Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 126/2026

30 Cdo 126/2026-30

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Viktora Sedláka a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobce V. S., zastoupeného JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou se sídlem v Břeclavi, Hybešova 3041/6, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 46 096 172 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2025, č. j. -16, takto:

Odůvodnění:

1. Žalobce se domáhal vůči žalované zaplacení částky 46 096 172 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody (majetkové újmy), jejíž vznik měl souviset s usnesením Městského soudu v Praze ze dne ze dne 13. 3. 2024, č. j. -12, a s nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v nezkoumání podmínek řízení dle , nepředložení žaloby žalované, či v absenci úkonu dle .

2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 18. 9. 2025, č. j. -7, uvedenou žalobu odmítl (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

3. Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).

4. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které dle svého obsahu směřovalo do jeho výroku I v rozsahu potvrzení výroku I usnesení soudu prvního stupně. Toto dovolání však Nejvyšší soud podle , 2 , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl jako nepřípustné.

5. Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

6. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.1.

2. Procesněprávní otázka týkající se náležitostí podané žaloby a účasti žalované na procesu odstraňování jejích vad, při jejímž řešení měl odvolací soud podle žalobcova názoru pochybit, pokud navzdory tomu, že žaloba vyhověla všem zákonem vyžadovaným obsahovým náležitostem, přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, že je tuto žalobu namístě odmítnout, a to bez toho, aby tato žaloba byla doručena žalované, čímž se měl odvolací soud současně odchýlit od ustálené judikatury Nejvyššího soudu představované jeho usnesením ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , ze dne ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. , a ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , přípustnost podaného dovolání ve smyslu nezakládá.

3. Svým závěrem, že žaloba není pro své vady spočívající v absenci náležitostí vyžadovaných a způsobilá k věcnému projednání, se odvolací soud od ustálené judikatury Nejvyššího soudu neodchýlil, pokud žalobce v této žalobě nespecifikoval, jakou konkrétní majetkovou újmu požaduje po žalované nahradit, jak došlo ke vzniku této škody, jakou roli v této souvislosti sehrálo v žalobě označené rozhodnutí, s nímž žalobce vznesený požadavek spojil, jakou roli měly tyto skutečnosti sehrát při vzniku škody a jak žalobce vůbec dospěl k vyčíslení svého žalobního požadavku (vedle žalobcem zmíněného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. , ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. , ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. , ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. , ze dne 25. 2. 2025, sp. zn. , ze dne 25. 6. 2025, sp. zn. , ze dne 15. 7. 2025, sp. zn. , ze dne 17. 12. 2025, sp. zn. , a ze dne 17. 12. 2025, sp. zn. , z nichž posledních sedm uvedených rozhodnutí se nadto týkala téhož žalobce). Námitka, kterou žalobce v rámci vymezené dovolací otázky současně zpochybnil správnost postupu spočívajícího v nedoručení předmětné žaloby žalované, pak nejenže nepostihuje případnou újmu na procesních právech dovolatele (v důsledku čehož by ani odlišné řešení této otázky nemohlo pro žalobce přivodit příznivější rozhodnutí), ale zároveň se i míjí s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, s níž je zpochybňovaný postup plně v souladu (jak patrno např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. , nebo ze dne 16. 4. 2008, sp. zn. ).

4. Poukazuje-li žalobce na údajnou nepřezkoumatelnost (nesrozumitelnost) napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i na absenci zkoumání podmínky předběžného uplatnění nároku podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, pak k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud podle věty druhé přihlédne tehdy, je-li dovolání přípustné. Tato podmínka však, jak bylo vyloženo výše, v posuzovaném případě splněna není.

5. Pro rozhodnutí dovolacího soudu je rozhodující stav v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu ( ). Bez významu pro posouzení dané věci je tudíž ta část dovolání, jejímž prostřednictvím se žalobce pokusil svůj žalobní požadavek dodatečně blíže objasnit.

6. Nejvyšší soud proto žalobcovo dovolání podle , 2 odmítl jako nepřípustné.

7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).1.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 1. 2026

Mgr. Viktor Sedlák předseda senátu