Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 713/2008

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 3. 2007, č.j. -12, potvrdil usnesení ze dne 1. 3. 2007, č.j. -6, jímž Okresní soud v Ostravě zastavil řízení, v němž žalobce požadoval po žalovaném označeném jako Z. s., zaplacení 800,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o nákladech řízení; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že v žalobě označený žalovaný, ač měl podnikat v oblasti zdravotnictví,  není  veden   ani v obchodním rejstříku ani v registru zdravotnických zařízení. Z toho dovodily, že označený žalovaný nemá právní subjektivitu, a tedy ani způsobilost být účastníkem řízení, jedná se tedy o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Neodstranitelný nedostatek podmínky řízení nelze zaměňovat s vadami žaloby, a proto zde postup soudu podle (dále jen „ “) nepřichází v úvahu. Ačkoli následně žalobce v podání ze dne 10. 1. 2007 za žalovaného označil „Ú. z.“, soud v takto vadně zahájeném řízení nemohl pokračovat, a tedy ani rozhodnout o přistoupení dalšího účastníka do řízení podle nebo o záměně účastníka podle Proto řízení podle zastavil.

Proti usnesení odvolacího soudu  podal žalobce dovolání, v němž žalovaného označil jako Z. ú., a podle jeho obsahu ( ) jako dovolací důvody uvádí, že řízení je stiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), a že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení věci ( ). Výtky dovolatele předně směřují vůči postupu soudu, který řízení podle zastavil, aniž by učinil „vhodné opatření“ ve smyslu odstavce 2 téhož ustanovení. Žalobce považuje za nesprávný závěr, že žalovaný nemá právní subjektivitu, není-li veden v žádném z registrů zdravotnických zařízení. Jelikož žalovaný má fyzicky existující sídlo a na svých hlavičkových papírech uvádí své IČ, DIČ i bankovní spojení u Č. n. b., není podle žalobce pochyb o jeho „fyzické i právní existenci“ a jeho způsobilosti „za své podnikání odpovídat“. Ve zbývající části žalobce opakuje skutková tvrzení, jimiž odůvodnil žalobou uplatněný nárok. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Po zjištění, že dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno včas, účastníkem řízení ( ), který má právnické vzdělání ( ), a je  přípustné   podle   ustanovení   , dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Podmínky, za nichž může jednat ve věci (tzv. podmínky řízení), soud podle zkoumá kdykoli za řízení. Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví ( ); jde-li však o nedostatek odstranitelný, učiní k tomu  vhodná  opatření a řízení zastaví až tehdy, jestliže se jej odstranit nepodaří ( ). Neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zakládá (mimo jiné) i skutečnost, že v žalobě je uveden jako účastník řízení ten, kdo v okamžiku zahájení řízení neměl způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu Naproti tomu úvaha o vadě podání (žaloby) se odvíjí od posouzení, zda tento procesní úkon splňuje náležitosti předepsané ustanoveními a Povinností toho, kdo takový úkon činí, je mimo jiné řádně uvést účastníky jménem, příjmením a bydlištěm, resp. obchodní firmou nebo názvem a sídlem právnické osoby; nesprávnost nebo neúplnost označení účastníků je důvodem pro postup soudu podle Označení účastníka v žalobě je nesprávné typicky tehdy, jestliže některý z jej definujících znaků je použit vadně (zkomoleně, s písařskou chybou, vynecháním či přidáním slova ve víceslovném názvu apod.) a je neúplné tehdy, jestliže některý z těchto znaků v žalobě chybí. Z uvedeného vyplývá, že nedostatek podmínky řízení ve smyslu není vadou žaloby z hlediska její správnosti či úplnosti ve smyslu a a naopak tato vada žaloby nepředstavuje nedostatek podmínky řízení. Závěr o tom, že označení účastníka v žalobě je nesprávné nebo neúplné, však zakládá odlišné důsledky; soud zde nevychází z ustanovení a , ale jeho procesně adekvátní rámec představuje ustanovení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 1997, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 1997, pod  poř.  č. 47,  nebo   usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006, pod č. 11). Rovněž Ústavní soud – na základě poněkud odlišné argumentace, ale se shodným výsledkem – ustáleně judikuje, že \"pokud procesní právní úkony účastníků řízení obsahují zjevnou nesprávnost, jejíž odstranění umožňuje rovněž odstranit nedostatek podmínek  řízení, přičemž konstatování této zjevnosti nevyžaduje procesní aktivitu soudu (např. dokazování), nutno účastníkům řízení dát příležitost tuto nesprávnost odstranit“ (sp. zn. , Sbírka  nálezů  a  usnesení,  svazek  5,  nález  č. 68,   sp. zn. ,   Sbírka   nálezů a usnesení, svazek 16, nález č. 154, nebo sp. zn. , Sbírka nálezů a usnesení, svazek 35, nález č. 154), a že „z rámce procesního poučení nevybočuje výzva obecného soudu, aby žalobce odstranil vadu podání spočívající v nesprávném označení žalovaného tak, aby jeho označení odpovídalo ustanovení , aniž by bylo ve výzvě uvedeno, jak by mělo takové označení znít konkrétně“ (sp. zn. ,  Sbírka nálezů a usnesení, svazek 37, nález č. 78). Tyto závěry respektuje i aktuální rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (viz např. usnesení ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. , publikované v časopise Právní rozhledy, ročník 2006, sešit č. 6, str. 231, nebo usnesení ze dne 7. 11. 2007, sp. zn. ).

Z výše uvedeného je zřejmé, že právní závěr (na němž napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), že označení žalovaného není nesprávným označením, jež lze jakožto vadu žaloby odstranit postupem podle , ale že představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení podle a , je  nesprávný a dovolací důvod podle  byl uplatněn opodstatněně.

Naproti tomu lze souhlasit s odvolacím soudem, že není důvodný požadavek, aby okresní soud kontaktoval (nesprávně označeného) žalovaného za účelem odstranění vytýkaného nedostatku. Nápravu vad žaloby provádí soud výlučně tak, že k jejich odstranění vyzve   žalobce ( ), a teprve je-li žaloba způsobilá k věcnému projednání (tedy mimo jiné i žalovaný je řádně označen), doručí ji žalovanému a dále s ním jedná jako s účastníkem řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. ).

Z  uvedených  důvodů   Nejvyšší   soud   napadené usnesení odvolacího soudu podle věty za středníkem zrušil. Jelikož se dovolací důvod, pro který bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, vztahuje i na rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací  soud   zrušil  i  toto   rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. dubna 2008

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu