Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3728/2007

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Právní předchůdkyně žalobkyně (dále též „žalobkyně“) v žalobě ze dne 2. 8. 2004, kterou se domáhala náhrady škody ve výši 114.681,- Kč s příslušenstvím, označila jako žalovaného Ministerstvo spravedlnosti ČR včetně uvedení jeho sídla. Soud prvního stupně přípisem ze dne 30. 8. 2004 vyzval žalobkyni, aby správně označila žalovaného. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala podáním ze dne 21. 9. 2004, v němž za žalovanou označila Českou republiku – Ministerstvo spravedlnosti České republiky.

Okresní soud Plzeň – město rozsudkem ze dne 24. 6. 2005, č. j. –61, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 1. 2007, č. j. – 86, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 114.681,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 5. 3. 2004 do zaplacení (výrok I.), ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl náhradě nákladů řízení (výrok III).

K odvolání žalované Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 16. 5. 2007, č. j. -90, rozsudek soudu prvního stupně zrušil v napadených výrocích I. a III., řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. S odkazem na , věty druhou a třetí, a na ustálenou judikaturu (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2002, sp. zn. ) řízení podle zastavil, neboť žalobkyně v žalobě ze dne 2. 8. 2004 označila jako žalovaného Ministerstvo spravedlnosti ČR, tedy organizační složku státu, což představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, spočívající v nedostatku způsobilosti být účastníkem řízení.

Proti  tomuto  rozhodnutí   podala   žalobkyně   dovolání, jehož přípustnost dovozuje z a podává je z důvodu podle a písm. b) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, na které odvolací soud odkazuje, se nemůže na daný případ pro relevantní odlišnosti uplatnit, avšak lze z něho dovodit,  že byly dány důvody pro postup podle , neboť je zřetelný rozpor mezi původním označením žalovaného a obsahem žaloby, kde je v čl. III jednoznačně uvedeno, že „žalobce je toho názoru, že mu byla způsobena škoda za kterou odpovídá stát“, z čehož je zřejmý úmysl žalobkyně požadovat náhradu   škody   po   státu.  Namítá, že označení strany žalované upřesnila podáním ze dne 21. 9. 2004, doručeným soudu prvního stupně dne 22. 9. 2004, čímž došlo ke zhojení vady podání (žaloby), v řízení tak bylo možné dále pokračovat a žalobu meritorně projednat. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření uvedla, že dovoláním napadené usnesení považuje za správné, a navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu , napadené rozhodnutí přezkoumal a dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle , je i důvodné.

Podle předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

Podle jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.

Je-li označení účastníka v žalobě nepřesné nebo neúplné, jde o vadu žaloby a je to důvodem  k postupu   podle , nikoliv k zastavení řízení podle O vadné podání ve smyslu jde nejen tehdy, neumožňuje-li označení účastníka v žalobě jeho přesnou identifikaci, či v jeho označení došlo k chybě v psaní nebo jiné  zřejmé  nesprávnosti,  ale  i  tehdy,   je-li údaj označující žalovaného v logickém rozporu s vylíčením rozhodujících skutečností nebo s údajem o tom, čeho se žalobce domáhá, tedy jestliže obsah žaloby vzbuzuje pochybnosti o tom, zda žaloba směřuje proti tomu, kdo podle skutkových   tvrzení  v   žalobě je odpovědným subjektem. Podle soud postupuje v  případě,  že  byl   žalovaný řádně označen a nejsou pochybnosti o tom, kdo má být žalován; v takovém případě je postup podle vyloučen. Jestliže je z obsahu žaloby zřejmé, že směřuje proti státu, a nikoliv proti organizační složce státu, která před soudem pouze za stát jedná, ale sama nemůže být účastníkem řízení, nemá podání náležitosti stanovené v  a  je  třeba   účastníka   řízení   postupem   podle   vyzvat k odstranění této vady podání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 11. 2005, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 3744, sešit 33, ročník 2006, nebo ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 3624, sešit 33, ročník 2006).

V posuzované věci je v žalobě ze dne 2. 8. 2004 jako žalovaný označeno Ministerstvo spravedlnosti ČR s uvedením jeho sídla, avšak zároveň v bodu III. žaloby je uvedeno,  že   „žalobce je toho názoru, že mu byla způsobena škoda za kterou odpovídá stát“. Z toho je zřejmé, že žaloba obsahuje logický rozpor mezi označením žalovaného a žalobním tvrzením o tom, kdo žalobkyni odpovídá za škodu, jejíž náhrady se domáhá. Žalobkyně pak na výzvu soudu prvního stupně ( ) v podání ze dne 21. 9. 2004 označila za žalovaného Českou republiku – Ministerstvo spravedlnosti České republiky a odstranila tak pochybnosti o tom, kdo má být žalován ve smyslu , věty druhé,

Z výše uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné, proto je dovolací soud zrušil (, věta za středníkem, ) a věc mu vrátil k dalšímu řízení (, věta první, ).

O náhradě  nákladů   řízení   včetně   nákladů   dovolacího   řízení   bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci (, věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. listopadu 2007

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu