu podle části věty před středníkem , neboť neměl žádnou oporu pro případný závěr, že by jiná (velkorysejší) lhůta či jiný (postupný) způsob plnění v daném případě zvýšily pravděpodobnost toho, že žalovaná uloženou povinnost splní dobrovolně a vyhne se tak nepříznivým důsledkům spojeným s nařízením výkonu rozhodnutí či exekuce.

54. Výrokem III pak soud z důvodů uvedených v bodě 46 výše a dále z důvodu vyložených v předchozích dvou bodech (žalovaná se ani s úhradou částky 46 171,10 Kč dosud nemohla dostat do prodlení) zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 151,95 Kč [rozdíl mezi žalobou (po částečném zastavení) nárokovanou „nesplacenou“ jistinou 49 323,05 Kč a částkou 46 171,10 Kč (dlužná jistina poskytnutého úvěru zjištěná soudem), v níž soud žalobě vyhověl], (smluvního) úroku 18,9 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 7. 4. 2026 do 3. 5. 2026, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 17. 4. 2026 do 6. 9. 2026, (smluvního) úroku 11,5 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 4. 5. 2026 do 6. 9. 2026, (smluvního) úroku 11,5 % ročně z částky 49 323,05 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 49 323,05 Kč od 7. 9. 2026 do zaplacení a kapitalizovaného (smluvního) úroku ve výši 2 466,37 Kč od 1. 1. 2026 do 6. 4. 2026.

55. Co se týče jednotlivých námitek, které žalobkyně v průběhu řízení uplatnila, považuje je soud za vypořádané úvahami uvedenými v odůvodnění tohoto rozsudku. Není totiž povinností soudů, zabývat se každou jednotlivou námitkou, kterou účastník řízení v průběhu řízení před soudem uplatní, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12 2. 2009, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. , ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. , a ze dne 13. 8. 2015, sp. zn. ).

56. O náhradě nákladů řízení (výrok IV) rozhodl soud podle , neboť žalobkyně vzala žalobu co do částky 280 Kč zpět pro chování žalované, která dne 7. 9. 2026, tedy po podání žaloby (19. 5. 2026), tuto částku žalobkyni zaplatila, a podle , pamětliv závěru vysloveného Ústavním soudem v nálezu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , dle něhož, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci ( ) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. ). Ke dni rozhodnutí soudu se žalobou uplatněný nárok skládal z jistiny 49 323,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 466,37 Kč od 1. 1. 2026 do 6. 4. 2026, úroku 693,49 Kč (18,9 % ročně z částky 49 603,05 Kč od 7. 4. 2026 do 3. 5. 2026), úroků 11,5 % ročně od 17. 4. 2026 a od 4. 5. 2026 vždy do 6. 9. 2026 z částky 49 603,05 Kč ve výši 2 234,85 Kč a 1 969,17 Kč a úroků 11,5 % ročně vždy od 7. 9. 2026 vždy do zaplacení z částky 49 323,05 Kč, které soud kapitalizoval ke dni rozhodnutí soudu (16. 9. 2026) ve výši 2 × 155,40 Kč, celkem tedy 56 997,73 Kč. Soud žalobě vyhověl co do částky 46 171,10 Kč, ve zbývajícím rozsahu (3 151,95 Kč) byla tedy naopak procesně úspěšná žalovaná. Žalobkyně tak byla v řízení převážně (46 451,10 Kč) úspěšná (z 62 %). Soud jí proto přiznal nárok na náhradu nákladů ve výši 1 230,70 Kč, jež představuje právě 62 % z jí požadované částky 1 985 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku.

57. Lhůtu ke splnění všech tímto rozsudkem uložených povinností soud podle určil třídenní, neboť – jak vyložil i výše – pro stanovení jiné lhůty neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.