Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1910/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa, soudce Pavla Šámala a soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka o ústavních stížnostech stěžovatelů 1) Jaroslava Míči, 2) Josefa Spáčala, 3) Ing. Radky Chudové, MBA, 4) Ing. Martiny Zdražilové, 5) Ing. Miroslava Kabelky, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2022 č. j. 68 Co 62/2022-150, a 6) Romany Bitnarové, 7) Adély Macháčkové, 8) Martina Hakaufa, 9) Jana Šímy, 10) Josefa Zicha, 11) Jany Minářové, 12) Ireny Záviškové, 13) Romany Růžičkové, 14) Věry Halamové, 15) Lenky Hejdukové a 16) Roberta Šrédla, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. června 2022 č. j. 70 Co 194/2022-117, všech zastoupených Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou se sídlem Národní 973/41, Praha 1, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnosti se odmítají.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Ústavními stížnostmi podle písm. d) y (dále jen " "), které byly usnesením ze dne 15. 11. 2022

sp. zn.

(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz) spojeny ke společnému řízení a nyní jsou vedeny pod

sp. zn.

, se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") s tvrzením, že jimi byla porušena jejich práva zaručená a 3 a a 3 d. Všichni stěžovatelé navrhli, aby Ústavní soud zrušil napadené rozsudky městského soudu co do potvrzujících výroků v části "týkající se finančního zadostiučinění a nákladů řízení".

II. Rekapitulace skutkového a procesního vývoje

2. Stěžovatelé se žalobami podanými u Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") domáhali po vedlejší účastnici omluvy a finančního zadostiučinění (vždy v částce nižší než 50 000 Kč) za nesprávný úřední postup Ministerstva spravedlnosti spočívající v tom, že v době od vydání nálezu ze dne 11. 2. 2020

sp. zn.

(N 22/98 SbNU 257; 149/2020 Sb.) do jeho vykonatelnosti k 31. 12. 2020 zpřístupňovalo informace o jejich soukromí (jejich majetkových přiznání) v Centrálním registru oznámení, a to z důvodu jejich působení jako veřejných funkcionářů ve smyslu , o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Obvodní soud jejich žaloby rozsudky ze dne 16. 12. 2021 č. j. -118 a ze dne 11. 4. 2022 č. j. -83 zamítl.

3. K odvolání stěžovatelů městský soud ústavními stížnostmi napadenými rozsudky potvrdil rozsudky obvodního soudu jako věcně správné. Městský soud aproboval závěr obvodního soudu, že postup Ministerstva spravedlnosti nebyl nesprávným úředním postupem ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

III. Argumentace stěžovatelů

4. Podstatu argumentace stěžovatelů lze shrnout následovně: Stěžovatelé nesouhlasí se zamítnutím svých žalob. Namítají, že obecné soudy vyložily odklad vykonatelnosti nálezu

sp. zn.

způsobem, který vyprazdňuje obsah ústavně zaručených práv a podřizuje je bez dalšího zákonné úpravě. Podle stěžovatelů byla vykonatelnost citovaného nálezu odložena právě proto, aby Parlament České republiky nahradil neústavní úpravu ve lhůtě stanovené Ústavním soudem, a nikoli, aby jiné orgány veřejné moci mohly porušovat ústavně zaručená práva až do posledního dne odložené vykonatelnosti. Pojem "nesprávný úřední postup" by měl zahrnovat také případy, které v době vzniku újmy mohou být v souladu s pravidly. Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup je přitom odpovědností objektivní bez možnosti liberace, stát se jí tudíž nemůže nijak zprostit. Protože tento postup zapříčinil vznik újmy, je třeba jej mít podle jeho následku objektivně za nesprávný.

IV. Předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní stížnosti byly oprávněnými osobami podány včas [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], a nejsou nepřípustné ve smyslu . Stěžovatelé jsou řádně zastoupeni advokátem ( až ). Ústavní soud je k projednání ústavních stížností příslušný.

V. Vlastní hodnocení Ústavního soudu

6. Ústavní soud přezkoumal ústavními stížnostmi napadená rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnosti jsou zjevně neopodstatněné.

7. Nyní projednávané ústavní stížnosti jsou další z mnoha obdobných ústavních stížností komunálních politiků, jimiž se již Ústavní soud opakovaně zabýval. K této problematice se pak souhrnně vyjádřil ve stanovisku pléna ze dne 29. 11. 2022 sp. zn. (4/2023 Sb.), jímž byl překonán právní názor vyslovený v nálezu ze dne 18. 10. 2022

sp. zn.

. Dospěl přitom k závěru, že samotné umožnění nahlížení do oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů v období do 31. 12. 2020 způsobem podle § 13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů, tedy bezplatně prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti v rozsahu stanoveném v až c) zákona o střetu zájmů, nezakládá právo těchto veřejných funkcionářů vůči státu na náhradu nemateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu (výrok II. stanoviska).

8. Závěry z citovaného stanoviska jsou zcela uplatnitelné i v nynější věci, a to vzhledem k totožnosti skutkových okolností a stěžovateli předkládané argumentace, jakož i podobnosti odůvodnění rozsudků městského soudu. Ústavní soud proto v podrobnostech na předmětné stanovisko odkazuje (srov. zejména body 38. až 53. jeho odůvodnění). Ústavní soud k tomu poznamenává, že shodně rozhodl a postupoval již v řadě dalších obdobných věcí (srov. např. usnesení ze dne 11. 10. 2022

sp. zn.

, ze dne 8. 12. 2022

sp. zn.

, ze dne 13. 12. 2022

sp. zn.

, ze dne 3. 1. 2023

sp. zn.

, ze dne 10. 1. 2023

sp. zn.

, ze dne 13. 1. 2023

sp. zn.

či ze dne 17. 1. 2023

sp. zn.

).

9. Ústavní soud v napadených rozsudcích nezjistil ani žádné jiné ústavněprávní vady. Městský soud se ústavně konformním způsobem vypořádal se všemi relevantními námitkami stěžovatelů. Odůvodnění napadených rozsudků považuje Ústavní soud za srozumitelná, logická a prostá svévole. Ostatně sami stěžovatelé vůči formální kvalitě napadených rozsudků nebrojí a žádné (další) procedurální výtky nevznášejí.

10. Ústavní soud proto ústavní stížnosti mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrhy zjevně neopodstatněné.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. února 2023

Jan Filip v. r.

předseda senátu