Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1298/2025

-157

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně G. L., zastoupené JUDr. Veronikou Pupalovou, advokátkou, se sídlem v Chebu, Májová 606/35, PSČ 350 02, proti žalovanému Bytovému družstvu Krásný domov, se sídlem v Mariánských Lázních, Anglická 71/1, PSČ 353 01, identifikační číslo osoby 26363372, zastoupenému JUDr. Ladislavem Jiráskem, advokátem, se sídlem v Mariánských Lázních, Chebská 746/22, PSČ 353 01, o určení členství v bytovém družstvu, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2025, č. j. -126, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení 7.344,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám její zástupkyně.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 2. 9. 2024, č. j. -98, určil, že žalobkyně je členkou žalovaného Bytového družstva Krásný domov (dále též jen „družstvo“) [výrok I.], a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovolatel namítá, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení, že je členkou družstva podle , neboť se měla v souladu s , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“], domáhat „prohlášení rozhodnutí o svém vyloučení z družstva ze neplatné“. Žalobkyně tak podle dovolatele pouze obchází postup upravený v z. o. k.

[5] Tato námitka však přípustnost dovolání založit nemůže, neboť ji odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu přijatou k výkladu , ze které se podává, že:

1) Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, a nemá-li žalobce k dispozici jiný právní prostředek, jehož pomocí by mohl své právo hájit účinněji. Prostřednictvím určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné již probíhající řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení; určovací žaloba je nepřípustná tam, kde neslouží potřebám praktického života, ale jen ke zbytečnému rozmnožování sporů (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. , či ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. ).

2) Otázku existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení soud posuzuje vždy ve vztahu ke konkrétním skutkovým okolnostem, které žalobce (navrhovatel) vylíčí v žalobě (návrhu) [k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 107/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].

3) Má-li vyloučený člen družstva za to, že jeho členství v družstvu dosud řádným způsobem ukončeno nebylo (ať již proto, že mu rozhodnutí představenstva o jeho vyloučení nebylo řádně doručeno nebo z jiných příčin …), má možnost vyjasnit své právní postavení (má-li na tom naléhavý právní zájem) vůči družstvu návrhem o určení, že jeho členství v družstvu nadále trvá (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2005, sp. zn. ).

4) Tvrdí-li, že je členem družstva, má přitom za situace, kdy s ním družstvo jako se svým členem nejedná, naléhavý právní zájem na určení svého členství v družstvu (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. , ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. , nebo ze dne 16. 1. 2019, sp. zn. ).

[6] V poměrech projednávané věci vyšly soudy z toho, že nebyl řádně ukončen vylučovací proces žalobkyně z družstva, neboť členská schůze konaná dne 24. 2. 2018 nerozhodla o námitkách žalobkyně, a proto žalobkyně ani nemohla podat návrh podle z. o. k. Žalobkyni tak, v případě, kdy s ní družstvo jako se svou členkou nejedná, nezbývalo, než podat žalobu na určení členství podle

[7] Odvolací soud proto postupoval v souladu se shora citovanou judikaturou Nejvyššího soudu, když uzavřel, že „z důvodu nemožnosti podat žalobu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné podle z. o. k. svědčí žalobkyni podle právní zájem na podání určovací žaloby“.

[8] Tvrdí-li dovolatel, že členství v družstvu žalobkyni zaniklo „na základě rozhodnutí členské schůze ze dne 24. 2. 2018“, předkládá Nejvyššímu soudu svou skutkovou verzi věci. Oproti jeho tvrzení soudy nižších stupňů shodně uzavřely, že členská schůze konaná dne 24. 2. 2018 o námitkách žalobkyně nerozhodla, toliko „deklarovala právní stav, který zde byl před konáním členské schůze“. K vyloučení žalobkyně z družstva tudíž na této členské schůzi nedošlo.

[9] Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy nižších stupňů, však v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ).

[10] Ve vztahu k. otázkám, „zda právní zástupce, který zastupoval jak žalobkyni, tak J. V., a který byl prokazatelně a opakovaně informován o tom, že členská schůze rozhodla o vzetí výpovědi zpátky pouze za předpokladu, že dojde k úhradě dlužné částky do určitého data, měl za povinnost sdělit tuto skutečnost oběma svým klientům či nikoliv a zda oznámení o rozhodnutí členské schůze a prokazatelně doručené doporučeným dopisem právnímu zástupci člena družstva je možné považovat za doručené členu družstva v souladu se stanovami“, dovolatel nevymezil předpoklad přípustnosti dovolání.

[11] Stejně tak dovolatel nevymezil předpoklad přípustnosti dovolání ve vztahu k námitkám, že se žalobkyně „jako členka družstva nechová“ a že „od roku 2017 nepřispívala na členské příspěvky, nezajímala se a nestarala se o chod družstva a nikdy nepožádala o svou účast na pravidelných schůzích družstva“ a že se „žádný ze soudů nevypořádal s námitkou promlčení, kterou žalovaný v průběhu řízení vznesl”. Dovolací soud se tudíž jimi nemohl zabývat.

[12] Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), byl dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a blíže je specifikovat [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (k významu a smyslu požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání srov. zejména odst. 32 až 35 označeného stanoviska)].

[13] Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že dovolatel v úvodu dovolání vymezil předpoklad přípustnosti dovolání obecně též tak, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného práva, které „byly dovolacím soudem rozhodovány rozdílně”. Má-li být dovolání přípustné pro vyřešení otázky hmotného práva, která jsou dovolacím soudem rozhodována rozdílně, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu , jen je-li z dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného práva se jedná a jak o ní dovolací soud (rozdílně) rozhodl. Tomuto požadavku dovolatel v dovolání nevyhověl.

[14] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( in fine ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 29. 9. 2026

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu