Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 887/2021

30 Cdo 887/2021-32

USNESENÍ

V. S.

České republice

–

Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 17 900 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2020, č. j. -15, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2020, č. j. -15, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 9. 2020, č. j. -9, sezrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení.

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 9. 2020, č. j. -9, odmítl žalobu ze dne 1. 7. 2020, kterou se žalobce domáhá proti žalované zaplacení částky 17 900 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

2. Své rozhodnutí založil na aplikaci , když dospěl k závěru, že žalobce ani po výzvě k odstranění vad podané žaloby a po poučení, v jakém směru je tuto žalobu třeba doplnit, vady žaloby ve stanovené lhůtě neodstranil. Žaloba, z níž tak neplynou základní skutkové okolnosti, ze kterých by bylo patrné, čeho se žalobce domáhá (z jakého skutku jeho požadavek vychází), neboť se v ní žalobce omezil pouze na konstatování, podle něhož zažalovaná částka odpovídá náhradě nemajetkové újmy, kterou žalobce utrpěl v důsledku blíže nespecifikovaného nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , a to aniž by dále rozvedl, jak k vyčíslení požadované částky dospěl, tudíž není způsobilá k věcnému projednání.

3. Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

4. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobu nelze pro její neurčitost způsobenou absencí zákonem předepsaných náležitostí projednat. Je z ní sice patrné, že žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši 17 900 000 Kč, jež mu měla být způsobena „usnesením Okresního soudu v Břeclavi ve věci , kterým byla z neplatné nájemní smlouvy učiněna smlouva platná“, přičemž tato újma souvisí s vedenou exekucí, jak však odvolací soud dále dodal, z těchto údajů nelze zjistit, „z jakých důvodů se žalobce domáhá zaplacení uvedené částky, neboť v podání absentují jakékoliv skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci, není tedy vymezen skutek“ a současně není ani zřejmé, co částka 17 900 000 Kč představuje.

II. Dovolání a vyjádření k němu

5. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, ve kterém namítl nesprávné právní posouzení věci vycházející z chybné aplikace a , přičemž přípustnost dovolání spatřuje v tom, že tato otázka procesního práva, na níž napadené rozhodnutí závisí, nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud spolehlivě vyřešena. Kromě řádného označení účastníků řízení, označení soudu, jemuž byla žaloba určena, a uvedení data a vlastního podpisu totiž žalobce v žalobě též zřetelně uvedl, že se domáhá náhrady nemajetkové újmy, a označil soudní řízení, ve kterém k této újmě mělo dojít. Důvod pro využití a 2 , v souladu s nímž byl žalobce vyzván k doplnění své žaloby a následně byla tato žaloba jako neurčitá a nesrozumitelná odmítnuta, tudíž nebyl dán. Žalobce proto navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu v celém jeho rozsahu zrušil a aby za současného zrušení jemu předcházejícího rozhodnutí soudu prvního stupně věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení.

6. Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

III. Přípustnost dovolání

7. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „ “.

8. Dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a za splnění podmínky povinného zastoupení podle a odst. 2 písm. b) Zároveň toto dovolání obsahuje všechny náležitosti vyžadované zákonem. Nejvyšší soud se proto dále zabýval jeho přípustností.

9. Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

10. Podle , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

11. Dovolatel napadl usnesení odvolacího soudu v rozsahu obou jeho výroků, tedy i ve výroku II, jímž bylo rozhodováno o nákladech řízení. Podle však dovolání není proti výrokům o nákladech řízení přípustné.

12. Ve zbývajícím rozsahu však dovolání přípustné je. Přestože žalobci nelze přisvědčit v názoru, že by procesní otázka týkající se aplikace upravujícího náležitosti žaloby a na ni navazující otázka vad žaloby a splnění podmínek pro její odmítnutí podle , na níž žalobce vystavěl své dovolání, dosud nebyla v judikatuře dovolacího soudu vyřešena, odvolací soud se při řešení této otázky od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu odchýlil.

IV. Důvodnost dovolání a právní úvahy dovolacího soudu

13. Dovolání je důvodné.

14. Obsahové náležitosti návrhu na zahájení řízení vymezuje tak, že kromě obecných náležitostí ( ) musí obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným ( ), se nazývá žalobou.

