Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 30/2010

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY 26 Cdo 30/2010

U S N E S E N Í

M. K.

Magistrát hlavního města Prahy

, se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp.zn , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. října 2009, č.j. -13, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. října 2009, č.j. -13, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 12. 6. 2009, č.j. -5,

se zrušují

a věc

se vrací

obvodnímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 1. 10. 2009, č.j. -13, potvrdil usnesení ze dne 12. 6. 2009, č.j. -5, jímž Obvodní soud pro Prahu 9 (soud prvního stupně) zastavil řízení, rozhodl o vrácení soudního poplatku a o nákladech řízení; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud shledal správným postup soudu prvního stupně, který s poukazem na ustanovení a větu první zastavil řízení pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že žalovaný (označený v žalobě jako „Magistrát hlavního města Prahy“) nemá způsobilost být účastníkem řízení ( ), neboť je podle pouze jedním z orgánů hlavního města Prahy. Konstatoval, že v dané věci nepřicházel v úvahu postup soudu podle , neboť ten je na místě tehdy, je-li účastník v žalobě označen tak, že to neumožňuje jeho přesnou identifikaci; žalobkyně však v žalobě označila žalovaného natolik přesně a určitě, že nemohly vzniknout pochybnosti o tom, kdo měl v řízení vystupovat jako žalovaný. Případný omyl žalobce v tom, zda jím označený subjekt má právní subjektivitu, nemá z tohoto hlediska žádný význam.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž označila žalovaného jako hlavní město Prahu. Jeho přípustnost opřela o ustanovení a odůvodnila je tím, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že spočívá na nesprávném právním posouzení. Existenci vady řízení ( ) spatřuje v tom, že řízení v dané věci bylo zastaveno, aniž by byla soudem prvního stupně vyzvána podle k opravě nebo doplnění podání. V této vadě pak pokračoval i soud odvolací, čímž jí byla odňato právo na soudní ochranu a na spravedlivý proces. Na nesprávnost právního posouzení věci usuzuje dovolatelka z toho, že odvolací soud (v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, jež cituje) kvalifikoval nesprávné označení druhého účastníka řízení jako neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Navrhla, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( ), a že je podle přípustné, se zabýval jeho důvodností.

Podmínky, za nichž může jednat ve věci (tzv. podmínky řízení), soud podle zkoumá kdykoli za řízení. Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví ( ); jde-li však o nedostatek odstranitelný, učiní k tomu vhodná opatření a řízení zastaví až tehdy, jestliže se jej odstranit nepodaří ( ). Neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zakládá (mimo jiné) i skutečnost, že v žalobě je uveden jako účastník řízení ten, kdo v okamžiku zahájení řízení neměl způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu Naproti tomu úvaha o vadě podání (žaloby) se odvíjí od posouzení, zda tento procesní úkon splňuje náležitosti předepsané ustanoveními a Povinností toho, kdo takový úkon činí, je mimo jiné řádně uvést účastníky jménem, příjmením a bydlištěm, resp. obchodní firmou nebo názvem a sídlem právnické osoby; nesprávnost nebo neúplnost označení účastníků je důvodem pro postup soudu podle Označení účastníka v žalobě je nesprávné typicky tehdy, jestliže některý z jej definujících znaků je použit vadně (zkomoleně, s písařskou chybou, vynecháním či přidáním slova ve víceslovném názvu apod.) a je neúplné tehdy, jestliže některý z těchto znaků v žalobě chybí. Z uvedeného vyplývá, že nedostatek podmínky řízení ve smyslu není vadou žaloby z hlediska její správnosti či úplnosti ve smyslu a a naopak tato vada žaloby nepředstavuje nedostatek podmínky řízení. Závěr o tom, že označení účastníka v žalobě je nesprávné nebo neúplné, však zakládá odlišné důsledky; soud zde nevychází z ustanovení a , ale jeho procesně adekvátní rámec představuje ustanovení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod č. 47 v časopise Soudní judikatura 6/1997, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 11 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006). Rovněž Ústavní soud – na základě poněkud odlišné argumentace, ale se shodným výsledkem – ustáleně judikuje, že "pokud procesní právní úkony účastníků řízení obsahují zjevnou nesprávnost, jejíž odstranění umožňuje rovněž odstranit nedostatek podmínek řízení, přičemž konstatování této zjevnosti nevyžaduje procesní aktivitu soudu (např. dokazování), nutno účastníkům řízení dát příležitost tuto nesprávnost odstranit“ (sp. zn. , Sbírka nálezů a usnesení, svazek 5, nález č. 68, sp. zn. , Sbírka nálezů a usnesení, svazek 16, nález č. 154, nebo sp. zn. , Sbírka nálezů a usnesení, svazek 35, nález č. 154), a že „z

rámce procesního poučení nevybočuje výzva obecného soudu, aby žalobce odstranil vadu podání spočívající v nesprávném označení žalovaného tak, aby jeho označení odpovídalo ustanovení , aniž by bylo ve výzvě uvedeno, jak by mělo takové označení znít konkrétně“ (sp. zn. , Sbírka nálezů a usnesení, svazek 37, nález č. 78). Tyto závěry respektuje i aktuální rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (viz např. usnesení ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. , publikované v časopise Právní rozhledy, ročník 2006, sešit č. 6, str. 231, usnesení ze dne 7. 11. 2007, sp. zn. , a ze dne 16. 4. 2008, sp. zn. ). Rovněž tak Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 9. 4. 2009, sp. zn. , přihlásil k závěrům vyjádřeným výše.

V projednávané věci byl sice v žalobě na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu jako žalovaný označen Magistrát hlavního města Prahy, nicméně se zřetelem k tomu, co bylo výše uvedeno, měla být žalobkyně vyzvána k odstranění vady podání spočívající v nesprávném označení žalovaného. Soud prvního stupně však takto nepostupoval a odvolací soud shledal jeho rozhodnutí o zastavení řízení správným, a to i přesto, že žalobkyně již v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně označila žalovaného jako hlavní město Prahu.

Nejvyšší soud proto podle věty za středníkem zrušil rozhodnutí odvolacího soudu. Jelikož se důvod, pro který bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, vztahuje i na rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci ( , věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. dubna 2011

Doc. JUDr. Věra K o r e c k á, CSc., v. r.

předsedkyně senátu