Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1025/2008

U S N E S E N Í

I.   Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.034,- Kč, k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Bruntále – pobočka v Krnově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 13. 4. 2007, č.j. -42, určil, že výpověď z nájmu žalovaných  k bytu sestávajícímu z kuchyně, tří pokojů a příslušenství, v 1. podlaží domu č.p. 310 v obci L. (dále „předmětný byt“, resp. „byt“ a „předmětný dům“), kterou jim dal žalovaný dne 22. 6. 2006, je neplatná; dále rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) rozsudkem ze dne 12. 9. 2007, č.j. -68, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, změnil ho ve výroku o nákladech řízení  a  rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud vzal ve shodě se soudem prvního stupně za prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 17. 8. 1996 smlouvu o nájmu předmětného bytu, v níž (v článku 8) bylo uvedeno, že se sjednává na dobu jednoho roku, že dne 10. 12. 2004 uzavřeli dohodu o narovnání, kterou upravili veškeré  sporné vztahy týkající se povinnosti žalobců platit nájemné a dohodli se na způsobu každoročního zvyšování nájemného počínaje 1. 1. 2005, že dopisem ze dne 22. 6. 2006 dal žalobce žalovaným výpověď z nájmu bytu (dále jen „Výpověď“) s odůvodněním, že nezaplatili nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši přesahující trojnásobek těchto měsíčních plateb (přičemž odkázal na výpis z „konta nájemníka“, jenž je nedílnou součásti výpovědi), že Výpověď obsahovala poučení o možnosti podat žalobu na její neplatnost, jakož i závazek zajistit „zákonu odpovídající bytovou náhradu“.  Odvolací soud – po té, co poučil žalobce podle a k jejich návrhu doplnil dokazování dodatkem k nájemní smlouvě (úprava článku 8), v němž bylo uvedeno, že „Věta: Nájemní smlouva se sjednává na dobu jednoho roku neplatí“ – na rozdíl od soudu prvního stupě dovodil, že nájemní vztah k bytu mezi účastníky nezanikl; přisvědčil však  jeho závěru, že Výpověď je absolutně neplatná pro neurčitost závazku pronajímatele zajistit žalobcům bytovou náhradu. Výpověď tak postrádá jednu z podstatných náležitostí stanovených v ve znění účinném od 31. 3. 2006 (dále jen „obč.zák.“). Zaujal názor, že použitou obecnou formulací plynoucí z uvedeného ustanovení se vytváří právní nejistota mezi pronajímatelem  a nájemcem,

a tím i předpoklad pro další soudní spor o tom, o jakou náhradu má jít.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení ve spojení s odst. 3 citovaného ustanovení, jakož i o ; uplatněný dovolací důvod výslovně nekonkretizoval. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje jednak v tom, že“ a) „… soud prvního stupně prokázal, že předmětná nemovitost je v SJM dovolatele a jeho manželky..“, odvolací soud doplnil dokazování LV č. 219 … a rozhodl, že předmětná nemovitost je ve výlučném vlastnictví dovolatele …“, b)  že odvolací soud „rozhodl v rozporu s ust. o.z. ve vztahu k o.z. a přisoudil dovolateli rozsáhlý nemovitý majetek v hodnotě cca 4,8 mil. Kč, o který nestojí a … chce ho zachovat ve vlastnictví své manželky“, čímž …“ bez právního důvodu a bez náhrady vyvlastnil stejný nemovitý majetek manželce dovolatele“, c) že odvolací soud změnil právní náhled na věc v zásadní otázce vlastnictví předmětné nemovitosti, což mělo být důvodem pro zrušení rozsudku soudu prvního stupně, a d) připustil v rozporu s ustanovením novou skutečnost, a to dodatek nájemní smlouvy. Namítá dále, že: aa) ve věci rozhodoval místně nepříslušný soud, bb) odvolací soud /tím, že postupoval podle a 3 a / rozhodl, že předmětná žaloba je řízením o přivolení k nájmu bytu, cc) rozhodl v rozporu s a obč.zák. tak, že zápis v katastru nemovitostí má vyšší právní sílu než vlastnické právo, dd) z označeného LV dovodil, že předmětná nemovitost je rodinným domem, ee) z y nazvané dodatek nájemní smlouvy učinil závěr, že se jedná o nájemní poměr na dobu neurčitou, aniž měl jeho pravost za prokázánu, a ff) dospěl k nesprávnému právnímu názoru, že výpověď musí obsahovat označení konkrétní formy bytové náhrady. Výklad ustanovení se podle názoru dovolatele dosud neustálil, a že různé odvolací soudy zastávají v tomto směru jiné právní názory (což dokládá přiloženým rozsudkem). Namítá dále, že gg) nebyl proveden důkaz o kolaudaci předmětného domu, ani hh)  důkaz u obsahující námitku relativní neplatnosti dohody o narovnání.  Navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen.