15. Podle předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).

16. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , přijal a odůvodnil závěr, že rozhodujícími skutečnostmi ve smyslu ustanovení se rozumějí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v návrhu uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (srov. shodně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 1996, sp. zn. ), tj. nemožnost záměny s jiným skutkem. Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení ( ), jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. ). Nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení, neobsahuje-li vylíčení rozhodujících skutečností nebo je-li vylíčení těchto skutečností natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení, nebo je-li mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem logický rozpor. V usnesení ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud dodal, že z hlediska projednatelnosti žaloby není podstatné, jestliže soud v žalobě neshledá skutečnosti významné z pohledu hmotného práva, tedy v rovině do úvahy přicházejícího právního posouzení tvrzených skutečností. K tomu žalobce v občanském soudním řízení z hlediska způsobilosti jeho úkonu směřujícího k řádnému zahájení řízení povinován není. Sama tato skutečnost k odmítnutí žaloby nepostačuje, není-li možná záměna s jiným skutkem (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. , a ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. ).

17. Žaloba nemusí obsahovat všechna skutková tvrzení, ze kterých soud vychází při dokazování a rozhodnutí o věci samé, nýbrž jen taková tvrzení o rozhodných skutečnostech, kterými je vymezen skutkový děj tak, aby bylo zřejmé, o čem má soud jednat a rozhodnout (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. ). I když žalobce v žalobě neuvedl tvrzení o všech skutečnostech, které jsou rozhodné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva, představuje nedostatek všech potřebných tvrzení vadu žaloby ve smyslu jen tehdy, jestliže nelze jednoznačně dovodit, o jaký skutek jde (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2004, sp. zn. ).

18. V projednávané věci je z podané žaloby po jejím doplnění zřejmé, že se žalobce domáhá proti žalované náhrady (jediné a nedělitelné) nemajetkové újmy ve výši 17 900 000 Kč. Tvrdí přitom, že tuto újmu utrpěl v důsledku nesprávného úředního postupu, jehož se měl dopustit Okresní soud v Břeclavi v řízení, které bylo u něj vedeno pod sp. zn. , s tím, že tento postup měl spočívat v tom, že uvedený soud svým rozhodnutím učinil v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu „z neplatné nájemní smlouvy ze dne 17. 10. 2015 smlouvu platnou“. Svou nemajetkovou újmu pak žalobce spojuje s exekucí, která na uvedené řízení navázala a která je u téhož okresního soudu vedena pod sp. zn. . Přes zjevnou stručnost žaloby i její ztíženou srozumitelnost jsou tak z jejího obsahu v základních rysech zjistitelná taková tvrzení, kterými žalobce po skutkové stránce vymezil předmět řízení dostačujícím způsobem (tj. tak, že nehrozí jeho záměna s jiným skutkem).

19. Vytýká-li pak odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) žalobci, že v žalobě nevysvětlil, na základě jakých úvah požadovanou částku vyčíslil, jedná se za situace, kdy žalobce uplatňuje jediný nárok, který se dále nedělí na samostatné dílčí nároky, již o požadavek, který je relevantní až pro účely hmotněprávního posouzení věci, nikoli však pro účely posouzení projednatelnosti žaloby z hlediska procesního práva (tj. pro nezaměnitelnost žaloby po stránce skutkové). Důvodem pro odmítnutí žaloby v projednávané věci tak nemůže být skutečnost, že žalobce v rozporu s požadavkem soudu nevysvětlil, jak k vyčíslení výše nároku dospěl (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. ).

20. Pro úplnost považuje Nejvyšší soud za potřebné rovněž dodat, že právní kvalifikace nároku učiněná žalobcem vyjádřením jeho přesvědčení, že by se mělo jednat o nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem soudu, není náležitostí žaloby ve smyslu Podle ustálené soudní praxe i právní teorie je posouzení skutku (skutkového děje) po právní stránce vždy úkolem soudu; žalobce nemusí svůj nárok právně kvalifikovat, a pokud tak učiní, není soud jeho právním názorem vázán (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. , ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. , nebo ze dne 22. 11. 2006, sp. zn. ; obdobně Drápal, L. a kol. I. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 830).

21. Za situace, kdy bylo dovolání shledáno přípustným, se Nejvyšší soud ve smyslu zabýval i existencí zmatečnostních vad uvedených v , a b) a , případně jiných vad řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové vady však žalobce netvrdil a Nejvyšší soud je z obsahu spisu rovněž nezjistil.

22. Z výše uvedeného vyplývá, že právní posouzení věci odvolacím soudem je co do závěru o splnění podmínek pro odmítnutí žaloby pro její vady nesprávné. Nejvyšší soud proto napadené usnesení odvolacího soudu podle zrušil. Protože důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí také na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud podle rovněž toto usnesení a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

23. Soudy nižších stupňů jsou ve smyslu části první věty za středníkem , ve spojení s , vázány právním názorem dovolacího soudu, jenž byl v tomto usnesení vysloven.

24. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 4. 2021

Mgr. Vít Bičák předseda senátu