Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
5845D4402B09ECD8C1257BD6003A1E7A.html
HTML · 10.87 KB
No categories available
42 Co 52/2007
,
dle kterého nelze byt považovat za nemovitost žalobce, jako nájemce, není vlastníkem dispozičního práva k předmětnému bytu a není vlastníkem práva bráti z předmětného bytu užitek, což jsou základní atributy práva vlastnického. Tvrzený nájemní vztah pak nemůže založit žalobcům vlastnického právo k předmětnému bytu v atributech disponovati se svým majetkem a bráti z něho užitek. Odvolatel má za to, že proto ustanovení § 88 písm. g) o. s. ř. na daný případ nedopadá a z těchto důvodů navrhoval, aby odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně.
Z podnětu podaného odvolání přezkoumal K r a j s k ý s o u d v Ostravě napadené rozhodnutí včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Z o d ů v o d n ě n í :
V posuzovaném případě se žalobkyně žalobou domáhá určení, že výpověď z nájmu bytu, datovaná dnem 22. 6. 2006, je neplatná.
Dle § 88 písm. g) o. s. ř. namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písmene b).
Ustálená judikatura k tomuto ustanovení dovodila, že soud polohy nemovitosti je místně příslušným nejen tehdy, jestliže v řízení jde o práva věcná, ale i v případě práv závazkových, týkají-li se přímo práva k nemovitosti, jak správně dovodil soud prvního stupně. Za práva k nemovitosti pak soudní praxe považuje i právo nájemní. Má-li být výlučná příslušnost dle § 88 písm. g) o. s. ř., musí se v řízení jednat o samotnou existenci práva k nemovitosti, jeho vznik, trvání a zánik.
Byť předmětem řízení je určení neplatnosti jednostranného právního úkonu, výpovědi z nájmu, bude se soud v řízení zabývat a posuzovat samotnou podstatu nájemního vztahu, jehož předmětem je nemovitost a jeho rozhodnutí bude mít právní následky pro existenci nájemního vztahu k nemovitosti.
Ze všech těchto důvodů odvolací soud dovodil, že v řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu je místně příslušný soud dle ustanovení § 88 písm. g) o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil.
Pro úplnost zbývá dodat, že ve smyslu ustanovení § 119 odst. 2 obč. zák. se byty jako reálně a prostorově vymezené části (neboli jednotky) považují za samostatné věci v právním smyslu a tím i za samostatné předměty občanskoprávních vztahů, a protože se jedná o věci nepřemístitelné, jsou považovány za nemovitosti.