Žalobci v dovolacím vyjádření vyvraceli námitky dovolatele a navrhli, aby dovolání bylo zamítnuto.

Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 12. září 2007, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ ”).

Nejvyšší soud  po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), se zabýval jeho přípustností.

Dovolání není v dané věci přípustné podle , jak se mylně domnívá dovolatel, neboť napadené rozhodnutí je rozhodnutím potvrzujícím, nikoliv měnícím, protože práva a povinnosti účastníků byla posouzena stejně, když odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – dospěl k závěru, že výpověď z nájmu bytu je neplatná.

Protože přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení (rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené napadeným rozhodnutím soudu odvolacího, je jeho prvním rozhodnutím ve věci), zabýval se dovolací soud přípustností dovolání z hlediska , jehož se ostatně taktéž dovolatel dovolává.

Podle je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaných ustanovení a odst. 3 spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je zásadně důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Jelikož ve smyslu je dovolací soud – s výjimkou určitých vad řízení – vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl.

Otázky označené dovolatelem jako otázky zásadního právního významu

(viz shora ad a/ až c/), přípustnost dovolání nezakládají, neboť na jejich posouzení napadené rozhodnutí nespočívá. Pokud jde o otázku ad d), uplatňuje dovolatel nezpůsobilý dovolací důvod podle (viz dále); ostatně jak vyplývá z obsahu spisu, uvedli žalobci namítanou skutečnost po té, co byli odvolacím soudem poučeni podle , jež platí i v řízení odvolacím ( ).

Pokud jde o námitky označené shora ad bb), cc), dd), gg) a hh), uplatňuje  dovolatel taktéž existenci dovolacího důvodu podle

K jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci

(tj. k vadám podle ), jakož i k vadám uvedeným v , ) a b/ a , však dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ). Samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání zásadně nezakládají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 20. 10. 2005, sp.zn. , a z 13. 3. 2008, sp.zn. , ve spojení s usneseními Ústavního soudu z 20. 7. 2006, sp.zn. , a z 25. 9. 2008, sp.zn. ).

Dovolatelem uplatněná námitka místní nepříslušnosti soudu (ad aa/) přípustnost dovolání rovněž nezakládá, neboť daná otázka je již judikaturou vyřešena (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě z 23. 2. 2007, sp.zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu z 17. 6. 2008, sp.zn. , uveřejněná pod č. 43 a č. 33 ve  Sbírce soudních rozsudek Nejvyššího soudu, ročník 2007 a 2009).

Stejně tak je judikaturou (srov. citované rozhodnutí sp.zn. , dále např. rozhodnutí z 25. 8. 2009, sp.zn. ) vyřešena otázka náležitosti výpovědi z nájmu bytu ve vztahu k závazku pronajímatele zajistit nájemci bytovou náhradu (námitka ad ff/).

Se zřetelem k uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání není podle   přípustné. Dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal žalovaného

k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobcům vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.950,- Kč ( , ve spojení s , , a , ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 2 x 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění do pozdějších předpisů) , jakož i z DPH ve výši 19 %, tj. 484,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 29. října 2009

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.

předsedkyně senátu