Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1901/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudců Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti Jaroslavy Aulické, zastoupené Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou, sídlem Národní 973/41, 110 00 Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -92 ze dne 12. 4. 2022, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít zejména k porušení a 3, jakož i a 3 d.

Z napadeného rozsudku Městského soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že rozsudkem č. j. -68 ze dne 11. 2. 2022 Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu stěžovatelky, směřující proti České republice, na poskytnutí zadostiučinění ve formě omluvy v blíže specifikovaném znění (výrok I) i v peněžité formě ve výši 30 000 Kč (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III). Stěžovatelka své nároky odůvodnila tím, že na základě , o střetu zájmů, který byl následně v rozporu s y novelizován a č. , byly dlouhodobě, systematicky a plošně zveřejňovány její údaje o majetku, příjmech a závazcích z důvodu jejího postavení veřejného funkcionáře v Centrálním registru oznámení. Tím mělo docházet k soustavnému porušování zejména jejího práva na ochranu soukromí. K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí nalézacího soudu jako věcně správné potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

V ústavní stížnosti stěžovatelka namítla, že v důsledku přijetí nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 11. 2. 2020 (č. 149/2020 Sb.; N 22/98 SbNU 257), kterým byla uplynutím dne 31. 12. 2020 zrušena ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) až c) zákona o střetu zájmů ve znění účinném od 30. 6. 2018, Ministerstva spravedlnosti jako správce registru oznámení postupovalo nesprávně, umožnilo-li každému, a to v rozsahu stanoveném zrušenou zákonnou úpravou přede dnem vykonatelnosti tohoto nálezu, bezplatně nahlížet do registru oznámení prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti. Stěžovatelka tak dle svých slov měla nárok na náhradu nemateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem ministerstva. Pakliže jí soudy nárok na ni odepřely, postupovaly ústavně nekonformním způsobem. Tyto své výhrady stěžovatelka v ústavní stížnosti a navazujících podáních zevrubně rozvedla.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatelky i obsah naříkaného soudního rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

V prvé řadě je třeba podotknout, že totožnou problematikou se Ústavní soud zabýval ve stanovisku pléna sp. zn. ze dne 29. 11. 2022, jímž byl překonán právní názor vyslovený v nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 18. 10. 2022 a podle kterého samotné umožnění nahlížení do oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů v období do 31. 12. 2020 způsobem podle § 13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů, tedy bezplatně prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti v rozsahu stanoveném v až c) zákona o střetu zájmů, nezakládá právo těchto veřejných funkcionářů vůči státu na náhradu nemateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu Jelikož citované stanovisko bylo přijato na návrh vzešlý z řízení o ústavní stížnosti fyzické osoby, která byla zastoupena stejnou advokátkou jako stěžovatelka v nynější věci, pokládá Ústavní soud za dané situace postačujícím na odůvodnění daného stanoviska v podrobnostech dále odkázat.

K návrhu stěžovatelky, aby byla nynější ústavní stížnost spojena s ústavní stížností vedenou pod

sp. zn.

, dlužno poznamenat, že řízení vedené pod touto spisovou značkou bylo, jak plyne ze shora vyloženého, v mezidobí již skončeno.

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. ledna 2023

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu